Kliknutím zvětšíteKromě usvědčování zločinců tedy i přednáší na každoroční akci Týden vědy nebo v pražském Muzeu policie. V květnu si jeho přednášku mohli poslechnout i Brňané, kteří po vysvětlení z čeho dokáží kriminalisté zločince usvědčit, nejspíš odcházeli s myšlenkou nikdy neudělat žádný zločin.
Třeba neujet od nehody. „Třeba na kole, které řidič srazí, najdeme otěry laku auta. Jsou mikroskopické, takže okem nedokážete poznat ani jakou mají barvu. My policistům po analýze a prohlédnutí mezinárodní databáze automobilových laků řekneme nejenom, že hledají červené auto, ale třeba že je to červený peugeot 308,“ popisuje možnosti analýzy Kotrlý.
Podle textilních vláken potom dokáží vědci v laboratořích určit třeba i jestli podezřelý člověk seděl na konkrétní sedačce v autě nebo konkrétní pohovce v domě. „Jsou to často nepřímé důkazy, protože nemáme přímo otisky prstu nebo DNA, ale pokud vytvoří ucelený řetěz, soudcům to většinou stačí,“ dodává vědec.
Zloději a vrazi mohou doplatit i na zanedbanou čistotu. „Když mají znečištěné boty, nářadí nebo třeba auto a my máme vzorky z místa činu, můžeme zjistit, jestli má půda stejné složení. Když nevíme, kde se čin měl stát, zjišťujeme to právě podle prvků při rozboru v půdě,“ nastiňuje metody při usvědčování Kotrlý.
Vraždy a vloupání ale nejsou jedinou oblastí, kde je potřeba pomoc forenzní mikroskopie. Odhaluje i padělané obrazy. „Řešili jsme i jednu velkou padělatelskou kauzu, která se soudila v Brně. Šlo o více než dvě stě obrazů, třeba od Kristiana Kodeta. Tehdy se podařilo pachatele usvědčit díky nám,“ vzpomíná vědec.
Příště po vědcích kriminalisté chtěli, aby určili, co bylo na směnce vytištěné dřív – jestli podpis, nebo text cenného papíru. „Díky řezu iontovým svazkem jsme zjistili, že byl doopravdy nejprve na papíře podpis a až potom směnku vytiskli. Když jsme konfrontovali pachatele, zjistil, že si už nepomůže, a přiznal se,“ dodává Kotrlý.
Se zločinci ale často přímo nemluví. „Sleduji jen největší kauzy. K soudu potom chodíme jen výjimečně, když obhajoba trvá na výslechu znalce. Ročně jsem udělal i 180 případů a z toho mě předvolali jen asi k pěti,“ vyčísluje vědec.
Podle něj většinou advokáti zpochybňují spíš předávání nebo sběr stop, než důkazy samotné. „Paradoxní je, že když přijdete s číselnými výsledky, tak vám většinou nikdo neodporuje. Čísla totiž podle všech musí být správná. Teoreticky právě ta mohou být někdy nesmyslná, třeba když z přístroje vyjede nějaká hloupost,“ upozorňuje Kotrlý.
O kriminalistiku se podle něj zajímá čím dál tím víc lidí. I kvůli seriálům jako je kriminálka Miami a podobné. „Nejsou nesmyslné, u nás dokážeme prakticky to samé, co lidé ve filmech vidí, jen to většinou není hotové za chvilku,“ doplňuje Kotrlý.
Jediné, co nedokáží, je z jednoho pixelu fotky udělat ostrý obličej. „To prostě nejde, přesto to po nás pořád chtějí. Jednou kolegové u takového požadavku udělali maximum, ale vyšetřovateli se to stejně zdálo málo. Tak záznam poslal americké FBI,“ vzpomíná vědec.
Po půl roce dostal výsledky. „Byly horší než ty, co dělali kolegové. Všechno ostatní ale dokážeme. Jen to většinou nedělá jeden génius, ale tým několika lidí,“ popisuje Kotrlý.
Analýzu zdržuje i snaha stopu co nejdéle nezničit. „Některé metody jsou sice účinné, ale částečně destruktivní. Můžeme je tedy použít až potom, co vyzkoušíme ostatní metody. To může trvat i týdny,“ vysvětluje vědec.
1
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
