VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pochod smrti nepřežily stovky Němců

Brno - Před třiašedesáti lety začal odsun brněnských Němců za hranice Rakouska. Mnoho jich zemřelo na následky epidemie v Pohořelicích.

31.5.2008 8
SDÍLEJ:

Tisíce Němců se jedenatřicátého května 1945 vydaly z Brna do Pohořelic na takzvaný Pochod smrti.Foto: Muzeum bezpráví povýšeného na zákon v Ivančicích

Je konec války, měsíc po osvobození Brna. Lidé se vracejí z koncentračních táborů a líčí prožité hrůzy. V Brně zůstávají tisíce Němců, hlavně žen, dětí a starých lidí. Ve městě pro ně ale už není místo. Před třiašedesáti lety začal odsun brněnských Němců za hranice s Rakouskem.

Třicátého května 1945 Národní gardy shromáždily zhruba dvacet tisíc Němců ve Vídeňské ulici. Odtud museli vyhnanci následující den se svými zavazadly putovat až do třicet kilometrů vzdálených Pohořelic. „Za organizací odsunu stál údajně bývalý český zpravodajský důstojník Bedřich Pokorný,“ říká brněnský historik Vlastimil Schildberger.

Jinak šlo ale o vyloženě spontánní akci. „V rukavičkách se s Němci samozřejmě nejednalo, kdo při pochodu padl, ten padl,“ objasňuje Schildberger.

Hromadné násilí či zabíjení popírá. „Češi sami stříleli po Rusech, kteří znásilňovali německé ženy,“ říká Schildberger. Podle něj bylo odsunuto zhruba dvacet tisíc Němců.

S tím nesouhlasí Vojtěch Halámek, který provozuje v Ivančicích Muzeum bezpráví povýšeného na zákon. „Odsun považuji za genocidu a právem se mu také říká Pochod smrti,“ dodává Halámek. Odsunutí Němci si podle vyhlášky Národního výboru mohli vzít s sebou třicet kilogramů svého majetku, především potraviny a přikrývky. „Klenoty a vkladní knížky si s sebou vzít nemohli,“ upozorňuje Halámek.
Starci a děti nebyli na nepřetržitý pochod patřičně fyzicky zdatní.

„Cestou odhazovali svá zavazadla do příkopů,“ vzpomíná člen tehdejší Národní stráže Radovan Poděl, který pochod doprovázel. Někteří z Němců padli vyčerpáním. „Po noci v Pohořelicích prostě už nemohli vstát. Vše jim bylo jedno,“ dodává Poděl.

O životy dalších se postarala otrávená studna v pohořelickém táboře. „Z vody ve studni se rozšířil tyfus. Právě to byla příčina hromadného úmrtí odsunutých Němců,“ domnívá se Schildberger.

Poblíž Pohořelic se nachází hromadný hrob s památníkem a na něm 890 jmen. Podle Schildbergra bylo ale obětí podstatně méně.
„Ve skutečnosti jsou tam kromě Němců pohřbené i desítky Židů, německých zběhů, Francouzů či Poláků. Místo fungovalo jako sběrný hrob,“ říká Schildberger. Některá jména jsou podle něj navíc na památníku často dvakrát kvůli tomu, že se daly dohromady dva podobné seznamy.

Připomenout si takzvaný Pochod smrti se dnes rozhodl Jaroslav Odstrčilík z Fóra pro česko­rakouský dialog. „Půjdeme celou trasu. Vycházíme v deset hodin z Mendlova náměstí,“ popisuje Ostrčilík.

Pravé peklo začalo až za hranicemi

Hlavně už žádnou nenávist. To je poselství osmasedmdesátileté Marie Vyzinové, kterou jako patnáctiletou spolu s matkou odsunuli za rakouské hranice. Její teta se oběsila čtrnáct dní předtím, než k odsunu došlo. „Proslýchalo se tenkrát, že se něco chystá. Byli jsme však úplně obyčejná a nábožensky založená rodina. Byli jsme přesvědčení, že se nám nic nestane,“ vypráví Vyzinová.

Šla v první řadě pochodu až do Mikulova, kde je nechali volně jít. Problémy nastaly, až s matkou překročily hranice. „Rusové byli tenkrát všude. Slyšela jsem křik a pláč. Nevěděla jsem, co je to znásilnění. Viděla jsem jen, jak se Rusové na Němky sápali,“ vzpomíná Vyzinová. Smrti se podle svých slov nebála.

Před znásilněním ji zachránila její tělesná nevyspělost a také to, že se po nocích skrývaly. „Pamatuji si i to, jak malé děti odhazovali do slámy a jejich matky odváděli pryč,“ připomíná si krutost ruských vojáků Vyzinová. Osm dní trvalo, než došly do Vídně. Ujaly se jich jeptišky.
„Měla jsem vodu na plicích, úplně jsem se sesypala. Maminka však na následky pochodu zemřela,“ dodává smutně.

Později ji adoptovala její česká teta. Od té doby žije v Brně. „Nikdy jsem nechovala k nikomu nenávist a nebudu,“ říká Vyzinová.
Pomáhal při odsunu z Brna. Viděl Němce padat vyčerpáním

Člen tehdejší Národní stráže Radovan Poděl nepopírá, že by při cestě Němci umírali. „Byli jsme jen obyčejní kmáni. Hlídali jsme internované Němce a pak jsme je doprovázeli na cestě do Pohořelic,“ vypráví Poděl. Podle něj byli Němci příliš slabí, než aby zvládli třicetikilometrový pochod. „Ráno v Pohořelicích jsme některé z nich už nezvedli,“ vzpomíná Poděl.

Podle něj je nutné dívat se na situaci očima pětačtyřicátého roku. „Němci byli vždycky nejlépe zaopatření. Za války dostávali dvojnásobné příděly. Často se chovali nadutě. Němky jezdily s kočárkem na sluníčko ke Kounicovým kolejím, kde Němci popravovali,“ vzpomíná Poděl. I on však považuje odsun za předčasný. „Mohlo se to vše odehrát v klidu po Postupimi,“ myslí si Poděl. Odsun byl podle něj nevyhnutelný. „Nefungovaly železnice, a jinak než pěšky jít nemohli. Z Pohořelic za hranice jezdily ruské náklaďáky a několik stovek lidí tam převezly. Někteří lidé to ale odmítli, a ti pak zahynuli v táboře na tyfus,“ připouští Poděl.

Jeho úkol doprovázet Němce skončil, když do Pohořelic dorazil Červený kříž. „Co se tu dělo potom, nevím,“ uzavírá.

Autor: Hana Fasurová

31.5.2008 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policistou na zkoušku si vyzkoušel už dřív také redaktor Brněnského deníku Rovnost (na snímku).
12

Testy udělá minimum zájemců. V kraji chybí 60 policistů, o třetinu méně než loni

Tomáš Jablonský.

Jablonský po premiéře za Zbrojovku: Doma to musíme víc rozbalit

V brněnském babyboxu našli holčičku. Pupečník měla zavázaný provázkem na buřty

Brno – V pořadí šestnácté dítě našli v úterý večer lékaři v brněnském babyboxu v Nemocnici Milosrdných bratří.

Ubu králem aneb Donutilové se opět setkávají. Na scéně Husy na provázku

Brno – Před třemi lety se Miroslav Donutil a jeho syn Martin na scéně Divadla Husy na provázku setkali poprvé – v inscenaci Amadeus (tj. Milovaný bohem). Letos jejich herecké partneření pokračuje. Provázek uvede v premiéře inscenaci skandální hry Král Ubu, která v době své premiéry ve Francii vzbudila velké pozdvižení už při prvním slově: Merdre!

OBRAZEM: Lidé si připomněli oběti totality. Na pozůstatcích popraviště

Brno /VIDEO/ – Památku obětí totalit uctili lidé při pietním aktu na nádvoří bývalé věznice. K popravišti položili květiny i svíčky.

Obávaný dům v Žabovřeskách? Po protestech lidí chce radnice pozemek zpět

Brno – Sedmi stovkám lidí, kteří podepsali petici proti stavbě bytového domu v brněnské Plovdivské ulici, svitla naděje na úspěch. Bývalou výměníkovou stanici, na jejímž místě developer plánoval stavět byty, od něj chtějí získat žabovřeští radní. Rozhodli se tak po protestech obyvatel místního sídliště, o nichž už Brněnský deník Rovnost informoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies