Podobným případům teď zabrání novela zákona, kterou schválila poslanecká sněmovna. „Od příštího roku už nebudou úředníci vymáhat poplatky za odpady po dětech. Zodpovědnost za placení přebírají rodiče," vysvětlila advokátka.

Dosud si mohly úřady vybrat. „Odpovědnost teď ale přebírá zákonný zástupce. Už nemáme možnost se rozhodnout, po kom doplacení poplatku budeme požadovat," vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí brněnského magistrátu Martin Vaněček.

Podle náměstka brněnského primátora pro životní prostředí Martina Andera je novela změnou k lepšímu. „Vždy jsem prosazoval, aby poplatky úřad vyžadoval od zákonných zástupců a ne od nezletilých. Nedává smysl, aby děti vstupovaly do života s obřím dluhem jen proto, že za ně rodiče neplatili," uvedl náměstek Ander.

Novela zákona však neodstraňuje dluhy nezletilých, které vznikly doteď. „Odpuštění dluhů za svoz odpadu těm, kteří k nim přišli kvůli neplatícím rodičům, by nebylo od věci. Úředníci jsou ale vázáni zákonem, dluhy jim odpustit nejde jen tak," dodal Ander.

Podle Vaněčka lze dluhy odpouštět jednotlivě. „K jejich plošnému odpuštění by byla třeba vyhláška. Tu by museli schválit zastupitelé," uvedl.

100milionů korun dluží lidé brněnskému magistrátu od roku 2002 za poplatky za svoz a likvidaci odpadu. Dlužníků je zhruba padesát tisíc. Jen za rok 2014 dluží Brňané magistrátu za odpad sedmadvacet milionů.

K prvnímu lednu letošního roku evidoval brněnský magistrát padesát tisíc dlužníků. „Od roku 2002 se neodepsané pohledávky pohybují kolem sta milionů korun," řekl mluvčí magistrátu Pavel Žára. Kolik z dlužníků je nezletilých, ale nevěděl.

I přesto, že městu od roku 2002 schází sto milionů korun na nevymožených poplatcích, rozhodlo se je od příštího roku snížit ze šest set sedmdesáti korun na pětisetkorunu. A to pro důchodce nad sedmdesát let a rodiny s dětmi pod tři roky. Tím, že jim Brno poskytne úlevu, přijde při výběru o víc než dvanáct milionů korun. „Zvýšíme ale efektivitu při svozu odpadu. Tím snížíme náklady o zhruba dvanáct a půl milionů korun. Počítáme také s tím, že lidé budou čím dál víc třídit odpad," informoval Žára.

Dodal, že město vytříděný odpad bude prodávat. „S plasty a ostatními surovinami se obchoduje. Výnosy z toho nám částečně pokryjí ztrátu ze snížení poplatků," dodal Žára.

Magistrát se teď také snaží vymáhat poplatky za svoz a likvidaci odpadu po zahraničních studentech. „Platím za odpad doma v Polsku a nechci platit znovu tady. Studuji tu už třetím rokem, pokud mi teď přijde složenka, nevím, jak peníze seženu," prohlásil student Masarykovy univerzity z Polska, který si nepřál uvést své jméno.

Podle mluvčí univerzity Terezy Fojtové musí za svoz odpadu platit všichni studenti, kteří bydlí na kolejích. „V kolejném platba za ně ale zahrnutá není. Jedná se o běžnou daň městu, univerzita za její platbu nenese odpovědnost," vysvětlila.

Podle magistrátu by poplatky studentů přinesly městu až sedm milionů korun ročně. „O promíjení poplatků proto neuvažujeme," uvedl Ander.