VYBERTE SI REGION

Radní si přivydělali miliony. Nejpilnější je Zlatuška

Brno /INFOGRAFIKA/ - Brněnští politici odevzdali majetková přiznání. Podruhé.

9.7.2009 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Šimánek Vít

Brněnský primátor bydlí v novém bytě za čtyři miliony a sedm set tisíc korun. Radní Jiří Zlatuška si mimo plat radního vydělal z ostatních funkcí za minulý rok přes tři miliony korun. I takové informace lze vyčíst z majetkových přiznání, které brněnští politici odevzdali do konce minulého měsíce. Letos museli podobná přiznání podávat teprve podruhé a to kvůli novele zákona o střetu zájmů z roku 2006. Každý se tak může podívat na vedlejší příjmy, dluhy a nově získaný majetek brněnských radní, náměstků i primátora.

„Z principu je zákon správný, protože lidé by měli mít právo vědět o tom, na kolik si politik v době, kdy vykonával funknci přišel,“ uvedl náměstek brněnského primátora Martin Ander. Na jeho přiznání ale položka s vedlejšími příjmy zůstala prázdná a to i přesto, že je členem představenstva ve dvou firmách.

„Podle zákona totiž náměstci za tuto práci nemůžou dostávat žádné odměny,“ vysvětlil Ander.

Z majetkových přiznání lze také vyčíst, že nejvíce aktivní v městských firmách je radní Jiří Oliva. Ten je v představenstvech hned šesti firem. „Stíhám to ale bez problémů. V představenstvech se řeší hlavně strategické věci, ke kterým je potřeba nastudovat obsáhlé materiály, ale není to řízení denního provozu,“ reagoval Oliva na otázku, jak tolik funkcí stíhá. Mimo plat radního si vloni vydělal přes milion korun.

Jana Drápalová zase stíhá funkce starostky městské části Nový Lískovec, brněnské radní a krajské zastupitelky. I s členstvím v představenstvech si tak vydělá téměř milion korun za rok. „Práce mi nezabírá osm hodin denně ale třeba i čtrnáct až šestnáct,“ podotkla Drápalová.

Vedlejší příjmy brněnských politiků.

Zajímavý přivýdělek má například předseda dopravní komise Josef Veselý. Několikrát týdně totiž hraje v kostele na varhany. „Kromě mé hlavní profese dopravního specialisty je mojí zálibou právě duchovní hudba. Oba mí rodiče jsou hudební pedagogové a varhaníci. Díky jim jsem si mohl osvojit nejprve hru na klavír a následně přejít ke hře na varhany. Hudba je můj koníček a to jak aktivní, tak i pasivní,“ vysvětlil Veselý.

Lidé jej tak mohou kromě magistrátu potkat i v kostele svatého Cyrila a Metoděje v městské části Židenice. Jeho další příjmy ale nepřekročily sto tisíc korun, takže je nemusel uvádět.

I přesto, že každý má o závazcích politiků poměrně dobrý přehled, tak stále není zákon podle odborníků bez chyb. „Zákon má význam, ale jeho podoba není v současné době uspokojivá. A jeho výklad se různí. Není tak jasné, kdo všechno má majetkové přiznání podávat a co vše do něj psát. Určitě má ale zákon alespoň psychologický význam, i přesto, že asi nedokáže zabránit korupci,“ podotkla za Transparency International Katarina Oboňová.

Autor: Michal Kárný

9.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies