VYBERTE SI REGION

Město plánuje spravedlivější platby za odpad

BRNO - Brněnští radní chystají změny v oblasti likvidace odpadů. Místo za osobu se bude možná opět platit za počet popelnic.

9.8.2007 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

Více ekologie, více peněz a spravedlivější vybírání poplatků za vyvážení popelnic mají přinést novinky, o kterých uvažuje brněnský magistrát v oblasti odpadového hospodářství. Už v roce 2009 by tak mohli Brňané platit vyvážení odpadků ne za osobu, ale za počet popelnic. O rok později by se navíc ve městě měla recyklovat až polovina brněnského odpadu,

„Platby za popelnici budou spravedlivější. Nyní totiž až osmdesát tisíc studentů a lidí bez trvalého bydliště v Brně neplatí za odvoz odpadu ani korunu. Brňané je tak v podstatě dotují,“ uvedla radní Jana Drápalová.

Kolik se bude za vyvážení jedné popelnice platit, však zatím není jasné. Teď musí každý Brňan sáhnout každý rok do peněženky pro pět set korun. Například čtyřčlenná rodina tak platí za rok dva tisíce korun a je jedno, kolik popelnic naplní.

„Předběžné výpočty nám ukázaly, že už tříčlenná rodina by mohla na novém systému ušetřit. Navíc budou lidé motivovaní k tomu, aby produkovali méně odpadu,“ prohlásila Drápalová.

Oslovení Brňané zatím neví, co od nového systému očekávat. Nejdůležitější pro ně ale budou právě peníze. „Pro mě je hlavní, kolik budu platit. Nedovedu si ale moc představit, jak se bude počet popelnic počítat třeba na činžovní dům. Lidé se navíc budou snažit ušetřit tak, že budou svůj odpad házet do cizích popelnic,“ řekl například Vojtěch Šnajdar.

Systém placení za počet popelnic už v Brně jednou existoval. „V roce 2002 ho však musel magistrát kvůli tehdejšímu zákonu změnit na takzvaný místní poplatek, který funguje dodnes,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí Martin Vaněček. Změna zákona ale teď tuto možnost znovu nabízí.

Vedení Brna už také zpřísnilo plán odpadového hospodářství. Do roku 2010 se tak má recyklovat polovina odpadu vytvořeného v Brně. Dosud se přitom recykluje jen okolo dvaceti procent. V ulicích se má proto objevit více kontejnerů na tříděný odpad.

„Jde vlastně o to, jak zhodnotit odpadky. Tříděný odpad je totiž pro město ziskový,“ vysvětlila Drápalová. Na třídění papíru, skla, PET lahví a textilu město vydává čtrnáct milionů korun ročně, z jejich prodeje však utrží o pět milionů více. Likvidace netříděného odpadu je pro město ztrátová, ročně prodělává sto sedmdesát milionů korun. Nejvíce dotovat musí sběr a svoz odpadu a provoz spalovny.

Spalovna v novém

Právě brněnská spalovna teď prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která by měla být dokončena v roce 2010. Dva nové kotle pak budou spalovat odpad nejen z Brna, ale i z části Jihomoravského kraje a nejen z něj. „Po silnicích a železnici se k nám bude dovážet i odpad z Olomouckého kraje a Vysočiny,“ prohlásil ředitel brněnské firmy SAKO Karel Peroutka.

Modernizace čeká i téměř padesátku brněnských sběrných dvorů. Příliš velké množství odpadu, které tam lidé přivezou, totiž nakonec končí na skládkách.

Brněnský magistrát uvažuje i o dotování nákupu domácích kompostérů. „Zatím hledáme nějakou okrajovou část Brna s rodinnými domky a zahrádkami, kde bychom mohli odstartovat pilotní projekt. Lidé tam dostanou peníze na kompostér a budou evidovat množství zpracovaného odpadu, abychom poznali, zda to má vůbec smysl,“ sdělila radní Drápalová.

9.8.2007 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Kamery ve městech? Pozor na ztrátu soukromí, varuje expert

Jižní Morava - Pomáhají policistům v chytání zločinců, strážníkům v ochraně lidí před kapsáři a třeba i brněnskému dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím při rychlém řešení kolapsů. Zároveň ale vyvolávají otázky ohledně možnosti jejich zneužití. Řeč je o kamerových systémech, které čeká modernizace ve většině velkých jihomoravských měst.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies