Mendlovo i Dominikánské náměstí, Husova, Benešova a také Panenská ulice. Tam všude v poslední době zapustili svoje sondy archeologové. Novodobí hledači pokladů neúnavně zkoumají historii předtím, než se dělníci pustí do stavby parkovacího domu nebo položí nové rozvodné sítě.

Zajímavé svědectví přinesl archeologům průzkum v Panenské ulici, kde má vyrůst nový parkovací dům. „Nejstarší nálezy pocházejí z druhé poloviny třináctého století. Z odpadní jímky jsme vytáhli zlomek plastiky mužíčka nebo přezku z kosti a železa,“ popsal nálezy Petr Holub ze společnosti Archaia, která dohlíží na archeologickou část průzkumu podzemí v centru Brna.

Některé z věcí musí archeologové nechat vyčistit, protože za dlouhá staletí v zemi zrezivěly. „Patří k nim i deset mincí nejspíše z doby Karla čtvrtého, gotický klíč nebo podkova,“ doplnil Antonín Zůbek z Archaie.

Přestože podle starých dokumentů měla být Panenská ulice sídlem chudiny, archeologové pod ní našli předměty, které patřily spíše bohatším lidem. Jejich nálezy tedy možná přepíší i historii.
„Část vyřezávané šachové figurky z kosti ukazuje, že v okrajové části při středověké hradbě nemuseli žít ti nejchudší,“ vysvětlil Zůbek.

Také na rozkopaném Dominikánském náměstí pronikli vědci do daleké historie. Nachází sklepy, které tam zůstaly po historických domech. „Nejrozsáhlejší cihlové sklepy, až dvacet metrů dlouhé, jsme objevili poblíž kostela svatého Michala. Také jsme zdokumentovali podzemní štoly, které souvisely s provozem kašny, která na Dominikánském náměstí dříve stávala a kterou nám zobrazují ještě plány z osmnáctého a devatenáctého století,“ zdůraznil Zůbek.

Poklady brněnského podzemí.

Nedávno skončil i průzkum v Benešově ulici, kde archeologové odkryli část bastionového opevnění. Podobné hradby lidé mohou obdivovat třeba na Špilberku.

Do novověku se archeologové dostali při průzkumu podzemí Mendlova náměstí. „Doufali jsme, že narazíme na zdi středověké radnice, která stávala v místech, kde dnes zastavuje tramvaj. Bohužel se tak nestalo. Prozkoumali jsme ale zbytky novější zástavby, kterou město nechalo zbourat ve dvacátém století. Starší lidé ty domy ještě pamatují,“ popisuje Zůbek.

Cestu ke středověkým domům zkřížily archeologům pozůstatky svrateckého náhonu. Tedy speciálně upraveného ramene Svratky, které město nechalo zasypat na konci devatenáctého století. „Náhon protékal Rybářskou a Křížovou ulicí přes areál nemocnice do dnešní Hybešovy a Vodní ulice. Z Křížové na Pekařskou dříve lidé museli přes náhon přejít můstek,“ uvedl znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda.