VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Plán odpadového hospodářství kraje? Méně skládek, rozšíření brněnské spalovny

Brno – Jak nakládat s odpady dalších deset let aktuálně řeší na kraji. Podle radního Jaroslava Parolka je priorita takzvaného Plánu odpadového hospodářství kraje na období 2016 – 2025 především recyklace odpadů a předcházení jejich vzniku. „Další opatření jsou například nové sběrné dvory a rozšíření kapacity zařízení k využívání odpadů," nastínil Parolek, který má v kraji na starost oblast životního prostředí.

21.9.2015 1
SDÍLEJ:

Brněnská spalovna. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

Kromě zmíněných obecných priorit navrhovaná koncepce obsahuje také plán na rozšíření brněnské spalovny o třetí kotel. To se ale nelíbí ekologickým aktivistům. „Chceme, aby plán upřednostnil recyklaci před spalováním. Jihomoravský kraj aktuálně recykluje sedmatřicet procent a spaluje jednapadesát procent odpadů," zdůraznil Jan Piňos z hnutí Duha.

Dodal, že rozšíření spalovny o třetí kotel by znamenalo snížení recyklace a posílení spalování, což podle něj není v souladu s trendy Evropské unie. Ta upřednostňuje spalování pouze nerecyklovatelných odpadů.

Parolek ale oponuje. „Ke snížení množství recyklovatelných odpadů v žádném případě nedojde. Navýšení kapacity spalovny v Brně musí být mimo jiné v souladu s Energetickou koncepcí města Brna, to znamená například zajištění dodávky tepla, které spalováním vzniká," vysvětlil účel spalovny radní.

Parolek dodal, že na přísná pravidla unie, které zmínil Piňos, se kraj už začíná chystat. Například právě snahou spalovat větší množství odpadů. „Od roku 2024 bude platit zákaz skládkování některých odpadů a mezi tyto odpady je začleněný i směsný komunální odpad. Je tedy nutné na to reagovat," vysvětlil Parolek.

Podle náměstka brněnského primátora Martina Andera, který má na starost životní prostředí, město s rozšířením spalovny počítá. „Současná kapacita by pro celou jižní Moravu nestačila. Navíc spalování je ekologičtější způsob likvidace odpadů než skládkování," uvedl Ander.

Brňanka Jarmila Suchánková s náměstkem částečně souhlasí. „Určitě je lepší odpad spalovat než jej vozit na skládky. Nicméně kraj by se měl zaměřit také na recyklaci," myslí si žena.

Podle Parolka by se odpad z celého kraje do Brna dovážel po železnici, postavit by se také musela překladiště odpadu. Vyzdvihl, že energie uvolněná spalováním odpadu ve spalovně město využívá k vytápění. „Energetické využití zbytkového směsného komunálního odpadu v brněnské spalovně pokrývá velkou část potřeby tepla a dochází tak ke znatelné úspoře primárních fosilních paliv, tedy zejména zemního plynu," poznamenal.

Množství skládkovaných odpadů kraj každoročně snižuje. Předloni skládkoval přes 193 tisíc tun komunálního odpadu, což bylo jednatřicet procent produkovaných odpadů, před šesti lety to bylo o stopadesát tisíc tun a dvacet procent víc. Podíl klesl především díky výraznému zvýšení podílu spalování odpadů ve spalovně. Během čtyř let se zvýšil z devíti na sedmatřicet procent.

Trend snižování množství odpadu na skládkách je celorepublikový. „Zatímco předloni to bylo dvaapadesát procent, loni o čtyři procenta méně," informovala zástupkyně mluvčí Ministerstva životního prostředí Jana Taušová.

Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje 2016 – 2025 vychází z podmínek stanovených zákonem o odpadech a Plánu odpadového hospodářství České republiky, který předkládá Ministerstvo životního prostředí. Deník Rovnost v článku ze začátku září chybně zaměnil vyjádření ministerstva o tvorbě krajských plánů za citaci hejtmana Michala Haška. 

Autor: Věra Sychrová

21.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies