Reportér brněnského Deníku Rovnost čeká horolezce, kteří se s pavoučími pohyby přehoupnou přes červenožlutou plochu billboardu a rozzáří poutač šikovnými pohyby. Jedno z písmen totiž nesvítí do brněnského rána. Všechno to připomíná víly z Rusalky, které přes světla mnohdy lákají putující zákazníky za splněním iluze.

Chlapi, kteří se v noci šplhají na obří billboardy nebo reklamní poutače, jsou většinou dobrodruzi. Mají v sobě krev, kterou jim ostatní chlapi závidí a občas je, s nákupním vozíkem před sebou, obdivují. „Moc mě to baví a zatím si neumím představit, že bych dělal něco jiného. V zimě to sice není žádný med, ale aspoň se nenudím. Jenom mě někdy štve, že kvůli jednomu písmenu jedu přes celou republiku,“ usmál se pracovník Jan Šmejkal, který je jedním ze smluvních dělníků společnosti 3P. Pracuje kdekoliv, kde ho firma potřebuje. V pondělí se třeba šplhal v obchodním centru v Praze-Chodově na opravě poškozeného poutače. Ve středu už ho ale budou potřebovat v pražské Hypernově.

Jeho zaměstnavatel, 3P, se stará o většinu reklamních poutačů, a to nejen na jižní Moravě. „Uvědomuji si, že je to velmi náročná práce a že není vhodná pro každého. I když se nám na tuto práci hlásí poměrně dost mužů, jsme ve výběru opatrní. Chceme skutečně jenom ty nejlepší z nejlepších,“ uvedl ředitel reklamní společnosti Lubor Janák.

Chlapům v Brně-Komárově pomáhá vysokozdvižná plošina. Pracují v místech, nad nimiž se kupující ani nezamýšlejí. A ze země ani nejsou vidět. Nechtějí se šplhat na nejvyšší horu světa Mount Everest, vystačí si jen s občasnými kurzy slaňování. Nemají strach z výšek a často mizí už před rozedněním.

„Mám k nim blízko. Někdy přece stačí jen opravit žárovku a už se lidé cítí líp. Obchod, který nesvítí do dálky a lidi neoslovuje, skoro neexistuje,“ tvrdí vedoucí. Ošlehaní muži ceduli opravili a balili před další cestou do Ostravy.