Do hry vstoupili i brněnští památkáři. Chtějí, aby se budovy bývalého nákladního nádraží, kde se nachází i známá Malá Amerika, staly kulturní památkou. „Část nádraží je kulturní památkou už teď. Neznamená to, že se nádraží nemůže modernizovat, ale bude se k budovám přistupovat zodpovědněji. Klíčové budovy, jako například Malou Ameriku, nebudou moct dělníci při přestavbě zbourat," informoval památkář Aleš Homola.

To ale komplikuje plány na rozšíření současného vlakového nádraží v takzvané variantě Pod Petrovem. Pokud ministerstvo kultury vybrané objekty za památku prohlásí, podle brněnského ředitele železničářů Miroslava Konečného bude problém velký. „Opravy by totiž musely kopírovat historickou podobu, byly by dražší a delší. Například most přes Hybešovu, na který se návrh vztahuje, je nýtovaný. Tato technika se přestala používat asi před sedmdesáti lety," řekl.

Podle bývalého náměstka primátora Roberta Kotziana, který upřednostňuje přesun nádraží do takzvaného Jižního centra, se zpamátnění může projevit hlavně na ceně modernizace. Až o miliardu korun. „Levnější varianta počítá s demolicí Malé Ameriky. Při té dražší, která ještě není vyčíslená, by dělníci podstavěli bývalé překladiště," sdělil Kotzian.

Kromě této stavby se návrh týká i bývalého uhelného nádraží, mostů přes Hybešovu a Křídlovickou ulici a přes řeku Svratku.

Na podzimním plánovaném referendu, zveřejňování vizualizací nádraží ve variantě Pod Petrovem i v Jižním centru to podle primátora Petra Vokřála nic nemění. Možné komplikace připouští. „Nechci hodnotit práci památkářů, ale mohlo by to zkomplikovat rozvoj celé lokality bez ohledu na to, kde nádraží bude," připustil.

Možnost bez varianty nádraží v současné poloze si naopak nepřipouští Josef Patočka z Koalice pro nádraží v centru. „V jiných měst v zahraničí víme, že lze citlivě modernizovat historické budovy. Větším rizikem by byla prázdná budova nádraží. Mohlo by v ní vzniknout další nákupní centrum," uvedl aktivista.