VYBERTE SI REGION

Pogromy v Brně začaly. V kavárně Esplanade

Brno - Před sedmdesáti lety fašistické gardy napadly hosty kavárny Esplanade. byl to jeden z prvních protižidovských ú­toků.

15.8.2009 2
SDÍLEJ:

Dobový snímek brněnské kavárny Esplanado.Foto: repro z knihy Zmizelý svět brněnských kaváren

Hosté sedí u stolů a v poklidu popíjí svoji kávu. Najednou se do kavárny vyřítí stovka fašistických výtržníků ozbrojených klacky a obušky. Nemilosrdně se jimi pustí do návštěvníků kavárny, kteří mají na kabátě přišitou žlutou hvězdu.

Tak vypadalo úterý patnáctého srpna roku 1939 v kavárně Esplanade na nároží Švédské a Jezuitské ulice, ve které se scházeli brněnští Židé. Provokace, která se odehrála před sedmdesáti lety, měla ještě smutnější dohru o dva roky později, kdy začali transporty brněnských Židů do koncentračních táborů.

„Při incidentu patnáctého srpna v kavárně Esplanade fašisté ubili k smrti jednoho návštěvníka a dalších dvanáct lidí muselo být kvůli vážným zraněním převezeno do nemocnice,“ přiblížila událost Markéta Novotná z Archivu města Brna. Nacisté spolu s českými fašistickými gardami se zaměřili na židovské obyvatele Brna už od jara roku 1939. Patnáctého března, tedy přesně pět měsíců před násilnostmi v kavárně Esplanade, totiž vstoupily do Brna Hitlerovy jednotky.

„Na jaře a létě devětatřicátého roku uniformovaní příslušníci českých fašistických gard společně s nacisty přepadali chodce a organizovali protižidovské výtržnosti. Ozbrojeni obušky a klacky vnikali do kaváren a jiných veřejných podniků, vyháněli odtud židovské hosty a surově je tloukli,“ dodala Novotná.

Kavárna Esplanade na křížení Švédské, dnešní Roosveltovy a Jezuitské ulice byla od doby, kdy ji v roce 1927 nechal vystavět kavárník Alois Strompf podle návrhu známého architekta Ernsta Wienera, byla populární hlavně mezi brněnskými Židy. Tam se uchylovali i po vypuknutí druhé světové války.

„Pamatuji si, že tam chodil jednou za čas můj tatínek. A vím, že k incidentu došlo, ale jen mlhavě, bylo mi v té době devět let,“ vzpomíná Anna Hanusová – Flachová, kterou spolu s jejími rodiči později nacisté odvlekli do Terezína, kde strávila válku. Na co ale temperamentní osmasedmdesátiletá brněnská klavíristka nikdy nezapomněla, jsou ponížení, které v protektorátním Brně musela zažít i jako dítě.

„Když jsem šla poprvé s do školy s žlutou hvězdou, vyhodili mě, že tam už nesmím. Zakázali nám se sestrou i chodit do baletu, který jsme milovaly. Pamatuji na den, kdy jsme jednou jely v tramvaji a hvězdu jsme neměly. Strašně jsme se bály, že nás někdo uvidí a udá,“ vypráví Flachová.

Už od osmatřicátého roku se do Brna stahovali Židé z okupovaného pohraničí.“Utekli do brna ze Znojma nebo z Jihlavy, z měst přiřazených ke Třetí říši. Počet židovských obyvatel po osmatřicátém v Brně stoupl,“ potvrdil historik Petr Žák z brněnské židovské obce. V devětatřicátém pak i v Brně začaly platit Norimberské zákony, které zakazovaly Židům třeba jezdit v tramvaji, nakupovat v obchodech nebo provozovat lékařskou praxi. Kavárna Esplanade, jedna z posledních bašt židovských intelektuálů v Brně, padla 30. září 1941, kdy sem vtrhlo gestapo a návštěvníky odvleklo do své budovy ve Veveří ulici.

Po pogromu Němci kavárnu uzavřeli. Nevyhnulo se jí ani bombardování při leteckém útoku v roce 1944, které ji poškodilo. „Blok, ve kterém kavárna stála, byl zbořen deset let nato, kdy musel ustoupit stavbě Janáčkova divadla. Brno tak ztratilo jednu z nejvýznamějších památek raného funcionalismu,“ píše Karel Altman v knize Zmizelý svět brněských kaváren.

Autor: Hana Fasurová

15.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Výpadek internetu zavřel restaurace v Brně. Problém s kabelem už vyřešili

Brno /ANKETA/– Cedule s nápisem „Kvůli technických potížím zavřeno" se v úterý objevily na některých restauracích v Brně. Pokračoval totiž problém s nefunkčním internetem od společnosti UPC. Kvůli přeseknutému optickému kabela přišlo už v pondělí o internet zhruba padesát tisíc domácností. I přesto, že firma dokázala připojení u většiny zákazníků v pondělí obnovit, v úterý ještě stále některé domácnosti a podniky internet neměly.

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies