VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pochod smrti nepřežily stovky Němců

Brno - Před třiašedesáti lety začal odsun brněnských Němců za hranice Rakouska. Mnoho jich zemřelo na následky epidemie v Pohořelicích.

31.5.2008 8
SDÍLEJ:

Tisíce Němců se jedenatřicátého května 1945 vydaly z Brna do Pohořelic na takzvaný Pochod smrti.Foto: Muzeum bezpráví povýšeného na zákon v Ivančicích

Je konec války, měsíc po osvobození Brna. Lidé se vracejí z koncentračních táborů a líčí prožité hrůzy. V Brně zůstávají tisíce Němců, hlavně žen, dětí a starých lidí. Ve městě pro ně ale už není místo. Před třiašedesáti lety začal odsun brněnských Němců za hranice s Rakouskem.

Třicátého května 1945 Národní gardy shromáždily zhruba dvacet tisíc Němců ve Vídeňské ulici. Odtud museli vyhnanci následující den se svými zavazadly putovat až do třicet kilometrů vzdálených Pohořelic. „Za organizací odsunu stál údajně bývalý český zpravodajský důstojník Bedřich Pokorný,“ říká brněnský historik Vlastimil Schildberger.

Jinak šlo ale o vyloženě spontánní akci. „V rukavičkách se s Němci samozřejmě nejednalo, kdo při pochodu padl, ten padl,“ objasňuje Schildberger.

Hromadné násilí či zabíjení popírá. „Češi sami stříleli po Rusech, kteří znásilňovali německé ženy,“ říká Schildberger. Podle něj bylo odsunuto zhruba dvacet tisíc Němců.

S tím nesouhlasí Vojtěch Halámek, který provozuje v Ivančicích Muzeum bezpráví povýšeného na zákon. „Odsun považuji za genocidu a právem se mu také říká Pochod smrti,“ dodává Halámek. Odsunutí Němci si podle vyhlášky Národního výboru mohli vzít s sebou třicet kilogramů svého majetku, především potraviny a přikrývky. „Klenoty a vkladní knížky si s sebou vzít nemohli,“ upozorňuje Halámek.
Starci a děti nebyli na nepřetržitý pochod patřičně fyzicky zdatní.

„Cestou odhazovali svá zavazadla do příkopů,“ vzpomíná člen tehdejší Národní stráže Radovan Poděl, který pochod doprovázel. Někteří z Němců padli vyčerpáním. „Po noci v Pohořelicích prostě už nemohli vstát. Vše jim bylo jedno,“ dodává Poděl.

O životy dalších se postarala otrávená studna v pohořelickém táboře. „Z vody ve studni se rozšířil tyfus. Právě to byla příčina hromadného úmrtí odsunutých Němců,“ domnívá se Schildberger.

Poblíž Pohořelic se nachází hromadný hrob s památníkem a na něm 890 jmen. Podle Schildbergra bylo ale obětí podstatně méně.
„Ve skutečnosti jsou tam kromě Němců pohřbené i desítky Židů, německých zběhů, Francouzů či Poláků. Místo fungovalo jako sběrný hrob,“ říká Schildberger. Některá jména jsou podle něj navíc na památníku často dvakrát kvůli tomu, že se daly dohromady dva podobné seznamy.

Připomenout si takzvaný Pochod smrti se dnes rozhodl Jaroslav Odstrčilík z Fóra pro česko­rakouský dialog. „Půjdeme celou trasu. Vycházíme v deset hodin z Mendlova náměstí,“ popisuje Ostrčilík.

Pravé peklo začalo až za hranicemi

Hlavně už žádnou nenávist. To je poselství osmasedmdesátileté Marie Vyzinové, kterou jako patnáctiletou spolu s matkou odsunuli za rakouské hranice. Její teta se oběsila čtrnáct dní předtím, než k odsunu došlo. „Proslýchalo se tenkrát, že se něco chystá. Byli jsme však úplně obyčejná a nábožensky založená rodina. Byli jsme přesvědčení, že se nám nic nestane,“ vypráví Vyzinová.

Šla v první řadě pochodu až do Mikulova, kde je nechali volně jít. Problémy nastaly, až s matkou překročily hranice. „Rusové byli tenkrát všude. Slyšela jsem křik a pláč. Nevěděla jsem, co je to znásilnění. Viděla jsem jen, jak se Rusové na Němky sápali,“ vzpomíná Vyzinová. Smrti se podle svých slov nebála.

Před znásilněním ji zachránila její tělesná nevyspělost a také to, že se po nocích skrývaly. „Pamatuji si i to, jak malé děti odhazovali do slámy a jejich matky odváděli pryč,“ připomíná si krutost ruských vojáků Vyzinová. Osm dní trvalo, než došly do Vídně. Ujaly se jich jeptišky.
„Měla jsem vodu na plicích, úplně jsem se sesypala. Maminka však na následky pochodu zemřela,“ dodává smutně.

Později ji adoptovala její česká teta. Od té doby žije v Brně. „Nikdy jsem nechovala k nikomu nenávist a nebudu,“ říká Vyzinová.
Pomáhal při odsunu z Brna. Viděl Němce padat vyčerpáním

Člen tehdejší Národní stráže Radovan Poděl nepopírá, že by při cestě Němci umírali. „Byli jsme jen obyčejní kmáni. Hlídali jsme internované Němce a pak jsme je doprovázeli na cestě do Pohořelic,“ vypráví Poděl. Podle něj byli Němci příliš slabí, než aby zvládli třicetikilometrový pochod. „Ráno v Pohořelicích jsme některé z nich už nezvedli,“ vzpomíná Poděl.

Podle něj je nutné dívat se na situaci očima pětačtyřicátého roku. „Němci byli vždycky nejlépe zaopatření. Za války dostávali dvojnásobné příděly. Často se chovali nadutě. Němky jezdily s kočárkem na sluníčko ke Kounicovým kolejím, kde Němci popravovali,“ vzpomíná Poděl. I on však považuje odsun za předčasný. „Mohlo se to vše odehrát v klidu po Postupimi,“ myslí si Poděl. Odsun byl podle něj nevyhnutelný. „Nefungovaly železnice, a jinak než pěšky jít nemohli. Z Pohořelic za hranice jezdily ruské náklaďáky a několik stovek lidí tam převezly. Někteří lidé to ale odmítli, a ti pak zahynuli v táboře na tyfus,“ připouští Poděl.

Jeho úkol doprovázet Němce skončil, když do Pohořelic dorazil Červený kříž. „Co se tu dělo potom, nevím,“ uzavírá.

Autor: Hana Fasurová

31.5.2008 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

"Pokud Vás už nebaví fronty na selfie pod Joštem na Moraváku, stavte si udělat fotku k nám. V Redutě to vidíme růžově!" vyzývá facebooková stránka divadla Reduta. A přidává foto (viz snímek).

Národní divadlo Brno láká do Reduty na jednorožce se ztopořeným penisem

Připomínku porevolučního kapitalismu v podobě vily podnikatele Rudolfa Hošny nabízí k prodeji realitní kancelář. Známou stavbu nad Pisáreckými tunely možná čeká demolice, na jejím místě může vyrůst bytový dům.
7

Hošnova vila v duchu podnikatelského baroka je na prodej. Hrozí jí i zbourání

Pomohou s jazykem, děláním úkolů, výběrem školy. Brno dá na doučování 50 milionů

Brno – Cizinci, kteří neovládají dobře český jazyk, školáci ze sociálně slabších rodin i děti, kterým nejde třeba matematika. Škála žáků, kteří potřebují doučování, je široká. Vedení města Brna je od srpna plánuje podpořit. Na doučování a kariérové poradenství získalo v pondělí od ministerstva školství dotaci padesát milionů korun.

Jako na Kanárech. Aqualand rozšíří za stovky milionů o divokou řeku i vodní svět

Pasohlávky – Největší akvapark v České republice, Aqualand Moravia u Pasohlávek, se v následujících dvou letech ještě rozroste. Práce za stovky milionů korun začnou už letos.

Přídavky uživí celou rodinu. Papírování bylo psychicky náročné, říká matka

Jižní Morava /ANKETA/ - Skoro tři měsíce šetřila na nosítko pro dítě, v současné době spoří na lepší bydlení. S pomocí státních přídavků živí celou rodinu Brňanka Barbora Fölklová. „Připadá mi ale, jako by se poslední dobou stále snižovaly," podotýká osmadvacetiletá žena.

AKTUALIZOVÁNO

Úder pěstí do obličeje a krvavé zranění. Kvůli balíčku gumových medvídků

Brno – Rázní a smělí a s hrdými čely nejsou jen gumídci ze známého animovaného seriálu, ale i mladík, který se pustil do boje kvůli balíčku gumových medvídků. Bohužel však nepatřili jemu a osmnáctiletý muž kvůli nim skončil v rukou policie. Kauza "velké gumídkové loupeže" se stala ve středu odpoledne v centru Brna.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies