VYBERTE SI REGION

Pamětník Poděl: Vyváděl jsem Němce z Brna

Brno /FOTOGALERIE/ - Před pětašedesáti lety, měsíc po osvobození Brna, začal divoký odsun brněnských Němců za hranice s Rakouskem. Událost o tři měsíce předběhla zákony osvobozené republiky. Nepřežilo ji několik stovek Němců a dodnes budí mezi Čechy a Němci emoce.

29.5.2010 11
SDÍLEJ:

Třiaosmdesátiletý brněnský rodák Radovan Poděl vyváděl v roce 1945 jako člen Národní stráže brněnské Němce do Pohořelic.Foto: DENÍK/Attila Racek

Radovan Poděl, kterému bylo tehdy osmnáct let, vyprovázel Němce jako člen brněnské Národní stráže až do nouzového tábora v Pohořelicích na Brněnsku. Teď je Podělovi třiaosmdesát a při vzpomínce na odsun jednoznačně tvrdí, že má čisté svědomí. „Nemůžu přísahat, že někde na druhé straně desetitisícového davu Němců někoho nezastřelili či neznásilnili. Nemohl jsem samozřejmě mít oči všude, ale já žádného zastřeleného neviděl a ani jsem nic takového neudělal,“ říká rozhodně pamětník.

Poznali je snadno

K Národní stráži, která měla dohlížet na pořádek ve městě, se přihlásil hned po osvobození Brna. Devětadvacátého května dostal z tehdejšího Národního výboru města Brna pokyn informovat brněnské Němce o plánovaném odsunu. „Poznat německé rodiny bylo snadné, protože za války měli všichni takzvané kmenové listy, na kterých byla národnost,“ vysvětluje Poděl.

O den později se tisíce Němců shromáždily na místech, které jim Národní stráž určila. „Spolu s přibližně dvěma desítkami dalších jsme dostali na starost tři sta Němců,“ vzpomíná důchodce.

Jeho skupina se přidala k tisícům ostatních lidí a všichni se vydali přes most ve Vídeňské ulici směrem na hranice s Rakouskem. První noc odpočívali na poli u Rajhradu, další den došli do Pohořelic.

Střelba nepomohla

V Pohořelicích nastal problém. Unavení Němci se ráno nechtěli zvednout a jít dál. Vstát je nedonutila ani střelba do vzduchu. Vlastně se jim nedivím, byli to hlavně staří lidé, ženy a děti a měli v nohou mnoho kilometrů,“ říká Poděl.

Pro část z nich proto přijela auta a odvezla je k Mikulovu za rakousko­české hranice. Poděl s kolegy odjeli zpět do Brna, protože jim skončila služba. „Zbývající Němci zůstali ještě nějaký čas v Pohořelicích. Tam se rozšířil tyfus i úplavice, asi pět set jich zemřelo,“ připomíná pamětník.

I přes ztráty na životech a hektické vysídlení Němců z Brna hodnotí i po pětašedesáti letech události pohledem člověka, který prožil válku a totální nasazení. „Po tom, jak se v Brně Němci chovali od roku 1939, nebylo jiné řešení. Odpor proti nim byl ve městě hodně silný,“ uzavírá Poděl.

Spisovatelka Kateřina Tučková o odsunu říká:

U obou stran budí emoce

Brno /ROZHOVOR/ - Osudy Němců odsunutých před pětašedesáti lety z Brna se při psaní oceňované knihy Vyhnání Gerty Schnirch inspirovala brněnská spisovatelka Kateřina Tučková. Zúčastnila se i vzpomínkových pochodů z Brna do Pohořelic na Brněnsku a o své knize diskutuje na autogramiádách i autorských čteních. „Bez emocí jsou o tehdejších událostech schopni přemýšlet teprve vnuci pamětníků tehdejších událostí,“ hodnotí Tučková.


Kde jste čerpala inspiraci k sepsání příběhu Němky, která takzvaný pochod smrti do Pohořelic absolvovala s novorozenou dcerou?
Pátrala jsem v archivech a také mluvila s českými i německými pamětníky. Ze tří let, které jsem knize věnovala, mi sbírání materiálu zabralo nejméně rok a půl.

Jak na odsun vzpomínají lidé, s nimiž jste o něm mluvila a stále mluvíte?
Češi, kteří prožili válku, nemohou Němcům odpustit, co se tu tehdy dělo, a na vyhnání se dívají touto optikou. Odsunutí Němci zase mají pocit, že jejich osud není vyslyšen a nikdo nevidí jejich utrpení. Je v tom mnoho emocí, které cítí i děti pamětníků. Až třetí generace lidí je schopna o všem přemýšlet klidněji.

Jaký dojem jste z události při psaní měla?
Nesoudím, ale chápu obě strany. Předkládám v knize příběh ženy, která odsun odnesla nevinně, a nechám na čtenáři, jak si to vyloží.

Jak lidé přijímají knihu o dlouhá léta tabuizovaném tématu?
Myslím, že se o odsunu i tehdejších událostech i díky mé knize mluví víc a otevřeněji, a to také mezi mladšími lidmi.

Autor: Zuzana Taušová

29.5.2010 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Řidiči budou muset přibrzdit. Do dvou let v Brně přibudou radary

Brno – Nohu z plynového pedálu budou muset už možná v příštím roce sundat řidiči v Brně. Ani ne měsíc po odstranění radarů z opravovaného úseku dálnice D1 mezi Ostrovačicemi a Kývalkou se už diskutuje o novém úsekovém měření přímo v Brně. „Nechali jsme si zpracovat průzkum z testovacího měření v několika lokalitách ve městě. Obecně z deseti řidičů tři neví, co jsou pravidla silničního provozu, nebo je nehodlají respektovat," popsal důvody, proč o úsekovém měření město uvažuje, vedoucí brněnského odboru dopravy Vladimír Bielko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies