VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pod Špilberkem jsou k vidění dveře s podpisy těch, kteří čekali na smrt

Brno /FOTOGALERIE/ – Z chodeb atomového krytu pod brněnským hradem Špilberk se ve čtvrtek odpoledne ozývaly chraptivé zvuky rozhlasu. Trasu, kterou se vydaly davy návštěvníků, doprovázely také projekce černobílých dokumentů a fotek z dob socialismu. Cíl fanoušků historie tentokrát nebyla jen tajemná atmosféra podzemních ulic. Přišli se podívat na dveře z brněnské cely smrti, v níž trávily desítky politických vězňů své poslední chvíle před popravou. Jejich dřevo totiž zdobí stovky podpisů.

25.2.2016
SDÍLEJ:

Kryt pod Špilberkem a dveře s temnou historií.Foto: DENÍK/Attila Racek

Vzkazy v cele smrti v káznici na Cejlu škrábali do dveří političtí vězni i zločinci už od dob Rakousko-Uherska. Sloužil jim k tomu nepatrný střípek, který ukrývali v rámu. Vypadl až tehdy, když dveře vysadili. „Je to naprostá rarita. Nikdo z dozorců jej nikdy nenašel a přesto, že se vězni nepotkávali a nemohli spolu mluvit, předávali si jej pomocí důkladné skrýše navzájem," popsal historik a organizátor akce Pavel Paleček.

Pozornost hostů na dveřích nejvíce upoutalo jméno Kalandra. Předpokládá se, že vyrytý podpis patří Záviši Kalandrovi, známému politikovi, historikovi a publicistovi, kterého v padesátých letech minulého století popravili v Praze spolu s Miladou Horákovou. Historikové nevylučují, že před oběšením prošel také brněnskou káznicí. Důkazy mohou sehnat pomocí archivního výzkumu vězeňských záznamů.

Nápisy přilákaly například pamětníka Františka Bartla, který objevil mezi podpisy svého jmenovce. Přestože v cele na Cejlu nikdy nebyl, prožil si peklo, když strávil pět let ve vězení v Jáchymově. Rovněž z politických důvodů. „Měl jsem na Cejlu kamarády, tak jsem se přišel podívat, jestli najdu na dveřích i jejich jména. Bohužel už žádný z nich nežije, ale stále na ně vzpomínám," prohlásil Bartl.

Dveře z káznice chtějí historikové ve speciální místnosti pod Špilberkem vystavovat i nadále. Od května proto otevřou kryt veřejnosti na šest hodin denně. „Uložíme je tam do doby, než je magistrát města Brna, kterému patří, bude chtít přemístit někam, kde by měly lepší podmínky a péči. Dřevu mohou škodit místní výkyvy teplot nebo vlhkost," vysvětlil Paleček. Pod Špilberkem jsou podle něj dveře pro Brňany mnohem dostupnější než v káznici na Cejlu.

V krytech se Brňané mohou těšit na další novinky. Paleček uvedl, že se v budoucnu budou soustředit na tématické výstavy s promítáním fotografií a dokumentů. Připravují například expozice stalinistického a nacistického Brna nebo města před sto lety. „Nechceme se omezit jen na povídání o dějinách krytu či války," předeslal Paleček. Na stěny plánuje také přidat QR kódy, které si lidé mohou pomocí mobilní aplikace naskenovat a poslechnout si příběhy vyprávěné pamětníky.

MARKÉTA CHUMCHALOVÁ

Autor: Redakce

25.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miloš Kratochvíl.

Zbrojovka zvládla generálku, střelecky jí vyšel úvod duelu s Kayserisporem

Hromadná nehoda na dálnici D1. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Dálnice D1 na Vyškov je průjezdná. Hromadnou nehodu už odklidili

Brno chystá výstavu k výročí 100 let od vzniku první republiky

Brno – Století od vzniku samostatného československého státu a devadesát let od první výstavy na brněnském výstavišti. Dvě velká výročí, která se příští rok v květnu dočkají oslav. Představitelé Brna v pátek  schválili první přibližný návrh, jak by expozice mohla vypadat.

Hráz dokáže vypustit celou Brněnskou přehradu za tři dny

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Hráz Brněnské přehrady, kterou nacisté za druhé světové války chtěli odpálit, zadržuje až jednadvacet milionů kubických metrů vody. Do nitra stavby dokončené v roce 1940 a přilehlé zmodernizované vodní elektrárny vyrazili redaktoři Brněnského deníku Rovnost v dalším díle seriálu Za zavřenými dveřmi.

AUTOMIX.CZ

Toužíte po klasické škodovce? Na prodej jich je řada. Tyhle jsou nejzajímavější

Aut mladoboleslavské značky se na české inzerci povalují přímo hordy, v drtivé většině případů jde ale o běžné modely moderní éry. Co když ale sháníte škodováckou klasiku? I v tomhle případě je bohatý výběr.

Víc než na vojenské misi se bojím na D1, říká armádní lékař

Brno – Vidět mladé americké kluky, jak přichází třeba i o obě nohy, je těžké, říká armádní lékař Radek Uher. Pětatřicetiletý rodák z Břeclavi se v červnu po více než šesti měsících vrátil se svým týmem z polní nemocnice v Iráku. „Člověk musí být srdcař, aby tam jezdil,“ říká lékař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení