VYBERTE SI REGION

Poslední den zimního stadionu za Lužánkami

Brno - (AKTUALIZOVÁNO) Zničený sportovní areál začnou demolovat dělníci. Za tři měsíce bude už na místě stát mobilní kluziště pro bruslaře.

25.11.2008 10
SDÍLEJ:

Zimní stadion za LužánkamiFoto: DENÍK/Roman Franc

Rok 1947 znamenal pro sportovní Brno důležitý mezník. Politici a sportovci totiž slavnostně otevřeli nový brněnský zimní stadion za Lužánkami. Po desítkách let slávy však nakonec zchátral natolik, že jej už není možné opravit. A úterý 25. listopadu vstoupí do historie stadionu jako jeho poslední den: dělníci začnou ruinu rozebírat.

„Na stavbě bude pracovat průměrně šedesát lidí. Nejprve budeme asi čtrnáct dní vyklízet nepořádek, protože uvnitř stadionu je například starý trabant,“ uvedl vedoucí demolice Michal Jandásek. Poté dělníci rozeberou střešní ocelovou konstrukci a nakonec přijede recyklační linka, která rozdrtí beton a suť. Vše musí stihnout za devadesát dní.

Demolující primátor

Na demolici se chce podílet i brněnský primátor Roman Onderka. „Je to pro mě citová záležitost. Na kluzišti za halou jsem se učil jako kluk bruslit. Ale je na čase, aby stavba z Brna zmizela. Sám přidám ruku k dílu,“ poznamenal Onderka.

Město zaplatí za zbourání stadionu pětašedesát milionů korun. Z peněz firma postaví i nové kluziště, na které vyrazí první bruslař už v únoru 2009. „Demolici považuji za začátek nové éry brněnského hokeje. Mobilní kluziště bude totiž jak pro běžné Brňany, tak pro mladé hokejové talenty, kteří by se zde mohli zase učit bruslit,“ míní Onderka.

Zimní stadion za Lužánkami byl desítky let sportovním stánkem brněnské Komety. Ta v něm hrála až do konce devadesátých let minulého století.
Podle legendy brněnského hokeje Jaromíra Meixnera měl stadion v pozdějších letech spoustu nedostatků. „Nedalo se zde nic bourat nebo zvětšovat, zázemí bylo nevyhovující. Podle mě by ale nový stadion měl vzniknout na stejném místě, má totiž magické kouzlo. I chlapci, kteří za Lužánkami nikdy nehráli a neznají to tam, by tam chtěli hrát,“ podotkl Meixner.

To potvrzuje například Miroslav Sláma z Brna. „Hrával jsem tam před dvanácti lety jako kluk. Bylo tam výborné velké kluziště, ale zázemí hrozně chátralo. Pokud ho zbourají, měli by postavit jinou krytou halu, kterou Brno potřebuje. Kluziště nestačí,“ řekl Sláma, který hrál za žákovskou Kometu.

V Západní bráně

Onderka chce víceúčelový stadion postavit v takzvané Západní bráně, která je mezi Bohunicemi a Starým Lískovcem. „Měl by to být moderní stánek, kam by se vrátila hokejová Kometa. Stále myšlenku víceúčelové haly neopouštím, snad vznikne do pěti let,“ slibuje Onderka. Stadion má mít kapacitu deseti tisíc lidí a má stát miliardy korun, město však zatím nezpracovalo ani projekt na jeho výstavbu.

V nové hale by měla vzniknou i síň slávy pro brněnské hokejisty. „V loňském roce se totiž podařilo zachránit kroniky a některé poháry,“ dodal Onderka.
Majitel brněnské Komety Libor Zábranský má o místě jasno.

„Dovedu si to představit kdekoliv, jen ne v současné hokejové hale Rondo,“ podotkl Zábranský.
Hala v Západní bráně měla být hotová už v roce 2010, kdy mají v Brně hrát mistrovství světa basketbalistky. Město však stadion postavit nestihne, a tak za tři čtvrtě milionu zrekonstruuje Rondo.

Zimní stadion za Lužánkami v datech
19. 1. 1947 – sportovci a politici slavnostě otevírají nekrytý Brněnský národní stadion za Lužánkami a Brňané odehrávají přátelské utkání s Pražany
únor 1947 – do Brna přijíždí na přátelské utkání Američané, kteří na stadion přilákali rekordních patnáct tisíc lidí
1953 – vzniká hokejový tým Rudá hvězda Brno, který se později přejmenoval na hokejový Zetor, a nakonec na HC Kometa Brno
1959 – na brněnském zimním stadionu se hraje jedna ze základních skupin mistrovství světa, z které do pražského finále postoupily týmy SSSR a USA
60. léta – stadion přechází do vlastnictví Československého svazu tělesné výchovy
1963 – stadion dostává střechu podle projektu Ferdinanda Lederera
1964 – stadion má úplné opláštění
1982 – slavnostně se otevírá nová a moderní hala Rondo a stěhují se sem hráči Zetoru
1989 – po pádu komunismu stadion přechází do vlastnictví Zdeňka Walce
1998 – na stadionu nedobrovolně končí hokejová Kometa, neboť majitel Walc požaduje zaplatit dopředu nájem na celý rok, na což klub nemá
1999 – halu ještě využívá brněnský klub Ytong, který hraje ve třetí nejvyšší soutěži
2000 – stadion se definitivně uzavírá
2000–2004 – ve stadionu se usazují bezdomovci a ničí ho vandalové
2004 – vedení města Brna se rozhoduje stadion od soukromého majitele odkoupit
2005 – stadion využívají ještě záchranáři, kteří tam trénují se psy
25. 11. 2008 – začíná demolice stadionu

Vedle kluziště vyroste koloseum

Sportovní areál u brněnského parku Lužánky bude už za několik let k nepoznání. Zatímco zimní hokejový stadion nahradí mobilní kluziště, z chátrajícího fotbalového stadionu se do několika let má stát velkolepé moderní koloseum téměř za dvě miliardy korun. „Stadion má mít kapacitu třicet tisíc lidí. Šlo by o fotbalovou arénu, v níž by se pořádaly i koncerty a podobné akce,“ uvedl brněnský primátor Roman Onderka.

Podle návrhu Architektonického ateliéru Brno v čele s Petrem Hrůšou bude na stadionu také 752 parkovacích míst ve třech patrech nebo nákupní centrum. VIP divákům a sponzorům nabídne asi dvacet luxusních prosklených lóží. Fotbalové koloseum by mělo stát nejdříve v roce 2011.

Nejistou budoucnost má ale plavecký stadion za Lužánkami, který je ve velmi špatném stavu. „Bazén zatím přežívá, ale zatéká tam a voda je studená. Potřebuje to obrovskou investici, aby měl stadion nějakou budoucnost. Sportovci se tam ale zpět vrátit nechtějí,“ uvedl předseda plaveckého oddílu Komety Brno Zdeněk Tobiáš.

Město zatím neuvažuje o odkupu bazénu od současného majitele Zdeňka Walce, který městu prodal v roce 2004 zimní stadion. „Celou situaci sledujeme a víme, že bazén je v problematickém stavu. Areál potřebuje dost peněz na opravy, ale s majitelem jsme ještě nejednali. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet,“ uvedl první náměstek primátora Daniel Rychnovský.


Legenda brněnského hokeje a hráč Komety v její nejlepší éře Jaroslav Meixner vzpomíná na léta strávená na stadionu za Lužánkami: Je to magické místo. Měla by tam stát nová hala
Jaromír Meixner pamatuje zimní stadion za Lužánkami od jeho začátků až do konce. Podle něj by měl nový hokejový stadion vzniknout na stejném místě, kde doposud stojí jeho trosky. „To místo má kouzlo,“ říká osmašedesátiletý Meixner.

Kdy jste byl poprvé na zimním stadionu za Lužánkami? Jak to tam tehdy vypadalo?
Od osmi let jsem tam strávil denně několik hodin a byl to pro mne druhý domov. Stadion měl určité kouzlo, o kterém jsem se přesvědčil nejen já.

Jaký se vám na stadionu hrálo?
Skvěle. Měli jsme vždy výborný led, nejen na zápasy, ale i na tréninky. Především zásluhou Jaroslava Holánka, správce a vrchního ledaře, v jehož práci později pokračovali jeho synové. Původně upravoval led tak, že měl na saních položený sud, z něj vedla trubka na tyč s hadrem, na který tekla horká voda. Saně tahal za sebou a dělal led. Časem vyměnil „vlastní pohon“ za traktor značky Svoboda. Byl to jeho led a jeho stadion, a běda, když jsme mu jen z legrace řekli: „Jaro, ten led byl mizernej…“

Víc než patnáct let byl stadion bez střechy, ačkoliv mnoho dalších už bylo přestavěných na haly. Nebyly kvůli tomu při hře problémy?
V roce 1947 do Brna přijeli hrát Američané a ten den od rána sněžilo. Na Američany byli všichni zvědaví a na stadion se vměstnalo přes patnáct tisíc lidí. Jenže sněžilo opravdu hustě a tak se hrálo více něž čtyři hodin.Před zahájením se asi půl hodiny řečnilo a mezitím napadl sníh skoro až po okraj mantinelu. Každých pět minut pak museli hráči sníh shrabovat. Občas také během tréninku či zápasu pršelo, puk vůbec nejezdil po ledě a když hráč spadl, vymáchal se jako v bazénu.

Kolik chodilo na zápasy lidí? Bylo hlediště plné?
V éře slavné Komety tam vládla skvělá atmosféra. Stadion byl stále narvaný. V úvodní fázi – před úpravami hlediště - se tam vešlo asi patnáct tisíc lidí a bylo většinou vyprodáno. Například když se hrála derby Královo Pole - Zbrojovka – Rudá hvězda, stadion praskal ve švech už hodiny před zahájením.

Zažil jste ve stadionu nějaký problém s neposlušnými fanoušky?
V šedesátých letech hodil jeden z fanoušků na led monočlánek. Hráli jsme s Jihlavou, měli od začátku velkou převahu a zápas bychom určitě vyhráli. Jenže monočlánek trefil brankáře Crhu do hlavy, kterému se sice moc nestalo, spravilo to pár štychů, ale dělal „mrtvého“, čehož Jihlava využila, rozhodčí po nátlaku zápas ukončil a prohráli jsme kontumačně.

Byl nějaký tým, kterému se na brněnském stadioně nelíbilo?
Jestli se někomu u nás nelíbilo nevím, ale po letech se mně jeden bývalý hráč Litvínova přiznal, že když jeli k utkání do Brna a přejeli hranici mezi Čechy a Moravou, zaznělo v autobuse: „Pánové, už prohráváme nula dva.“ Tato věta prý byla mezi brněnskými soupeři známá a proslavená, ona totiž vetšinou platila.V naší slavné éře byl Slovan Bratislava dlouhé roky největší soupeř, jednou jsme jim nasázeli tuším dvanáct branek, tak to v Brně neměli moc rádi.

Vzpomenete si i na nějakou zajímavost stavby jako takové?
Málokdo už ví, že než se stadion zastřešil, sloužil také rychlobruslařům. Odsunulo se pár dílů mantinelu a velké kluziště se propojilo s vedlejší menší plochou. Projíždělo se pod kavárnou, jenže tam hrozně foukalo a táhlo, rychlobruslaři časem Brno opustili a prostory se zazdily.

Jak by měl podle vás vypadat nový hokejový stadion?
Měla by to být moderní víceúčelová hala. Myslím, že s výjimkou pana primátora ji nikdo nechce v Západní bráně. Kde to je? V Brně? Hráči, funkcionáři a fanoušci by si přáli, aby stála za Lužánkami, tam hokej vždy byl, tam patří, to místo má genia loci. Jenže, všichni budou chodit tam, kde se nová hala postaví, nic jiného jim nezbude. Pokud k tomu dojde, což se zdá být v nedohlednu, když se má nákladně a zbytečně opravovat Rondo.

Autor: Barbora Kurcová

25.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies