Obrovský strach i naděje. Pocity, které se mísily v hlavách i srdcích Jihomoravanů na jaře 1945, se jen tak nezapomínají. Rudá armáda se valila z východu a města přitom stále okupovali fašisté. Na radost, která po příchodu rudoarmějců zavládla na Hodonínsku a Břeclavsku v druhé dubnové dekádě, si však ostatní Jihomoravané museli ještě chvíli počkat. Přesně před dvaašedesáti lety, se osvobození od fašistů dočkalo i Brno.

„Maršál Malinovskij přiletěl třiadvacátého dubna ze Slovenska a v Křepicích zahájil útok na Brno,“ připomněl historik Jan Břečka z Moravského zemského muzea. Ráno zahřměly první dělostřelecké salvy, sovětské letectvo podporovalo pěší jednotky a velitelé dostali rozkaz osvobodit Brno do tří dnů.

Během příštích dvou dnů se Rudá armáda dostala do bezprostřední blízkosti centra města. Pětadvacátého dubna se ruské tanky objevily tam, kde dnes stojí sídliště Nový Lískovec. „Jednotky obsadily obce na jihovýchodním a východním předměstí a večer se přiblížily ke Svitavě. Ještě ten den Rusové pronikli na brněnské hlavní nádraží,“ popsal pamětník a historik Vlastimil Schildberger.

Šestadvacátého dubna pokračovaly tvrdé boje, avšak někteří sovětští vojáci údajně nebyli schopni pokračovat v útoku. „Pár jednotek zůstalo trčet v prostoru Výstaviště a Starého Brna, kde byly vinné sklepy, pivovar a likérky,“ vysvětlil Schildberger. Podle historika Břečky ale nebylo osvobozování Brna alkoholovou epizodou nijak pozdrženo. „Určitě to nemělo na pokračující boje žádný vliv,“ uvedl Břečka.

Ještě před polednem procházeli osvoboditelé kolem Zemského domu, kde se chvíli nato objevila česká vlajka. Po dobytí Špilberku obsadili vojáci Žlutý kopec a Žabovřesky a obklíčili město.

Osvobozující armádu Brňané nadšeně vítali. „Byl to obrovsky nádherný pocit, když jsem uviděla prvního sovětského vojáka,“ svěřila se pamětnice Marie Novotná. „Bylo tehdy opravdu krásné jaro, všechno kvetlo. Každý Čech byl šťastný a děkoval Sovětům,“ zavzpomínala.

Po osvobození Brna pokračovala Rudá armáda do dalších částí jižní Moravy. Třicátého dubna osvobodila Vyškov, až začátkem května pak Znojmo a Blansko.

V bojích zemřely tisíce ruských a rumunských vojáků. „Celá bratislavsko-brněnská operace stála život přes šestnáct tisíc vojáků,“ sdělil historik Schildberger.

Umírali i civilisté. V Břeclavi například zahynulo třicet tři lidí. Vojenské operace se zúčastnilo téměř čtyři sta čtyřicet tisíc mužů, přes sedm tisíc děl, téměř tři sta tanků a devět stovek letadel.