Polárníci se vrátili do Brna

Podle vedoucího výpravy Miloše Bartáka z Přírodovědecké fakulty byla letošní výprava velmi úspěšná. „Všechny vědecké týmy odjížděly s velkými plány a ty se jim podařilo splnit. Nasbírali jsme více vzorků, než jsme očekávali. Pomohlo nám hlavně dobré počasí,“ řekl Barták.

Členy patnáctičlenného týmu byli vědci mnoha odvětví. Kromě geologů, biologů, klimatologů a botaniků se letos účastnil i ornitolog z Univerzity Palackého v Olomouci.

Polárníky nejvíce překvapilo množství organismů, které nalezli. Zaměřili se také na prozkoumání jezerních ekosystémů. Jeden z nejzajímavějších nálezů byly sinice. „Našli jsme systém tůní, které byly pokryty zářivými oranžovými sinicemi. To vypadá v oblasti, kde je všechno hnědé, šedé nebo bílé, dost nezvykle,“ dodal Barták.

Miloš Barták: Základním zákonem na Antarktidě je bezpečnost

Brněnští polárníci se po šesti týdnech vrátili z Antarktidy do Brna. Vedoucí výpravy Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity je s výsledky bádání na studeném kontinentu velmi spokojen. Dobré počasí jim umožnilo dlouhé výpravy do terénu, kde mohli nasbírat velké množství vzorků.

Jedním z cílů vašich výprav je přispět ke zkoumání globálního oteplování a ozonové vrstvy. Jak těmto snahám pomohla letošní expedice?
Jeden z projektů je zaměřen na ovlivnění antarktických ekosystémů pomocí takzvaných skleníčků. Jsou to komory s otevřeným vrcholem, kde uměle oteplujeme přízemní vrstvu atmosféry asi o dva stupně a dlouhodobě sledujeme, jaký to má vliv na mechy a lišejníky. Letos se nám povedlo skleníčků umístit více a na vzdálenější místa.

Co můžete pomocí nasbíraných vzorků a dat zjistit?
Z hlediska globálních změn nám proměny umožní předpovědět, jakým způsobem se budou ekosystémy vyvíjet, jestliže budou pokračovat dlouhodobé trendy – oteplování poloostrova a ochlazování vnitrozemí. Dále jsme také zahájili výzkum organismů, které přežívají na samé hranici života.

Výprava byla podle vás velice úspěšná, nasbírali jste velký počet vzorků. Co s nimi budete dělat dál?
Když mluvíme o biologických vzorcích, nasbírali jsme například antarktické chvostoskoky, které studujeme ve spolupráci s italskými kolegy. Další vzorky jsou vzorky lišejníků a mechů, které ještěpodrobíme laboratorním měřením. Budeme je vystavovat krizovým, stresovým stavům, jako je velmi nízká teplota, nedostatek vody, nedostatek nebo naopak přemíra záření.

Místo na ostrově Jamese Rosse, kde se pohybujete, je velmi odlehlé a jste tam sami. Co děláte v případech, kdy se nutně potřebujete dostat do civilizace, například k doktorovi?
Základním zákonem na Antarktidě je bezpečnost pobytu a práce v terénu. Vždycky s sebou máme vysílačky a domluvené relace každou hodinu. Pokud se někdo neohlásí, víme, že se něco děje. Kdyby se někdo vážně zranil, máme připravený plán, jak ho dostat na argentinskou stanici Marambio vzdálenou asi šedesát kilometrů. Buď pomocí vrtulníku nebo člunem.

Co vás během pobytu nejvíce překvapilo? Stalo se něco zajímavého, co jste nečekal?
Opravdu nás překvapila návštěva německé turistické lodi. U ostrova Jamese Rosse tyto lodě většinou nevidíte, ty plují kolem západní strany Antarktického poloostrova. Zeptali se nás vysílačkou, jestli by turisti mohli navštívit naši stanici. Překvapení bylo ještě větší, když se z vysílačky ozvala čeština. První důstojník té lodi byl Čech, dokonce rodák z Brna.

VENDULA JIČÍNSKÁ