VYBERTE SI REGION

Pohlednice měst? Nyní už spíš jen suvenýry a sběratelské kousky

Jižní Morava, Vysočina - Pohlednice zažily roky slávy od konce devatenáctého století, kdy se staly populárním nosičem informací a zároveň lákavým úlovkem pro sběratele. Nyní už je vytlačuje komunikace po telefonu a na internetu. Mladí lidé je už moc nekupují.

12.4.2014 1
SDÍLEJ:

Ilustrační snímekFoto: Archiv Deníku

"Poštovní pohlednice posílám z výletů málokdy, ještě tak z dovolené v zahraničí," potvrdila například Hana Růžičková ze Žďáru nad Sázavou.

Úbytek posílaných pohlednic pocítila i Česká pošta. „Listovních zásilek v posledních letech ubývá o přibližně sedm procent ročně. Samozřejmě se to týká i pohlednic, jejich přesný počet neevidujeme. Jsou však období, kdy počet zasílaných pohledů stoupá, a to zejména o svátcích a o prázdninách," sdělila mluvčí České pošty Marta Selicharová.

Historie pohlednicePrvní sériově vyráběné pohlednice se objevovaly od čtyřicátých let 19. století ve Velké Británii. Ve střední Evropě je průkopníkem Německo. V sedmdesátých letech 19. století si nechal hamburský obchodník s uměním natisknout na jednu stranu korespondenčního lístku obrázky ze svého obchodu. Za první českou pohlednici se považujeobrázek se Sněžkou. Pohlednice měst vznikaly spontánně jako doklady turistických výletů, ale také jako vizitky měst a vesnic. První se v českých zemích datují do devadesátých let 19. století. Na rozdíl od těch dnešních sesdělení psalo na stránku s obrázkem, zatímco druhá strana sloužila celá pro adresu. Tato podoba pohlednice se změnila kolem roku 1905, kdy se místo pro adresu zmenšilo a text se začal psát na uvolněné místo na stejné části pohledu. První městské pohlednice byly buďčernobílé, nebo kolorované fotografie. Objevovaly se na nich obvykle nejvýznamnější stavby.

Pokles zájmu zaznamenaly také firmy, které pohlednice vydávaly. „Jsou na ústupu, už je nevyrábíme, přešli jsme na jiný sortiment," sdělila zástupkyně obchodního oddělení firmy Nekupto. V devadesátých letech minulého století přitom jen jejich pohlednice nazvané Brno v noci prodali za osm let přes půl milionu kusů.

Pohlednice měst vznikaly spontánně jako vizitky každé obce. Dnes se prodávají hlavně v turistických centrech, kde patří k nejlevnějším suvenýrům. V brněnském turistickém a informačním centru pokles zájmu o jejich nákup nepozorují. „Pohlednice jsou stále oblíbený suvenýr zejména mimobrněnských návštěvníků a turistů ze zahraničí. Prodáváme jich asi sto druhů," informovala mluvčí informačního centra Alexandra Voňková.

Podobnou zkušenost mají i ve Žďáře nad Sázavou. „Mezi suvenýry pohlednice stále v prodejnosti vedou," sdělil Tomáš Pohanka ze zámeckého turistického centra. Turistická informační centra ve Žďáře prodají tisíce pohlednic ročně. Velký zájem je tam tradičně o kousky se zelenohorským kostelem.

Pohlednice měst a jejich památek si dnes nechávají tisknout městské úřady a informační centra. Ve Žďáře nad Sázavou jich podle místostarosty Ladislava Bárty vydali v posledních letech řádově tisíce ročně. „Zájem je nižší než dřív, ale je stále," prohlásil grafik Václav Juda, který vytvořil pohlednice například pro Žďár nebo Velké Meziříčí.

Hotové pohlednice měst často dodávají i soukromé firmy. „Poslední pohlednici jsme vlastním nákladem vydali u příležitosti otevření kostnice pod kostelem svatého Jakuba v roce 2012," potvrdila Voňková.

V minulosti pohlednice měst vydávala obvykle drobná i velká nakladatelství. „I v menších místech se našel fotograf nebo malíř, který motivy načrtl a poté pohlednici vydal místní tiskař," podotkl Tomáš Kavka z Poštovního muzea.Pohlednice v poslední době už ustupují moderním komunikačním technologiím.

PRO ZVĚTŠENÍ ROZKLIKNĚTE

Vydavatelů bylo několik desítek. „Na Moravě patřila k významným na přelomu devatenáctého a dvacátého století například firma Ascher Redlich, která tiskla řadu pohlednic Brna," sdělila Jana Kolavíková z fotoarchivu Muzea města Brna.

Soukromé vydávání pohlednic skončilo v roce 1948. „V tomto roce přešlo pod celostátní vydavatelství Orbis," sdělil historik Zdeněk Fišer z Moravského zemského muzea. Státní monopol skončil až po revoluci v roce 1989. Poté se objevila opět řada soukromých vydavatelství.

Tradiční pohlednice stále vyhledávají sběratelé, i když těch zapálených ubývá. Jedním z nich je Stanislav Bláha z Klentnice, který už šest let sbírá staré i nové pohlednice spjaté s Břeclavskem. Doma má asi patnáct set pohlednic malého formátu. „Sbírám především pohledy z dob Rakouska-Uherska, z bývalých Sudet. Musel jsem se naučit názvy obcí v němčině. Nejlepší kousky kupuji v Rakousku a Německu," svěřil se Bláha.

Staré pohlednice jsou pro řadu sběratelů cenné z historického hlediska. „Zajímají mě z hlediska místopisu. Dýchá z nich také nostalgie," popsal svůj vztah k pohledům sběratel Karel Černý, který společně s dalšími autory vydal o své zálibě několik publikací.

Sběratelství pohlednic se v českých zemích rozšířilo brzy po jejich vzniku. Už na přelomu devatenáctého a dvacátého století se konaly první sběratelské výstavy. V roce 1899 vyšlo první číslo časopisu Sběratel dopisnic a o rok později vznikl v Praze Klub sběratelů pohlednic.

PODOBNÁ ZAJÍMAVÁ TÉMATA VYCHÁZÍ KAŽDÝ TÝDEN OD ÚTERÝ DO ČTVRTKA V DENÍKU ROVNOST. POKUD VÁS ZAUJALO, NEVÁHEJTE A PŘEDPLAŤTE SI ZDE TIŠTĚNÉ NOVINY, ABY VÁM ŽÁDNÉ NEUNIKLO

Autor: Lucie Paseková, Redakce

12.4.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Na dálnici nacouval do jiného auta. Agresivního řidiče dopadli policisté

Ilustrační foto.
9 5

Na Kamechy může vést lanovka. Stavbu tramvajové tratě totiž komplikuje podloží

Jih Moravy je nejchladnější v republice. Silničáři doporučují opatrnou jízdu

Jižní Morava - Hlavní silniční tahy na jižní Moravě jsou v pondělí ráno sjízdné bez komplikací, ovšem na vedlejších cestách doporučují silničáři zvýšenou opatrnost. Na takzvaných inertních úsecích, které se neudržují chemicky, leží ujetý sníh krytý posypem.

Situaci v tabulce nevidím tak černě, hlásil po porážce s Olomoucí kapitán Čermák

Brno – Kapitán svým spoluhráčům nic nevyčítal. Leoš Čermák a jeho parťáci doma v neděli nestačili na Olomouc a v 39. kole extraligy prohráli 1:3. Na slovenského brankáře Branislava Konráda vyslali 33 střel, z nichž se však hokejistům Komety ujala pouze jedna.

Jak být v práci 40 hodin týdně a nezbláznit se

Pracujete často deset hodin denně a přesto stále nestíháte? Pak si potřebujete lépe naplánovat pracovní den a využívat čas efektivněji. Za 40 hodin týdně byste měli pohodlně zvládnout náplň práce, pokud ji děláte správně. Jak na to, radí experti na efektivitu práce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies