VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poplatky za studium vymáhají od vysokoškoláků dokonce i exekutoři

Brno - Brněnské univerzity podporuje Evropská unie i sponzoři. Na příjmech škol se ale podílí také studenti. Bez peněz od studujících 
v cizím jazyce by se například jen těžko obešla Veterinární a farmaceutická univerzita. Vysoké školy navíc získávají nemalé částky z poplatků za prodloužené studium, peníze ale vrací zpět ve stipendijních fondech. Proti zavedení školného má výhrady většina univerzit v Brně.

7.12.2014 3 AKTUALIZOVÁNO 7.12.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Matej Slávik

Na vysněnou školu ji nepřijali, tak zkusila štěstí jinde. Po dvou letech přišla z Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně vytoužená odpověď: Přijatá. Od září tak konečně studuje, co ji baví.

Jenže minimálně dva semestry si zaplatí. „Je těžké dávat peníze ze svého, zvlášť na denním studiu. Přesto je to správné. Člověka to donutí své úsilí dokončit," uvedla Hana Podzimková.

Poplatky za prodloužené studium tvoří zdroj příjmů vysokých škol, do rozpočtu se ale nepočítají. „Vkládáme je do stipendijních fondů," vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Univerzity běžně poplatky po studentech vymáhají, například Mendelova univerzita v Brně využívá i exekutory. Na sponzory se totiž většinou spolehnout nemůžou. Například v osmimiliardovém rozpočtu Masarykovy univerzity tvoří sponzorské dary ročně pouze jeden až dva miliony korun. Podobně jsou na tom i ostatní. „Z drobných částek sponzorů platíme některé menší projekty," upřesnila kvestorka Janáčkovy akademie múzických umění Lenka Valová.Pro zvětšení klikněte.

Zato podpora škol z Evropské unie šplhá do nemalých částek. „Jde o asi šedesát milionů," vyčíslil mluvčí Univerzity obrany Vladimír Šidla.

Nezanedbatelný zdroj příjmů představují i peníze získané od studujících v cizím jazyce. „Kdyby je naše univerzita neměla, nemohla by zajišťovat vzdělání v současné kvalitě," připustil rektor Veterinární a farmaceutické univerzity Pavel Suchý.

Rozpočtům vysokých škol v budoucnu může pomoct kontroverzní rozhodnutí – zavedení školného. „Jsem proti. Na příkladu Velké Británie vidíme, jak špatně se tím nastaví role na univerzitách. Studenti nemůžou být klienti a z učitelů se nesmějí stát dodavatelé služeb," upozornil například odborný asistent Masarykovy univerzity Jakub Macek. Podle něho tento postup vede nejen k celoživotními zadlužení studentů, ale také k posilování ekonomických nerovností ve společnosti.

Bez peněz ze školného se naopak neobejdou soukromé školy. „U nás stojí v prezenční formě studia jeden semestr přes čtyřiadvacet tisíc korun. Poplatky za prodloužení se platí buď za konkrétní předmět, nebo celý semestr," informoval marketingový manažer na brněnské Newton College Michal Stružka.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se chystá v příštích letech do vysokoškolského zákona zasáhnout. „Jako další krok lze předvídat změny v placení vysokých škol. Nejspíš se bude klást důraz na kvalitu vzdělávání místo na jeho kvantitu," přiblížil mluvčí Mendelovy univerzity Radovan Kramář.

Cizinci na školách zvyšují prestiž

Brno – Byla jsem velmi zvědavá na to, jak se žije v České republice. Líbí se mi magisterský program, který můj obor kulturní sociologie nabízí. Navíc je tady spousta studentů z různých států. Tak své studium na Masarykově univerzitě v Brně okomentovala Nizozemka Roos Derksová.

Studium cizinců je pro brněnské univerzity výhodné hned v několika směrech. „Zisk z britských studijních programů pro nás představuje významný zdroj placení vzdělávání," potvrdil mluvčí Veterinární a farmaceutické univerzity Petr Chmelař.

Poplatky za studium v cizím jazyce se pohybují od jedenatřiceti do téměř tří set tisíc korun na akademický rok. „Platím asi třiaosmdesát tisíc na rok. První rok studia jsem zvládla díky stipendiu, letos je to pro mě ale obrovská částka," tvrdí Derksová.

Čeština zadarmo

Vysoké sumy však studenti musí platit, jen pokud se učí v cizím jazyce. „V češtině je to zadarmo. Využívají toho zejména studenti ze Slovenska, Ukrajiny nebo Ruské federace," informoval mluvčí Mendelovy univerzity Radovan Kramář.

Počty studujících cizinců v Brně rok od roku stoupají. Například téměř každý pátý na Masarykově univerzitě je ze zahraničí. Jejich podíl se tam za deset let zvýšil z osmi procent na osmnáct. „Zatímco v předchozích letech přibývalo Slováků, letos se tento trend zastavil a zvýšil se počet zahraničních studentů z jiných zemí," uvedl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Přibylo studentů z Německa, Ruska, Španělska, Saúdské Arábie či Izraele. Univerzita má zastoupení z víc než sta států.
Jejich přítomnost není výhoda jen z hlediska peněz. „Zvyšuje prestiž a šíří dobré jméno škol," řekla kvestorka Janáčkovy akademie múzických umění Lenka Valová.

Autor: Veronika Gecová

7.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Brněnský hotel International. Ilustrační foto.

International oslaví výročí. Peníze za jeden z pokojů věnuje nemocným dětem

Vandal v Moravském krasu umisťuje znaky s moravskou orlicí.
4

Místo českého lva moravská orlice. Moravan ničí na cedulích malý státní znak

Dodávka se propadla mezi trysky před Janáčkovým divadlem

Brno – Osvěžení u nízkých fontán v parku před Janáčkovým divadlem se od soboty museli vzdát jeho návštěvníci. Brzy ráno se tam totiž dlažbou propadla dodávka spoluorganizátorů festivalu Uprostřed. „Po úklidu vjel řidič mezi vodotrysky a propadl se, jelikož je v jejich okolí nezpevněná dlažba," sdělila Kateřina Dobešová z radnice Brna-středu, která festival pořádá.

Třicetistupňová vedra vydrží až do čtvrtka, řeky jsou na hranicích sucha

Brno – Pondělí se opět neslo ve znamení veder. Nejvyšší teplotu zaznamenali v brněnských Žabovřeskách, kde naměřili necelých třicet stupňů celsia.

Maketa Německého domu na Moravském náměstí stojí načerno. Nemá stavební povolení

Brno /ANKETA/ - Brno porušuje skrz své turistické centrum zákon, obvinil šéf brněnských občanských demokratů Robert Kerndl současné vedení magistrátu. Problém vidí v maketě Německého domu na Moravském náměstí. „Musí mít stavební povolení a územní rozhodnutí, které nemá. Jde o černou stavbu," uvedl Kerndl.

Oprava Křenové ulice se odkládá o dva měsíce

Brno – Stavební stroje a hluk oprav se brněnské Křenové ulici o prázdninách nakonec vyhnou. Jak už dříve Brněnský deník Rovnost informoval, dopravní podnik plánoval přes léto opravovat tamní koleje. „Termín zahájení této rekonstrukce jsme posunuli v koordinaci s ředitelstvím silnic a dálnic, které až do srpna bude opravovat Hladíkovu ulici. Souběh obou staveb by výrazně zkomplikoval dopravu v dané lokalitě," vysvětlil generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies