Stovkám malých Izraelců, Australanů, Britů nebo Italů koluje v žilách jihomoravská krev. Věhlas brněnských klinik pro léčbu neplodnosti totiž v poslední době roste a přijímají spoustu neplodných párů ze zahraničí. Těm pomáhají zejména moravské studentky, které darují svá vajíčka za patnáctitisícovou odměnu.

„Otěhotnět jsme nemohli dva roky. Brněnskou kliniku jsme si vybrali na internetu. Měla velmi dobré reference od lidí, kteří ji už vyzkoušeli. Pomohli nám, teď už máme doma dvojčata,“ uvedli manželé z Austrálie, kteří si nepřáli zveřejnit své jméno.

Brno se v posledních letech stalo jedním z nejvýznamnějších center reprodukční medicíny ve střední Evropě a pro neplodné páry ze zahraničí má dobrý zvuk. „Léčba neplodnosti v Brně začínala. Máme tradici, kterou pacientky silně vnímají,“ říká Petra Koláčková z kliniky pro léčbu neplodnosti Unica.

To potvrzuje i mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. „Brno svými úspěchy skutečně přesahuje daleko za hranice země,“ uvedl. Měsíčně každou z pěti brněnských klinik osloví asi osmdesát párů. U poloviny z nich jsou lékaři úspěšní. Druhá polovina to zkouší za pár měsíců znovu.

Jedním z důvodů je i to, že léčba neplodnosti je v Brně levnější. Například za každý pokus s dárcovským vajíčkem zaplatí žena dvacet tisíc korun, což je podstatně méně než v jiných zemích. „Jezdí k nám pacienti z mnoha zemí Evropské unie, ale i z Kuvajtu nebo Saúdské Arábie. Častým důvodem je, že v jejich zemích je umělé oplodnění zakázané a také to, že je to přijde levněji než například ve Spojených státech,“ objasňuje Štěpán Machač z kliniky Reprofit, která se na dárcovství vajíček specializuje.

Ministerstvo zdravotnictví zatím žádné omezení umělého oplodnění v Česku neplánuje. „Dohlížíme na to, aby bylo umělé oplodňování etické a nestala se z něj velkovýroba. Bránit lidem počít dítě u nás ale nebudeme,“ dodal Cikrt.

Tisíce na ruku

Neplodným párům z celého světa pomáhají v Brně také studentky, které darují svá vajíčka. Jejich počet se v poslední době zvýšil. Řadu z nich totiž lákají letáčky v tramvajích nebo nemocnicích, ve kterých kliniky za odběr slibují patnáct tisíc korun na ruku.

„Jdu darovat vajíčka kvůli penězům. I když někomu pomůžu, peníze jsou pro mě v tuto chvíli na prvním místě,“ uvedla jedna z brněnských studentek, která si nepřála uvést své jméno. Lékaři ale popírají, že by šlo o byznys. „Peníze nemají dárkyně za odběr, ale jako odškodnění za to, čím si projdou. Některé k nim cestují z dálky, musí si na ten den zajistit volno v práci a podobně. Rozhodně si jejich vajíčka nekupujeme,“ tvrdí Machač.

Darovat vajíčka mohou ženy i několikrát po sobě. „Ty, které nerodily, obvykle přijdou jednou nebo dvakrát. Mám ale i rekordmanky, které byly na odběru třeba desetkrát,“ říká Machač. Podle brněnského gynekologa Jaroslava Kotrby dárkyním žádné nebezpečí nehrozí. „Jsem pro, pokud se to ale dělá šetrně,“ míní Kotrba.


Gynekolog a ředitel brněnské Kliniky pro léčbu neplodnosti Helios Pavel Texl mluví v rozhovoru pro brněnský Deník Rovnost: Napoprvé pomůžeme každému druhému páru

Je jedním z těch, kteří přivedli na svět první děti ze zkumavky v České republice. Pavel Texl šéfuje Klinice pro léčbu neplodnosti Helios v Brně a dárcovství vajíček rozhodně nepovažuje za byznys.

Do vaší kliniky jezdí hodně zahraničních pacientů. Odkud jsou?
Z Rakouska, Německa, Itálie, ale i Austrálie nebo Velké Británie. Zkrátka z celého světa.

Proč si vybírají zrovna Brno?
Stává se, že například dárcovství vajíček je v jejich zemi zakázané – třeba v Německu. Máme také dobré reference. Reprodukční medicína má v Brně velkou tradici: první dítě ze zkumavky se narodilo právě tady už v roce 1982.

Jaká je úspěšnost této metody?
Napoprvé se nám podaří pomoci každému druhému páru. Ostatní to pak mohou zkoušet i několikrát.

Máte dost dárkyní vajíček?
Dárkyně chybějí.Nejen v Brně, ale po celé České republice.

Jak musí vypadat vhodná dárkyně?
Vybíráme dárkyně podle vzhledu – aby byla typově podobná příjemkyni. Podle očí, vlasů, výšky a postavy. Nejstarší dárkyně by měla mít čtyřiatřicet let. Většinou k nám chodí mladší ženy, třeba studentky vysokých škol.

Je odběr vajíček velký zásah do lidského organismu?
Není to jednoduchý zákrok. Žena si musí před odběrem čtrnáct dní vpichovat do těla hormony, které její tělo připraví. Po nich vytváří více vajíček. Odběr trvá asi čtyři minuty a dělá se v celkové narkóze. Dvě hodiny nato může jít domů. Občas se mohou objevit bolesti i po zákroku.

Nemají pak dárkyně problém s otěhotněním?
V období, kdy jim odebereme vajíčka, je to spíše naopak, jejich tělo je připravené k početí. V té době jsou velmi náchylné k otěhotnění a měly by být opatrné, pokud děti zatím nechtějí. Odběr vajíček by neměl mít na pozdější otěhotnění žádný vliv. Někdy se stane, že to na nás žena zkusí. Tvrdí, že kdysi byla na odběru a teď nemůže mít děti. Jsem si ale jistý, že odběrem to není.

Má příprava dárkyně na odběr vajíček nějaké nežádoucí účinky?
Ženy si třeba stěžují, že po injekcích hormonů ztloustly. Je to ale stejné jako s antikoncepcí. Hormony jen podporují chuť k jídlu. Kdyby žena dostávala hormony a nejedla, tak umře hlady.

Kolik dětí z jednoho odběru vajíček vlastně vznikne?
Když vajíčka dárkyni odebereme, oplodníme je spermiemi muže z neplodného páru. Pak se embryo vloží do příjemkyně ihned, nebo se pár dní nechá uzrát. Většinou z jednoho pokusu máme jedno až dvě těhotenství.

Za odběr dostávají ženy peníze. Je tedy dárcovství vajíček kšeft?
Určitě ne. Za všechno se platí. Je to stejné jako s krví. Člověk má darovat krev, ale tu pak stejně transfuzní stanice prodá dál. Stejné je to s vajíčky. Je to zásah do těla, bolí to a musíte si na to udělat spoustu času. Žena za to musí dostat peníze. Zadarmo to nikdo absolvovat nebude. Pár lidí možná ano, ale spočítáte je na jedné ruce.

Proč je v současné době tolik párů neplodných?
Těch důvodů je strašně moc. Uvědomte si, že na nás neustále září družice z vesmíru, lidi potkáte jen s mobilem u ucha. Může za to i radiace, vybouchlé ponorky v moři, o kterých nevíme. Divili byste se, kolik hormonů obsahuje třeba jídlo, které jíme. Je to nemoc doby.

Hormony jsou i v jídle?
Ano. Třeba v kuřatech. Po nich malým holčičkám rostou prsa a ve třech letech se jim spustí první menstruace. Kvůli nim jsou muži neplodní, protože v kuřatech je ženský hormon estrogen, který působí jako odbourávač mužského testosteronu. Pak se muži diví, když k nám přijdou darovat sperma. Nejčastěji je pošleme rovnou do druhé fronty, kde vyšetřujeme neplodné.

Darovala jiným život. Pětkrát

Když se poprvé vydala osmadvacetiletá Blanka Dušková na jednu z brněnských klinik, ještě nevěděla, co přesně ji čeká. Jedno ale věděla jistě: chtěla pomoct neplodným párům darováním svých vajíček. „Znala jsem ženu, která se spolu s manželem snažila o dítě dvanáct let. Když jsem se dozvěděla, že mohu neplodným párům takto pomoct, udělala jsem to,“ vzpomíná Dušková. Vstupní pohovor a testy, které musela podstoupit, ji nejprve překvapily.

„Vyšetření bylo opravdu podrobné. Nejprve mi odebrali asi šest ampulí krve. Tu pak poslali na podrobný genetický rozbor,“ říká Dušková. Rok byla zapsaná v databázi, než si ji brněnská klinika poprvé pozvala na bližší pohovor. „Pro neplodné matky se hledají co nejlepší dárkyně. Vím, že bychom měly mít stejnou barvu očí, vlasů, stejnou výšku nebo váhu. Když takovou ženu našli, povolali si mě a nasadili mi hormony, které jsem si sama píchala,“ popisuje Dušková.

Právě hormony vyburcovaly její tělo, které pak uvolnilo více vajíček. „Lékaři museli pro odběr najít tu nejlepší chvíli pro mě i příjemkyni. Pak přišel krátký zákrok. Deset minut jsem byla pod narkózou,“ říká Dušková.

Co se během deseti minut přesně dělo, neví. „Ani bych to vědět nechtěla. Stačí mi pocit, že jsem tím někomu pomohla,“ říká žena, která má doma dvě zdravé dcerky. Právě proto šla svá vajíčka darovat. „Říkám si, že své děti už mám a ostatním mohu pomoct. Peníze jsou samozřejmě příjemný bonus,“ svěřuje se žena, která má za sebou už pět odběrů. Za první dostala patnáct tisíc, za další zákroky jí lékaři zaplatili ještě více. „Teď jsem ale byla naposledy. Vícekrát jít nemohu, aby těch mých potomků neběhalo po světě moc,“ dodává Dušková.

Z Austrálie jela do Brna za nadějí

Dva roky věřili, že spolu určitě bez problémů počnou dítě, ale pak začali ztrácet naději. Australský pár se nakonec rozhodl svěřit do péče brněnských odborníků. „Když jsme zjistili, že má manžel téměř nulovou šanci mě oplodnit, první chvíle jsem probrečela,“ svěřuje se žena, která chce raději zůstat v anonymitě. Brněnskou kliniku pro léčbu neplodnosti našla na internetu. „Sledovali jsme nejrůznější diskuze a brněnští lékaři tam byli často zmiňováni. Rozhodli jsme se proto vydat do Brna,“ vysvětluje žena.

Odborníci z Brna se rozhodli páru pomoct. „Řekli mi, že s mými vajíčky problém není a že se je pokusí oplodnit mimo mé tělo. V té chvíli jsem se stala vlastně dárkyní sama sobě,“ říká žena. Další dny si musela do břicha píchat injekce, aby své tělo připravila na odběr vajíček. „Nakonec mi injekce píchal manžel. Deset dnů to byl náš každodenní společný rituál,“ tvrdí žena, které lékaři nakonec odebrali deset vajíček a ty oplodnili spermiemi jejího manžela.

Jen polovina z nich se ale ujala. „Denně jsem na ně myslela jako na děti. Mluvila k nim a věřila, že to přežijí. Zůstala ale jen dvě,“ vzpomíná žena. Ta pak lékaři vpravili do jejího těla během několika minut. Následující dny byly pro manželský pár nejtěžší. „Musíte pořád jen ležet a čekat. První test jsem si udělala po pár dnech a byl negativní. Cítila jsem se strašně,“ říká žena. Po třech dnech se odhodlala znovu. „Téměř po deseti minutách jsem šla těhotenský test s jedním proužkem vyhodit do koše. V tu chvíli se jako zázrak objevila na testu druhá čárka,“ vzpomíná žena, která bude za pár měsíců rodit. Brněnská klinika si tak na svou nástěnku již brzy může přidat další fotografii dvojčat z Austrálie.