VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Politici na Facebooku bojují o palce i voliče

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Život pod modrou lištou, která symbolizuje internetovou sociální síť Facebook, se v posledních letech zalíbil i jihomoravským politikům. Na internetu se už dávno nepředstavují jen krajská sdružení, ale také jednotlivé radnice obcí i starostové. Na jiné sítě, jako třeba Twitter, je to ale zatím příliš netáhne.

9.8.2014 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Michal Bílek

Veřejný profil na Facebooku má například starosta desetitisícové Kuřimi na Brněnsku Drago Sukalovský. „Facebook beru jako moderní a rychlý způsob komunikace s lidmi. Používám ho už asi tři roky," informoval kuřimský starosta.

Veřejný profil na Facebooku si založil loni v září i starosta Dolních Kounic na Brněnsku Karel Zalaba. „Založil jsem ho za účelem komunikace s obyvateli o tématech blízkých našemu městu a životu v něm," napsal ve svém prvním statusu.

Od té doby však na tento profil nenapsal ani řádku. „Moc dlouho jsem to nevydržel, ale určitě ho budu využívat víc. Odehrává se na něm pochopitelně součást předvolebního dění," komentoval Zalaba.

Dopad propagace na sociálních sítích slábne poměrně k velikosti měst zejména pro komunální volby. „Záleží na konkrétní komunikační strategii politiků či stran, které zastupují. Obecně ale platí, že o komunálních tématech lidé na sítích komunikují méně," podotkl sociolog médií z brněnské Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Jaromír Volek.

Negativní reklama

Podle politologa ze stejné fakulty Lubomíra Kopečka přesto hrají i v komunální politice sociální sítě velkou roli. „Například hnutí Žít Brno, které bude letos kandidovat v komunálních volbách, využilo hlavně sociální sítě k vlastní propagaci," upozornil Kopeček.

Připomněl tím kauzu z února letošního roku, kdy brněnský primátor Roman Onderka nechal na Facebooku zrušit satirický profil hnutí kritizující radnici. Díky tomu však aktivisté získali na nově založeném profilu ještě víc fanoušků a sami se rozhodli kandidovat proti současnému vedení města.

Podle Volka dnes už sociální sítě patří mezi běžné komunikační kanály. „Výhoda jsou poměrně nižší náklady ve srovnání s tradičními kampaněmi. Slabinou je naopak omezená cílová skupina, kterou lze takto oslovit," vysvětlil Volek.

Ne všude se vedení internetového profilu obcím vyplatí. „Máme svůj profil na Facebooku pouze jako město. Všichni se tu navzájem známe a nemá smysl se nějak víc prezentovat na sociálních sítích," řekl například starosta Ivančic na Brněnsku Vojtěch Adam.

Politolog Kopeček přesto označuje facebookové kampaně za užitečné. „Kdyby žádný vliv neměly, tak do nich politici neinvestují čas. Zavedené strany sice kladou větší důraz na obvyklou venkovní reklamu, ale pro některé kandidáty je levný facebookový profil efektivnější," podotkl Kopeček.

O názory politiků mají zájem i lidé. „Sleduji například starostu Brna-střed Libora Šťástku na Facebooku. Je dobré mít názory od politiků i z médií. Člověk si pak lépe poskládá vlastní obrázek," svěřil se například Milan Koutský z Brna.

Hranice Facebooku ale jihomoravští politici opustí málokdy. Mezi několik výjimek patří třeba náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil, který své názory publikuje i na Twitteru. „Profil jsem si tam zřídil, abych psal sdělení ostatním. Rychle jsem ocenil, že se na této sociální síti dají získat informace rychleji než jinde. Například o novém kandidátovi na primátora z občanské demokracie jsem se dozvěděl nejdřív právě tam," popsal Pospíšil své zkušenosti se sítí, kde se lidé musejí vyjadřovat pouze ve 140 znacích.

Brněnský náměstek Twitter používá od září 2013 a za tu dobu tam publikoval takřka sedmdesát příspěvků.

Vede Facebook

Podle socioložky z Masarykovy univerzity Aleny Mackové, která se v komunikaci politiků na sociálních sítích věnuje v projektu Vitovin, je Facebook oproti Twitteru pro politiky jednodušší a rychlejší. „Politici zde s odkazy například na to, že dnes budou kdesi pořádat nějakou událost pro obyvatele, někoho jen těžko osloví. Komunikace na Twitteru je také hodně založená na rychlých reakcích na aktuální dění a na rozvíjení dialogu, do kterého se řada politiků nechce pouštět," zdůraznila Macková.

Doplnila, že do komunity uživatelů twitteru není pro politiky tak jednoduché proniknout, zatímco na Facebooku se jim lépe daří šít příspěvky na míru.

Pro zvětšení klikněte.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE.

TOMÁŠ KREMR

Chybu přiznal na Twitteru
LENKA ŠKLUBALOVÁ

Brno - Ne všichni zastupitelé rozumějí tomu, co na radnici dělají. Svědčí o tom případ zastupitele za občanskou demokracii Víta Blahy, který se letos na jaře nevědomky přiznal k tomu, že neví, jakými pravidly se řídí hlasování brněnského zastupitelstva.

Bláha na sociální síti Twitter rozebíral výsledky březnového hlasování, ve kterém zastupitelé už potřetí odmítli stavbu haly firmy Amazon v brněnských Černovicích. „Odešel jsem ze sálu. Tím jsem snížil kvórum a k prosazení projektu stačil menší počet hlasů. Pro, proti, zdržet se, odejít a snížit počet hlasujících. Každá varianta má jiný dopad," napsal Blaha.

Tak ovšem funguje systém hlasování poslanců, nikoli zastupitelů. Blaha tak omylem upozornil na to, že nechápe, jak má hlasování vypadat.

Na chybu Blahu veřejným příspěvkem na sociální síti upozornil náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil. „Neznáš zákon. Kvórum je pevné, pro návrh musí být vždy osmadvacet hlasů. Nejsi ve sněmovně, abys dělal politiku vybíháním ze sálu," okomentoval Blahův příspěvek.

Do zastupitelstva Brna lidé Blahu zvolili v roce 2010, hlasovat už od té doby musel mnohokrát. Kromě toho také čtyři roky zasedal v zastupitelstvu Jihomoravského kraje, kde hlasování funguje na podobných principech.

Blaha se k situaci stejně jako letos na jaře nechtěl vyjádřit. Ačkoli nejprve redakci Brněnského deníku slíbil, že své prohlášení dodá, později nezvedal telefon. Příspěvek, kvůli kterému čelil kritice brněnských uživatelů sociálních sítí i kolegů, už na jeho twitterové stránce není.

Autor: Redakce

9.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies