První zkušeností totiž s darováním krve neskončil a lékaři mu vzali už několik desítek litrů krve. „Nedělá se mi u toho špatně a nemám ani žádné potíže, které by mi v tom zabraňovaly. Navíc pak člověk má dobrý pocit, že někomu pomůže," vysvětluje muž, který jezdí do nemocnice v Boskovicích.

Několikrát se setkal s tím, že jeho známí podstoupili operaci, při které krev od dárců potřebovali. „Sám mám za sebou tři operace, takže předpokládám, že i já sám jsem nějakou krev přijal," přidává další důvod, proč je pro něj jeho aktivita důležitá.

Přestal pouze, když stavěl rodinný dům. „Nosit tvárnice a zároveň chodit ne krev se těžko slučovalo," popisuje.

Občas měl také problémy v práci, ačkoli jako dárce má v den odběru nárok na volno. „Ne vždy bylo možné, aby mě zaměstnavatel kvůli tomu uvolnil. Moje profese byly různé, ale problémy s tím zůstávaly všude stejné," tvrdí muž, který v současné době pracuje jako mistr ve strojírenské výrobě.

Z jeho rodiny nikdo další dárcem krve není. „Dřív to byl strýc, ale teď už nikdo. Děti mají nějaké problémy, kvůli kterým krev dát nemohou. Ale není to tím, že by nechtěly. Takže to zvládám za ně. Chodím pravidelně každé tři měsíce a dokud to půjde, chci v tom pokračovat," ujišťuje s úsměvem Škvařil. Dodává, že nikdy neuvažoval, že by přestal chodit na odběry.

František Škvařil je dárcem krve už třicet let.