VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pochod smrti nepřežily stovky Němců

Brno - Před třiašedesáti lety začal odsun brněnských Němců za hranice Rakouska. Mnoho jich zemřelo na následky epidemie v Pohořelicích.

31.5.2008 8
SDÍLEJ:

Tisíce Němců se jedenatřicátého května 1945 vydaly z Brna do Pohořelic na takzvaný Pochod smrti.Foto: Muzeum bezpráví povýšeného na zákon v Ivančicích

Je konec války, měsíc po osvobození Brna. Lidé se vracejí z koncentračních táborů a líčí prožité hrůzy. V Brně zůstávají tisíce Němců, hlavně žen, dětí a starých lidí. Ve městě pro ně ale už není místo. Před třiašedesáti lety začal odsun brněnských Němců za hranice s Rakouskem.

Třicátého května 1945 Národní gardy shromáždily zhruba dvacet tisíc Němců ve Vídeňské ulici. Odtud museli vyhnanci následující den se svými zavazadly putovat až do třicet kilometrů vzdálených Pohořelic. „Za organizací odsunu stál údajně bývalý český zpravodajský důstojník Bedřich Pokorný,“ říká brněnský historik Vlastimil Schildberger.

Jinak šlo ale o vyloženě spontánní akci. „V rukavičkách se s Němci samozřejmě nejednalo, kdo při pochodu padl, ten padl,“ objasňuje Schildberger.

Hromadné násilí či zabíjení popírá. „Češi sami stříleli po Rusech, kteří znásilňovali německé ženy,“ říká Schildberger. Podle něj bylo odsunuto zhruba dvacet tisíc Němců.

S tím nesouhlasí Vojtěch Halámek, který provozuje v Ivančicích Muzeum bezpráví povýšeného na zákon. „Odsun považuji za genocidu a právem se mu také říká Pochod smrti,“ dodává Halámek. Odsunutí Němci si podle vyhlášky Národního výboru mohli vzít s sebou třicet kilogramů svého majetku, především potraviny a přikrývky. „Klenoty a vkladní knížky si s sebou vzít nemohli,“ upozorňuje Halámek.
Starci a děti nebyli na nepřetržitý pochod patřičně fyzicky zdatní.

„Cestou odhazovali svá zavazadla do příkopů,“ vzpomíná člen tehdejší Národní stráže Radovan Poděl, který pochod doprovázel. Někteří z Němců padli vyčerpáním. „Po noci v Pohořelicích prostě už nemohli vstát. Vše jim bylo jedno,“ dodává Poděl.

O životy dalších se postarala otrávená studna v pohořelickém táboře. „Z vody ve studni se rozšířil tyfus. Právě to byla příčina hromadného úmrtí odsunutých Němců,“ domnívá se Schildberger.

Poblíž Pohořelic se nachází hromadný hrob s památníkem a na něm 890 jmen. Podle Schildbergra bylo ale obětí podstatně méně.
„Ve skutečnosti jsou tam kromě Němců pohřbené i desítky Židů, německých zběhů, Francouzů či Poláků. Místo fungovalo jako sběrný hrob,“ říká Schildberger. Některá jména jsou podle něj navíc na památníku často dvakrát kvůli tomu, že se daly dohromady dva podobné seznamy.

Připomenout si takzvaný Pochod smrti se dnes rozhodl Jaroslav Odstrčilík z Fóra pro česko­rakouský dialog. „Půjdeme celou trasu. Vycházíme v deset hodin z Mendlova náměstí,“ popisuje Ostrčilík.

Pravé peklo začalo až za hranicemi

Hlavně už žádnou nenávist. To je poselství osmasedmdesátileté Marie Vyzinové, kterou jako patnáctiletou spolu s matkou odsunuli za rakouské hranice. Její teta se oběsila čtrnáct dní předtím, než k odsunu došlo. „Proslýchalo se tenkrát, že se něco chystá. Byli jsme však úplně obyčejná a nábožensky založená rodina. Byli jsme přesvědčení, že se nám nic nestane,“ vypráví Vyzinová.

Šla v první řadě pochodu až do Mikulova, kde je nechali volně jít. Problémy nastaly, až s matkou překročily hranice. „Rusové byli tenkrát všude. Slyšela jsem křik a pláč. Nevěděla jsem, co je to znásilnění. Viděla jsem jen, jak se Rusové na Němky sápali,“ vzpomíná Vyzinová. Smrti se podle svých slov nebála.

Před znásilněním ji zachránila její tělesná nevyspělost a také to, že se po nocích skrývaly. „Pamatuji si i to, jak malé děti odhazovali do slámy a jejich matky odváděli pryč,“ připomíná si krutost ruských vojáků Vyzinová. Osm dní trvalo, než došly do Vídně. Ujaly se jich jeptišky.
„Měla jsem vodu na plicích, úplně jsem se sesypala. Maminka však na následky pochodu zemřela,“ dodává smutně.

Později ji adoptovala její česká teta. Od té doby žije v Brně. „Nikdy jsem nechovala k nikomu nenávist a nebudu,“ říká Vyzinová.
Pomáhal při odsunu z Brna. Viděl Němce padat vyčerpáním

Člen tehdejší Národní stráže Radovan Poděl nepopírá, že by při cestě Němci umírali. „Byli jsme jen obyčejní kmáni. Hlídali jsme internované Němce a pak jsme je doprovázeli na cestě do Pohořelic,“ vypráví Poděl. Podle něj byli Němci příliš slabí, než aby zvládli třicetikilometrový pochod. „Ráno v Pohořelicích jsme některé z nich už nezvedli,“ vzpomíná Poděl.

Podle něj je nutné dívat se na situaci očima pětačtyřicátého roku. „Němci byli vždycky nejlépe zaopatření. Za války dostávali dvojnásobné příděly. Často se chovali nadutě. Němky jezdily s kočárkem na sluníčko ke Kounicovým kolejím, kde Němci popravovali,“ vzpomíná Poděl. I on však považuje odsun za předčasný. „Mohlo se to vše odehrát v klidu po Postupimi,“ myslí si Poděl. Odsun byl podle něj nevyhnutelný. „Nefungovaly železnice, a jinak než pěšky jít nemohli. Z Pohořelic za hranice jezdily ruské náklaďáky a několik stovek lidí tam převezly. Někteří lidé to ale odmítli, a ti pak zahynuli v táboře na tyfus,“ připouští Poděl.

Jeho úkol doprovázet Němce skončil, když do Pohořelic dorazil Červený kříž. „Co se tu dělo potom, nevím,“ uzavírá.

Autor: Hana Fasurová

31.5.2008 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Talentovaný útočník Komety Brno Martin Nečas (vlevo) si podává ruku se šéfem zámořské NHL Gary Bettmanem.

Nečas? Centr budoucnosti, věří u Hurricanes. Sezonu možná ještě stráví v Kometě

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
40 18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Jihomoravští policisté převezmou nový luxusní supersport. Měsíc po nehodě

Brno – Nový supersport BMW ve středu převezmou jihomoravští policisté. Potvrdil to policejní mluvčí Bohumil Malášek. „Dnes jej převezeme do Brna. Budeme ho mít za stejných podmínek jako ten minulý," řekl mluvčí.

Uber bude jezdit hned, jak dostane písemné rozhodnutí soudu. Ten má na to 30 dnů

Olomouc, Brno – Řidiči Uberu vyjedou opět do brněnských ulic. Deníku Rovnost to potvrdil ředitel společnosti pro Českou republiku a Slovensko Tomáš Peťovský. „Čekáme na rozhodnutí v písemné podobě a doufáme, že budeme moci co nejdříve obnovit provoz. Rozhodnutí vítáme vzhledem k našim řidičům v Brně a tisícům cestujících," řekl Peťovský.

Hořící cisterna s asfaltem: před příjezdem hasičů zkrotil plameny řidič auta

Sentice – Pět jednotek hasičů vyjíždělo ve středu před sedmou hodinou ranní k požáru cisterny u Sentic na Brněnsku. Podle mluvčího hasičů Jaroslava Mikošky ovšem řidič auta zvládl vůz uhasit ještě sám před jejich příjezdem. „Většinu jednotek jsme nakonec odvolali, řidič si poradil s příručním hasicím přístrojem," komentoval případ Mikoška.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Jižní Morava – Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies