VYBERTE SI REGION

Oranžerie v Lomnici u Tišnova: palmy a citrony vystřídaly střepy

Lomnice /FOTOGALERIE/ – Ještě v sedmnáctém století ji navštěvovala vrchnost jako zámeckou zimní zahradu s palmami a citroníky. Pak ale začala budova takzvané oranžerie v zahradě pod zámkem v Lomnici chátrat. Nový kabát dostala až v loňském roce díky úsilí jejích majitelů i památkářů. Za proměnu, kterou prošla, letos může obdržet cenu Patrimonium pro futuro jako památka, již se povedlo zachránit.

26.8.2015 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
14 fotografií
Opravená budova takzvané oranžerie v zahradě pod zámkem v Lomnici.

Opravená budova takzvané oranžerie v zahradě pod zámkem v Lomnici.Foto: DENÍK/Attila Racek

O budovu dlouhá léta nikdo nepečoval. „Od sedmnáctého století sloužila jako prostor v zámecké zahradě rodu Serényiů, kde se pěstovaly palmy, vavříny, ale i cizokrajné plody jako citrony, pomeranče nebo fíky. Po válce se ale oranžerie dostala do rukou státu, který se o ni vůbec nestaral," připomněla Dagmar Fetterová z brněnské pobočky Národního památkového ústavu.

Shnilé sloupy

I když se v roce 2010 stala budova kulturní památkou, ztrouchnivělé trámy nebo děravá střecha byly ještě před čtyřmi lety jejími typickými znaky. Tehdy začaly rozsáhlé opravy. „Uvnitř byly shnilé dřevěné sloupy, které napadla dřevomorka. Hrozilo, že někomu spadnou na hlavu. Museli jsme tam proto dát jiné, stejně jako bylo nutné udělat i novou fasádu a střechu," uvedla majitelka Zdeňka Tousková.

Podle ní našli dělníci při rekonstrukci i skrytou místnost s hrnčířskou pecí. V ní archeologové nalezli několik cenných střepů. „Je velmi zajímavé, že se tam nacházela i hrnčírna s pecí vybudovaná pro potřeby zahradnictví a vlastního zámku. Není to pro zahradní architekturu moc obvyklé," uvedl archeolog David Merta.

Podle něj sloužila pec především pro výrobu keramiky technického rázu. „Vyráběli se tam hlavně kachle, vodovodní trubky, ale také zahradní keramika jako květináče. Jejich úlomky a střepy jsme na místě přímo našli," doplnil Merta.

Hrnčířská pec je také jediná, která si při rekonstrukci zachovala svou původní podobu. Neprošla žádnými změnami. „Chtěli jsme ji ponechat tak, jak byla. Její objev byl totiž pro nás velké překvapení. Ani náš dědeček, který tady v minulém století pracoval jako zahradník, o její existenci neměl ani tušení. Byla zarovnaná pod stoletou hromadou nepořádku i keramického nánosu, takže se k ní vůbec nedalo dostat," objasnila Tousková.

Nálezy si mohou zájemci v současnosti prohlédnout přímo v areálu zahradnictví, kde se v prostoru oranžerie nachází výstavní expozice. „Hledali jsme i praktické využití opravené budovy a chtěli jsme, aby sloužila lidem. Vystavili jsme tam proto zbytky nalezených okrasných předmětů nebo střepy květináčů," řekla Fetterová.

Na velkých panelech si pak lidé mohou přečíst rovněž o průběhu oprav. Ty stály asi jeden milion korun.

Za obnovu zchátralé kulturní památky jsou nyní její majitelka Zdeňka Tousková a starosta Lomnice Milan Vojta nominovaní na cenu Patrimonia pro futuro. „Soutěž vyhlásil Národní památkový ústav letos podruhé. Vždy se snaží ocenit památky, které se podařilo v uplynulém roce opravit. V současnosti je nominovaných sedmadvacet památek z celé České republiky," uvedla Fetterová.

Brněnský památkový ústav pak navrhl dvě. Vedle oranžerie na Tišnovsku ještě nově zrekonstruovný svatostánek synagogy v Mikulově.

Narozdíl od minulého ročníku, letos může v anketě hlasovat i veřejnost, a to až do konce srpna. Vyhlášení výsledků plánuje na půlku září.

Nečekaná nominace

Podle starosty Lomnice Vojty nikdo nominaci nečekal. „Vůbec jsme nevěděli, že bychom se mohli takové soutěže zúčastnit. Pro cenu jsme to ale nedělali. Šlo hlavně o to, aby se podařilo zachovat a zkrášlit další z lomnických památek," podotkl. Na území městyse se totiž nachází kulturních památek hned patnáct. Patří mezi ně zámek, kostel, radnice, ale i židovský hřbitov nebo synagoga.

Před stovkami let byla součástí zahradnictví i řada skleníků, ananasovna či fíkovna. Právě ji by chtěla Fetterová v areálu ještě obnovit. „Nyní už tam nejsou po fíkovně ani stopy. Ráda bych se však vrátila k původní podobě a vytvořila místo, jaké tam bylo dřív," prozradila své plány do budoucna památkářka.

Autor: Martina Řihánková

26.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies