Podle technické studie, kterou si nechalo loni město vypracovat, vzniknou první stojany v centru. Jejich umístění je totiž nejefektivnější tam, kde je hodně pracovních míst. Právě pro dopravu do práce mají totiž kola sloužit. „V nejlepším případě budou půjčovny umístěné poblíž strategických dopravních uzlů městské hromadné dopravy. Z míst, kde se kola půjčit nedají, lidé přijedou tramvají a jen přesednou na kolo. V ideálním případě na to postačí jedna jízdenka," vysvětlil princip nové cyklistické dopravy hlavní projektant technické studie Adolf Jebavý.

Technická studie je pouze návrh. O konečné podobě projektu rozhodnou zástupci města. „Byly vytipované lokality, kde do roku 2030 mohou fungovat stanoviště kol. Je to ale jen podklad pro studii proveditelnosti. Ta určí, která stanoviště bude vhodné postavit v první etapě a kolik peněz to bude stát. Komise dopravy studii proveditelnosti posoudí zřejmě v lednu," uvedl vedoucí odboru dopravy brněnského magistrátu Vladimír Bielko. Teprve potom návrh poputuje před brněnské radní.

Studii proveditelnosti momentálně zpracovává výzkumný tým centra AdMaS Vysokého učení technického v Brně. „Zájem obyvatel i návštěvníků města o systém bikesharingu nyní zkoumá anketa," podotkla Stanislava Dermeková z Vysokého učení technického.Pro zvětšení klikněte.

V první etapě vznikne čtyřiaosmdesát stanic, kde bude k dispozici téměř 750 kol. Stanoviště budou od sebe tak daleko, aby k nim člověk pohodlně zvládl dojít. Jinak o ně lidé pravděpodobně nebudou mít zájem.

Princip systému je totiž sdílení, nikoli dlouhodobá výpůjčka. „Pokud člověk kolo vrátí do půl hodiny, nebude ho to stát nic kromě registračního poplatku. Je to o jízdě na kratší vzdálenosti," popsal pripcip Jebavý. Na jeden kilometr čtvrečním připadne až jedenáct stanic.

Podobné projekty fungují v mnoha zemích. Nejblíž jezdí lidé na půjčených kolech v rakouské Vídni. V České republice by bylo Brno průkopník. „Město velikosti Brna je asi nejmenší, kde může bikesharing fungovat. V malých obcích je systém neefektivní, " vysvětlil Jebavý.

Sdílení kol může městu a jeho obyvatelům přinést mnoho výhod. Pokud člověk využije při pohybu po městě kolo místo tramvaje, udělá něco pro své zdraví. Další důležitý faktor je dopad na životní prostředí. „Z ekologického hlediska projekt městu rozhodně pomůže. Je ale třeba upravit cyklostezky a infrastrukturu," upozornila Jana Lebedová z Ekologického institutu Veronica.

Právě nutnost úprav cest zdůrazňuje také předseda občanského sdružení Brno na kole Michal Šindelář. „Lidé se ve městě nesmějí bát jezdit. Z konkrétních řešení zmíním třeba víc cyklopruhů nebo zařídit, aby v jednosměrkách mohli jezdit cyklisté po obou stranách. Bikesharing je pro mnoho lidí způsob vyzkoušet si, jaké to je cestovat po Brně na kole. A třeba si pak pořídí i vlastní stroj," zdůraznil Šindelář. Podle něj je Brno pro jízdu na kole vhodné i geograficky.

Členitost terénu hraje při pohybu na kole také roli. Tomu odpovídá i rozmístění stanovišť. Jako první tak na půjčené kolo usednou lidé v centru. Následovat bude stavba stojanů v Králově Poli. Do roku 2030 si kolo půjčí zájemci i ve vzdálenějších městských částech.

Kola pro pohyb po městě možná využijí také turisté. Systém má fungovat celoročně. „Nevyplatí se kola na zimu odvážet do nějakého skladu. Pokud bude moc mrazivo a ledovka, stojany se jen na dálku uzamknou, aby si kolo nemohl nikdo půjčit," dodal Jebavý.

Studentka Petra Nováková podobnou možnost vítá. „Radši se projedu na kole, než abych se mačkala někde v tramvaji," podotkla.

V roce 2030, kdy by měl projekt začít kompletně fungovat, si půjčí kolo až dva a půl tisíce lidí.

HANA FLORIANOVÁ
KATEŘINA FOLTÁNKOVÁ