Jaké byly reakce jihomoravských muslimů po pátečních útocích?

Především, stejně jako celý svět, jsou v šoku. A to i z toho, že někdo může spáchat takový zločin rádoby ve jménu islámu. Všichni do jednoho to samozřejmě odsuzují a snaží se vyjadřovat hlubokou soustrast v takové formě, která je odpovídající závažnosti útoků.

Útoky vyvolaly i mezi Čechy vlnu nenávisti vůči muslimům. Máte zprávy, že se to výrazněji projevuje?

Mám s tím dokonce osobní zkušenost. Na čerpací stanici mě oslovil nějaký muž. Řekl: Tak co, jak probíhá zabíjení nevěřících? Klidně jsem mu odpověděl, ať se zeptá těch, kteří to spáchali. Dalším příkladem je moje žena. V sobotu vzala děti ven. Domů se však vrátila brzy, kvůli nevraživým pohledům, které na ni lidé vrhali. Zhruba posledních osm měsíců pak pozoruji, že ta nevraživost se stupňuje.

Čím si to vysvětlujete?

Především za tím vidím silnou propagandu některých politiků, ale nepomáhají tomu ani média nebo sociální sítě. Byl bych opravdu rád, a chtěl bych, aby to každý slyšel právě od nás, že všechny tyto teroristické činy jsou politického rázu, nikoli náboženského.

Jak to myslíte?

Jediné, co mají muslimové společného s těmi útočníky, je deklarované náboženství. Jejich činy však vychází ze msty a frustrace, nikoliv z naší víry. Muslimové jejich myšlenky rozhodně nesdílí. A události v Paříži mají podle mě jasné sociálně-politické pozadí. Podle mě totiž za nimi stojí zejména i snaha některých lidí se mstít za ambice západních velmocí ve světě viz. francouské ambice např. v Mali , nebo třeba za koloniální minulost pod francouzskou nadvládou. Jde zejména o země severní afriky, které byly dlouho francouzskými koloniemi, a pravda je, že pod jejich nadvládou trpěla velká část tamního obyvatelstva. Např. v Alžírsku Francie zanechala za sebou přes milion obetí. To samozřejmě není žádné ospravedlnění takovýchto teroristických utoků na nevinných lidech, ale je to historie, kterou takové extremisté z ISIS či z Alkaidy využívají k rekrutování bojovníků a útočníků a nabízí to jim třeba jako jistou formou satisfakce za koloniální minulost.

Má tato vzniklá situace podle vás nějaké řešení?

Řešení určitě není jednoduché, ale je samozřejmé že teď už to musí celý svět řešit jednotně. Ať už se jedná o politiky, aktivisty nebo třeba novináře. Věřím ale, že je nutné řešit, kde k tomu došlo a proč k tomu došlo a to zejména v případě útočníků z řad evropských občanů. Musí se řešit třeba situace ghett a sociálně vyloučených oblastí, kde muže docházet k radikalizaci některých muslimů. Nesmíme se bát těm lidem naslouchat a snažit se řešit jejích problémy tak, aby se stali součástí národa a společnosti, ve které žijí a nevyrůstali v tom, že do té země nepatří nebo, že jsou občané druhé kategorie, protože pak jsou snadnou kořistí extremismu.

Zmiňoval jste tady stupňující se násilí. Děláte nějakou osvětu mezi členy komunity, jak se vůči němu bránit?

Jediné, co říkám vlastně vždy, je být obezřetný, dávat si pozor a hlavně být trpělivý a nenechat se vyprovokovat. Lidem, nemuslimům, chybí hlavně osvěta. Všechny informace dostávají naservírované. Dostávají zjednodušené informace a často milné a bez jakéhokoliv kontextu. Na zjednodušování je založená každá propaganda.

A co třeba větší bezpečnostní opatření u mešity?

Na útoky jsme zvyklí vlastně už od doby, co mešita stojí. Je ale pravda, že v poslední době je jich víc a je nám jasné, že se mohou ještě stupňovat. Proto se tento týden sejdeme, abychom případné posílení bezpečnosti vyřešili. Můžeme ale zajistit mešitu, ale pokud nám bude chtít někdo škodit, nemusí si jako cíl vybrat modlitebnu, ale rovnou ženu nebo dítě. Nejde o to, zajistit mešitu, ale hlavně zachovat si přirozený pocit bezpečí.

Připojili jste se nebo se ještě připojíte k nějakým pietním akcím?

To je složitější. Prakticky už od soboty se na mě obracejí muslimové z celé republiky s žádostmi o radu. Mnozí by rádi vyjádřili soustrast a třeba i někde zapálili svíčku. Bojí se však reakcí dalších přítomných (Čechů). Radím jim, aby se toho nebáli, ale pro jejich vlastní bezpečí šli uctít památku třeba v doprovodu českých přátel nebo třeba představitelů města.