VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pasáží v Brně je hodně. Zákazníků málo

BRNO - Do krámků, které nejsou na očích, si lidé musejí najít cestu, říkají obchodníci. Brňany lákají hlavně tiché kavárny.

24.8.2007 1
SDÍLEJ:

Dům Pánů z LipéFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Zvenku vypadají nenápadně, a kdo nezná Brno, projde kolem nich bez povšimnutí. Místní si však jimi zkracují cestu a mají v jejich útrobách oblíbené intimní kavárny. Brněnské pasáže.

Přesto ale vztah Brňanů k průchodům není ani zdaleka takový, jak by si tamní obchodníci přáli. „Lidé si musejí na každý nový obchod pomalu zvyknout. V pasážích je na tom obtížné to, že obchod není vidět z ulice. Nejčastěji k nám proto zákazníci přijdou přes polední pauzu, když jdou do pasáže na oběd,“ uvedla například Ludmila Unčovská, vedoucí květinového studia, které sídlí v Rozkvětu na náměstí Svobody.

Podle ní to mají malí živnostníci v obchodních pasážích těžké. „Na to, že sídlíme prakticky v samém centru města, je tu pohyb zákazníků ubohý. Nemůžeme nabízet obyčejné zboží, neuživili bychom se. Snažíme se být specializovaným květinářstvím, aby nás lidé vyhledávali,“ vysvětluje podnikatelka.

S tím souhlasí i realitní makléř Vladimír Král z A-King rea〜lity. „Vždy záleží na tom, co zrovna prodáváte. Pokud nabízíte specializované služby nebo zboží, lidé si vás najdou kdekoliv. I v pasáži. Když jde ale o zboží, které je třeba ukazovat, nastává problém,“ myslí si Král.

Pasáže totiž obvykle nemají výlohy, které by potenciální nakupující zaujaly už na ulici. Do objektu s více obchody se tak potom kolemjdoucí dostávají spíše náhodně.

„Do Domu pánů z Lipé na náměstí Svobody (jeho pasáž vede na Dominikánské náměstí – pozn. red.) chodím pravidelně na angličtinu, jinak bych tam asi nevkročila. Nemám ráda pasáže, protože jsou na mne příliš stísněné. Raději se projdu na vzduchu,“ popsala procházející Šárka Dvořáková.

Při chůzi z Malinovského náměstí na Šilingrovo náměstí může Brňan projít čtyřmi pasážemi: Alfa, Omega, Rozkvět a Velký Špalíček. „V každé je aspoň jedna kavárnička, kde se může člověk zašít a nerušeně sedět. Proto se vyplatí do pasáží chodit,“ říká student Pavel Verner.

Vše pohromadě

Stěžovat si nemohou nájemci v brněnském Špalíčku. „Máme štěstí, že naše kavárna sídlí vedle kina. Díky tomu máme pravidelný počet zákazníků,“ uvedl barman z tamního Café Dominik.

Podobně jsou na tom i v pasáži Omega. „Jednou tu máme plno, jednou ne. Obecně mám ale spíše pocit, že se nenudíme,“ usuzuje prodavačka klenotů Kamila Žďárská. Zákazníci tu podle ní chodí především proto, že mají všechno pohromadě.

To oceňuje také kolemjdoucí Anna Kuchaříková. „Do Omegy chodím pravidelně, někdy i třikrát týdně. Mám tu po ruce drogerii, potraviny a drobné obchůdky. Raději nakupuji tady než v hypermarketech,“ říká Kuchaříková.

O specifické atmosféře mluví také architekt Eduard Štěrbák. „Lidé v nich mají svobodnější pohyb, neprší na ně, většinou se navíc dostanou rychle skrz větší blok budov. Dá se říct, že pasáže nemají ani tak význam obchodní, jako spíš estetický,“ říká.

Za to, že se nestaly pasáže v Brně hojně navštěvovaným místem pro nákupy, podle historika Bohumila Samka může slabá tradice. „Není tak silná jako třeba v Praze. V Brně se začaly stavět až ve třicátých letech. Meziválečná léta pro ně byla nejplodnější, což bylo celkem pozdě,“ tvrdí Samek.

Svůj původ mají „skryté krámky“ v Anglii devatenáctého století. „S rozvojem velkoobchodu se tehdy spojovali obchodníci a začali působit pod jednou střechou. Dá se říct, že šlo o jakýsi předtyp dnešních pasáží,“ dodává Samek.

24.8.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Byt. Ilustrační foto.
1

Prodeje nových bytů v Brně se propadly skoro o půlku

Ilustrační foto
2

Mrtvice patří mezi významné zabijáky v kraji. Může za ni i znečištěný vzduch

Festival Mendel knows ukázal lidem umělé pěstování rostlin i párovou gymnastiku

Brno /REPORTÁŽ/ – Ve stínu sedí na gymnastických balónech, sedacích pytlech nebo prostě v trávě děti a společně s rodiči sledují dění na blízkém pódiu. O kousek dál, taktéž ve stínu, jsou postavené stánky, které lemují cestu vedoucí po obvodu zahrady Augustiniánského opatství v Brně. Právě v ní se v sobotu odpoledne koná část festivalu Mendel knows.

Bašta lezení na jižní Moravě je hlavně Moravský kras

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Prozkoumat nová místa a vychutnat si adrenalinový prožitek. Jižní Morava je výjimečná i jedinečnou přírodou, kterou lze po mnohdy nenáročném lezeckém výstupu obdivovat z vrcholků skal. Lezení je věnovaný třetí díl seriálu Deníku Rovnost Léto v pohybu.

Volno jihomoravských motocyklistů: surfování a jízda po Balkáně

Kazaň, Brno /FOTOGALERIE/ – Motory v mistrovství světa silničních motocyklů na měsíc utichly, ale lenošení není styl jihomoravských jezdců. Závodní víkend Grand Prix v Brně startuje 4. srpna a Karel Abraham nyní plní kondiční přípravu, Jakub Kornfeil se zase prohání na svém oblíbeném jetsurfu. „Hlavně neřeším závody a oddechuju,“ usmíval se závodník z Rohatce na Hodonínsku.

Nehody v kraji? Nejvíc za devět let

Brno /INFOGRAFIKA/ – Cinknutí mobilu ve stojanu na palubní desce přiláká řidičovu pozornost. Ikona hlásí novou zprávu, kterou hned čte. Podvědomě přitom mačká plynový pedál. Když pak vjíždí do zatáčky, nezvládne řízení a auto ve vysoké rychlosti vylétne ze silnice. „Nejčastější příčinou letošních nehod řidičů bylo nevěnování se řízení,“ upozornila mluvčí policejního prezidia Eva Kropáčová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení