VYBERTE SI REGION

Pálení čarodějnic: oslavy letos pokazí počasí

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Vtipným poznámkám o létání na koštěti se v pátek nevyhne snad žádná žena na jižní Moravě. Přišel totiž čas filipojakubských ohňů a s ním i noc, která patří čarodějnicím.

30.4.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Zdeněk Koza

I když se v posledních desetiletích z oslav vytratil původní pohanský význam, z kalendáře akce nezmizela. Její obdobou je keltský svátek Beltine nebo Valpuržina noc pocházející ze západní mytologie.

Filipojakubská noc dostala jméno podle svátku Filipa a Jakuba v liturgickém kalendáři. „Tito světci jej měli původně 1. května. V roce 1955 se ale přesunul až na třetí květnový den a na jejich místo se přesunul svatý Josef, patron dělníků,“ uvedla etnoložka Irena Ochymčuková z Muzea Brněnska.

Zapuzeny ohněm

Podle pohanských tradic patřila noc před Filipem a Jakubem ochraně před čarodějnicemi. Lidé věřili, že čarodějky umí létat na košťatech a škodí lidem i dobytku. „Zlé síly proto odpuzovali pálením ohňů na vyvýšených místech a hlukem. Kvůli tomu u ohňů stříleli nebo práskali biči,“ popsala původní podobu svátku etnoložka.

Hospodyně také chystaly čarodějnicím různé úkoly, aby je zaměstnaly. Věřily, že jejich síla působí ten den až do půlnoci, a proto se je snažily udržet co nejdál od domu.

Minulý režim se s tradicí snažil vypořádat po svém. Alespoň tak, že ohně přejmenoval. Z pálení čarodějnic se staly ohně míru či předprvomájové ohně.
Původní zvyky související s filipojakubskou nocí se na jižní Moravě dodnes uchovaly především na severozápad od Brna směrem k Vysočině. Ale různé společenské zábavy a oslavy se konají všude. „Důvody toho, proč se chápání svátku takto změnilo, bohužel příliš neznáme,“ uvedla Ochrymčuková.

Téměř v každém městě či vesnici v kraji se tak na páteční noc chystají slety čarodějnic. Rituální ohně se při nich často mění jen na místo, kde se dají opéct špekáčky. „Čarodějnice slavíme každý rok v rekreační oblastí Palava u blanenské přehrady. Největší zážitek je to asi pro děti, které soutěží o nejkrásnější masku. Večer čarodějnici upálíme a opékáme buřty,“ uvedla starostka Blanska Jaroslava Králová.

Boj proti nečistým a zlým silám čarodějnic už dnešní oslavy na programu také nemají. Čarodějnice jsou spíše motivem soutěží a veselení. „Na oslavě chceme slavnostně pasovat nové čarodějnice a rozdávat řidičáky na koště,“ řekla Ludmila Mikulášková z Rychtářova na Vyškovsku.

Snad nejvíce pozornosti přitahuje na jižní Moravě filipojakubská noc v Havraníkách na Znojemsku. Díky rekordně vysoké vatře, která v republice nemá konkurenci. Letos měří zatím patnáct metrů, ale ještě není dokončená. „Počítáme s tím, že přijede až tisíc lidí. „Proto už teď řešíme parkování, stánky s občerstvením i přenosné WC,“ uvedla místostarostka Havraníků Marie Štolová.

Hudba až do rána

Program začne ve dvě hodiny odpoledne hrami pro děti, v podvečer je vystřídá přehlídka čarodějnic. „Krátce po osmé zapálíme vatru a pak, asi až do čtyř do rána, budou hrát dvě kapely,“ láká zájemce havranický starosta Bohumír Pecina.

S oslavami čarodějnic je spojen také třetí ročník velkého hudebního festivalu Čarodějáles, který začíná v pátek ve dvě hodiny odpoledne v Brně na Riviéře. „Zahraje více než dvacet kapel na třech pódiích. Na programu je i soutěž o nejlepší čarodějnický kostým,“ uvedl produkční festivalu Josef Buchta.

Mnoho lidí plánuje čarodějnice oslavit s přáteli na chalupě. „Chystáme první jarní grilování s pár kamarády. Na žádnou velkou akci se nám nechce,“ řekl Martin Petr z Brna.

Oslavám však letos podle meteorologů nebude přát počasí. „V pátek čekáme příchod studené fronty, která se na jižní Moravě projeví večer nebo v noci,“ uvedl Tomáš Balcar z Meteopressu. Lidé tak musí počítat s deštěm i případnými bouřkami.

Rekordní vatra žhne na 50 metrů

Havraníky - Široko daleko bude v pátek večer vidět oheň z rekordní patnáctimetrové vatry, která stojí v Havraníkách na Znojemsku. Letos už dvacátým rokem. „Začali jsme ji stavět před dvěma měsíci. Hlavně naši dobrovolní hasiči a fotbalisté. Zatím je vysoká patnáct metrů a spotřebovali jsme pětadvacet fůr dřeva,“ uvedla místostarostka Havraníků Marie Štolová.

Vatru ještě ve středu a čtvrtek čekaly finální práce. „Její vrchol ozdobí čarodějnice, takže celkovou výšku teď nedokážu odhadnout. Pravdou je, že máme nejvyšší vatru v republice. Sice není zapsaná v knize rekordů, ale každoročně sledujeme konkurenci, abychom věděli, že u nás je stále nejvyšší,“ zdůraznila Štolová.

Se stavbou mají už místní hasiči dost zkušeností. „Zatím se nestalo, že by vatra před pálením čarodějnic spadla. To spíš naopak – ti, co ji stavěli, ji rozebrali a začali znovu. Tak tomu bylo i letos. Zdála se jim moc malá,“ řekl starosta obce Bohumír Pecina.

Různé efekty

Většinu vatry staví místní siláci ručně. „Spodní část vytváří vždy skupina lidí, protože ji tvoří těžké klády. Se střední částí pomáhá traktor a horní se opět dělá ručně. Chlapi na vatru vyšplhají a podávají si dřevo až nahoru,“ popsal vznik unikátu starosta.

Kvůli dvacátému výročí letos organizátoři oblíbenou akci obohatili o netradiční zapálení. „Vždy jsme zapalovali dřevo jen dole. Pak se stalo, že kvůli větru prohořela jen jedna strana a vatra se začala naklánět a padat,“ podotkl starosta. Letos proto zapálí spodní část plivači ohně, střední část pyrotechnik různými efekty.

Místo po celou dobu ohlídají hasiči. „Je to tak silný žár, že se k vatře nedá přiblížit na padesát metrů. Museli jsme akci nahlásit i krajským hasičům a udat GPS souřadnice,“ uvedl starosta.

O tom, že postaví vatru ještě vyšší, místní neuvažují. „Byl by problém s bezpečností i se dřevem. Nemocné stromy, které můžeme pokácet v okolních lesích ochranného pásma národního parku Podyjí, nám vždy vytipují hajní,“ dodal starosta.

Mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid o nebezpečí filipojakubských ohňů říká:

Je lepší akci nahlásit už předem

Brno /ROZHOVOR/ - Ačkoliv se jižní Moravě požáry způsobené filipojakubskými ohni v posledních letech vyhýbaly, na dostatečnou prevenci lidé podle mluvčího jihomoravských hasičů Jaroslava Haida nesmí zapomínat. „Užitečný je dohled dobrovolných hasičů,“ říká Haid.


Znamená pro vás pálení čarodějnic větší množství výjezdů, nebo mají lidé filipojakubské ohně pod kontrolou?
Ze statistiky našich výjezdů bohužel nepoznáme, zda výjezdy 30. dubna a 1. května nějak souvisí s pálením čarodějnic. Žádné výrazné požáry v souvislosti s tímto svátkem jsme však v posledních letech nezaznamenali. Jedinou výjimkou byl malý požár v roce 2007, který jsme hasili na Brněnsku. Bylo to ale jen dohašování ohniště a plameny tehdy nezpůsobily žádné škody.

Liší se v tento den služba hasičů od práce v jiné dny?
Ne, máme každý den takovou pohotovost, abychom zvládli jakékoliv události. Nárazové akce, které chystá například policie při kritických fotbalových utkáních, u nás vůbec neznáme.

Mohou organizátoři požádat dobrovolné hasiče o dozor na akci?
Opatrnost je vždycky na místě. Takže domluva s místními dobrovolnými hasiči se organizátorům určitě vyplatí. Mohou se s nimi domluvit i na tom, že hasiči na akci dohlédnou. Samozřejmostí je také dodržování základních protipožárních opatření. A lidem také doporučuji, ať zapálení čarodějnických vater předem nahlásí hasičům.

K čemu je takové oznámení dobré?
Hasiči díky němu mají lepší přehled o tom, co se kde děje. A mají také kontakt na organizátora akce, kterému mohou v případě potřeby zavolat a ověřit, zda je oheň pod kontrolou.

Jak a kde se dá akce nahlásit?
Prostřednictvím formuláře na webových stránkách www.firebrno.cz, kde lidé najdou odkaz pálení klestí. Druhou možností je zavolat číslo operačního střediska 950 640 400 a nahlásit akci po telefonu.

ZUZANA TAUŠOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

30.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZUJEME

Ve vlaku na brněnském nádraží se střílelo. U Malé Ameriky cvičily aktivní zálohy

Brno – Posily! Ozbrojený útočník! Výkřiky a výstřely se nesly v sobotu okolím brněnské Malé Ameriky. Ozbrojené zálohy na tamních kolejích trénovaly, jak se chovat při nečekaných situacích, které jejich členy mohou potkat při rutinních konrolách cestujících.

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies