VYBERTE SI REGION

Poslední zvonění: studenti vyberou i třicet tisíc

Jižní Morava /FOTOGALERIE, ROZHOVOR, ANKETA/ - Pískání, zpěv, řehtačky, masky a kostýmy v ulicích jihomoravských měst jsou znamením toho, že opět nastala doba posledních zvonění. Například klauny, mimy, kovboje či indiány mohou Jihomoravané potkávat v ulicích již od začátku května. Studenti si užívají konec školní výuky a v kostýmech vybírají peníze na svůj maturitní večírek.

10.5.2010 10
SDÍLEJ:

Studenti středních škol se snaží zapůsobit na lidi nejrůznějšími maskami. Čím víc jsou originální, tím mají vetší šanci na pořádný výdělek. Foto: DENÍK/Attila Racek

Vybraná částka se může vyšplhat až na několik desítek tisíc korun. „Sestra loni se svojí třídou vybrala pětatřicet tisíc korun. Doufám, že i nám se podaří vybrat podobnou částku. Myslím, že hodně záleží na originalitě kostýmů a na tom, zda třída maturuje mezi prvními,“ podotkla letošní maturantka Markéta Vejmělková.

Její slova potvrdila i Katarína Naďová. „Kamarádka minulý týden vybrala čtyřiatřicet tisíc korun. Nám dá peníze tak osm lidí z deseti a je to většinou kolem dvaceti korun. Doufáme, že z vybraných peněz zaplatíme to, co jsme dali za tablo a za růže pro učitele,“ uvedla Naďová.

Částky kolem třiceti tisíc ale nejsou pravidlem. „Já jsem měla poslední zvonění před sedmi lety a se spolužáky jsme vybrali jenom osm tisíc korun,“ potvrdila Adéla Vaňková z Brna.

Kolik se studentům podaří vybrat, záleží hlavně na jejich iniciativě a kreativitě. I proto se každý snaží mít co nejoriginálnější masky a kostýmy.

Za sochy i mimy

V některých třídách má každý maturant jiný převlek, v dalších jsou naopak všichni tematicky sladěni. „Převlékli jsme se za mimy. Zatímco ostatní zvoní a dělají hluk, my jsme si řekli, že budeme tišší. Myslím, že lidem se to líbí, protože se na nás každý usměje. Akci jsme připravovali tak dva dny a na tématu jsme se vcelku shodli,“ doplnila Naďová.

Podobně na tom byli i studenti, kteří se inspirovali zlatými a stříbrnými živými sochami ze zahraničí a z velkých měst. „Dlouho jsme se nemohli na ničem shodnout. Nakonec někoho napadlo, že se nastříkáme zlatou a stříbrnou barvou a vytvoříme sochy. Kolemjdoucí nás chválí, že jsme originální a že nic podobného tu ještě neviděli,“ radovala se Vejmělková.

Poslední zvonění začíná tradičně ve škole. Všichni studenti se ráno převléknou do kostýmů a začnou v okolí vybírat peníze od mladších spolužáků a učitelů. Většina tříd si také připraví program, který představí ve škole. „Studenti předvedou osvědčená čísla, která už měli na studentské akademii nebo na stužkovém večírku. Většinou jsou vtipní. Umí si udělat legraci i z profesorů. Co však nemáme rádi, to jsou levné voňavky, kterými všechno postříkají a my pak smrdíme celý den,“ popisuje klasický obrázek spojený s posledním zvoněním studentů ředitel Obchodní akademie Hodonín Miloš Procházka.

I když na většině škol studenti vystupují přímo v prostorách školy, někde je vykázali raději na prostranství před budovou. „V dřívějších letech chodili i po škole, ale dělali hrozný hluk a nepořádek, proto je vedení vykázalo před školu. Takže teď se vše odehrává na parkovišti,“ vysvětlila jedna z učitelek Integrované střední školy – Centra odborné přípravy v Brně Věra Benediktová.

Od šedesátých let

Zvyk posledního zvonění v současné podobě vznikl pravděpodobně v šedesátých letech dvacátého století s uvolňováním politické situace. Konec studia ale studenti slavili už daleko dříve, jen nevybírali peníze v ulicích. „Masové obliby dosáhlo poslední zvonění ale až po roce 1989. I dnes se jeho forma na různých místech liší,“ uvedla Magdaléna Šustová z Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze.

Ředitel Gymnázia Matyáše Lercha v Brně o posledním zvonění říká:

Studenti jsou dnes originálnější

ROZHOVOR – Posledním zvoněním začíná studentům svatý týden, po kterém následuje maturita. Studenti všech škol se namaskují, připraví program a vyráží do města vybírat peníze. „Já dávám tak sto korun, podle toho kolik mám zrovna v peněžence,“ říká ředitel Gymnázia Matyáše Lercha v Brně Petr Kovač.

Jak vypadá ve vaší škole poslední zvonění?
Studenti si zvolí nějaké téma, za které se nastrojí. Letos jsme tu měli čarodějnice, černochy, šmouly, cirkusáky a řezníky. Pak se shromáždí před školou, kde nám předvedou připravený program. Také chodí po jednotlivých třídách mladších studentů a nakonec vyrazí na lov přímo do města.

Které poslední zvonění bylo podle vás nejoriginálnější?
Těžko hodnotit, to bych si musel dělat poznámky a fotky. Ale z letošních maturantů se mi líbili všichni. Šmoulové byli celí modří, měli ušité čepičky a vypadali, jako by vyskákali z obrazovky. Když si studenti připraví program, je to ještě lepší. Letos tu házeli dorty, měli chrliče ohně i vlastní kapelu.

Kolik studenti vyberou peněz?
Netuším, nikdy jsem se jich neptal. Ale určitě jsou na tom lépe ti, co maturují dřív. Když do ulic vyrazí davy studentů, tak už člověk ani nemá chuť jim věnovat větší sumu. Já dávám tak sto korun, podle toho kolik mám zrovna v peněžence.

Byl někdy se studenty problém?
Myslím, že ne. Kdysi dávno něco pomalovali, ale pak to zase dali do pořádku. U nás ve škole je zákaz sprejování čímkoliv a zákaz chození se svíčkami, protože vosk se velice špatně uklízí. Jinak jsou studenti disciplinovaní.

Jak vypadalo poslední zvonění před dvaceti lety?
Řekl bych, že stejně. Jenom teď si studenti dávají větší práci s vytvářením programu. Dnes je k dispozici i lepší technika a studenti mají často připravené videa a klipy.

S umístěním tabla pomáhají známí

Jižní Morava – Obrázky nohou na pitevně s visačkou na palci, na které je fotka. A nadpis v podobě pohřební stuhy s textem Vzpomínáme.
I tuto podobu maturitního tabla mohou lidé zahlédnout ve výlohách obchodů jihomoravských měst od konce dubna. „Toto téma jsem si vybrali, protože i maturita může vypadat jako pohřeb,“ vysvětlil student Martin Doležal z jedné z brněnských středních škol.

Tabla, stejně jako poslední zvonění, neodmyslitelně patří k maturitnímu ročníku. Studenti se na nich představují prostřednictvím tematicky zpracovaných fotek se svými jmény.

Studenti často s vytvořenými tably obcházejí obchody v centrech měst s otázkou, zda by jim je umístili do výlohy. „Byly tu studenti asi ze dvou nebo tří škol. Ale vyhověli jsme až těm posledním. Jsme nová pobočka, tak jsme nevěděli, jestli tablo můžeme do výkladní skříně dát.

Nakonec jsme jim uvolnili místo na čtrnáct dní zadarmo,“ řekl například vedoucí pobočky GE Money Bank v brněnské České ulici Petr Cimál.
Studenti často využívají i obchody rodičů a známých. „Tablo máme v jednom obchodě na Malinovského náměstí v Brně, protože tam pracuje matka spolužáka, která nám to zařídila,“ potvrdil Doležal.

Podobně získala místo ve vitríně i třída z Blanska. „Tablo jsme měli v jednom obchodě, protože ho vedl příbuzný jedné naší spolužačky,“ podotkl Jiří Švec.

Na některých tablech jsou k vidění jen fotky se jmény maturantů, jiné jsou nápadité a originální. Studenti se snaží zaujmout a mít lepší tablo než ostatní. Vystavená díla ve výlohách obchodů, často přilákají i spoustu zvědavců. „Tabla mi přijdou jako zábavná atrakce pro kolemjdoucí i vzpomínka na střední školu pro maturanty. Zvlášť na ta zajímavá a originální se ráda podívám. Když jsem maturovala, nemohli jsme se se spolužáky na ničem shodnout. Takže jsme tablo neměli,“ zavzpomínala Brňanka Vanda Kučerová.

LAĎKA JUŘÍČKOVÁ

ANKETA

Otravují vás studenti při posledním zvonění?

Ano

33 %

Ne

67 %

Hlasovalo: 18     Anketa byla ukončena

10.5.2010 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies