VYBERTE SI REGION

Parkoviště zoo: další protesty

Brno - Projekt nového vstupu do zoo s parkovištěm nezatíží krajinu. Potvrdila to nezávislá studie.Lidé ale proti stavbě protestují dál.

21.1.2012 18
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Karel Rozehnal

Doprava je už teď v Kníničkách příliš hustá. A chystané parkoviště brněnské zoo pro nás znamená další stovky aut navíc. Takto lidé ze sdružení Naše Kníničky stále odmítají projekt zoo, který navrhuje nový vstup do zahrady s parkovištěm pro tři stovky aut. Názor nezměnili ani po aktuálním nezávislém posudku. Předevčírem potvrdil, že parkoviště životní prostředí nezatíží.

Sdružení k posudku opět chystá připomínky. „Nebojujeme za to, aby zoo neměla žádné parkoviště. Ale za to, aby vzniklo na rozumnějším místě. Zoo neřešila jiné varianty a chce jen tu s nejjednodušším řešením majetkových vztahů,“ řekla Jana Turoňová ze sdružení. Lepší místo pro parkoviště je podle ní například za fotbalovým stadionem Dosta Bystrc. Sdružení nyní nevylučuje, že se obrátí na soud.

Nezávislá studie přitom potvrdila závěr přepracovaného posudku z loňského července, který zahrada odevzdala Jihomoravskému kraji. „Ukázala, že kvůli novému parkovišti doprava v Kníničkách nezhoustne. Pouze získáme lepší parkovací prostory. Potřebujeme je nutně. Současný stav je tristní,“ podotkl ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.

Nejisté peníze

Kdy stavba nového vstupu s parkovištěm začne a kdo ji zaplatí, ale podle něj není jasné. „Nebudeme plánovat konkrétní projekt. Ani to, z jaké dotace získáme peníze. Napřed chceme definitivní posvěcení z krajského úřadu,“ dodal ředitel.

K posudku, který vyvrací vliv na krajinu, teď mohou posílat lidé připomínky. „Poté přijde jeho veřejné projednání. Až na jeho základě definitivně rozhodneme, že parkoviště prostředí nezatíží,“ upozornila vedoucí odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu Anna Hubáčková. Bez konečného rozhodnutí krajského úřadu nemůže projekt žádat o územní rozhodnutí, stavební povolení ani o dotace.

Parkování před zahradou se musí urychleně řešit i podle náměstka brněnského primátora Roberta Kotziana. „Je to pro nás priorita. Ovšem letos a zřejmě ani příští rok nenajdeme na stavbu peníze. Záleží tedy, zda se podaří získat dotaci a kolik budeme muset doplatit my,“ informoval náměstek.

Kolik zoo získá peněz, ovlivní i rozsah stavby. „Ve vstupní části jsme počítali například i s mořskými akvárii. Prioritou ovšem zůstává parkoviště,“ zdůraznil Hovorka.

I když je stavba nejistá, už letos na jaře začne v zahradě příprava tří nových pavilonů. Africké vesnice, expozice orlů a klokanů. „Klokaní pavilon chceme dodělat letos. Další dvě expozice v příštím roce,“ informoval Hovorka.

U jejich otevření už ovšem nemusí stát. Magistrát na post ředitele, ve kterém je Hovorka už patnáct let, vypsal výběrové řízení. Zájemci se mohou hlásit do konce ledna. Město tak plní koaliční smlouvu, podle které uspořádá soutěž na šéfy příspěvkových organizací, kteří jsou ve funkci přes pět let.

KLÁRA ŽIDKOVÁ
PETR JEŘÁBEK

Autor: Klára Židková

21.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 18
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ženy i muži se chodí už více než století stříhat do kadeřnictví v Údolní ulici. Nejstarší brněnský salón majitel zrekonstruuje.
20

Stříhají v něm lidi přes sto let. Nejstarší brněnské kadeřnictví zrekonstruují

Ilustrační foto.

Židenický místostarosta Kunc byl podle inspekce hrubý na zaměstnance radnice

Automatické sněhové řetězy. Nový vynález pochází z Česka

Pokud jste někdy nasazovali klasické sněhové řetězy, určitě vás napadlo, že by jejich montáž mohla být o trochu snadnější a rychlejší. Nový český vynález naštěstí splňuje obojí zmíněné.

Kamechy a Žebětín spojí chodník a cyklostezka. Cenu zvyšují výkupy pozemků

Brno – Chodník podél silnice ze sídliště Kamechy do Žebětína ocení matky s kočárky a další chodci, kteří kolem Žebětínského rybníka procházejí. Pokud se vše podaří, žebětínská radnice ho chce začít stavět příští rok.

Mrazy: rybáři denně sekají díry do ledu, ryby se nadechují jen párkrát za minutu

Pohořelice - Rybáři z Rybníkářství Pohořelice od začátku letošního roku, kdy teploměr téměř neustále ukazuje teploty pod bodem mrazu, obcházejí chovné rybníky a denně prořezávají do ledu prohlubně. Do rybníka tak vnikne více světla, fytoplankton může nastartovat fotosyntézu a dodává vodě potřebný kyslík.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies