Hodnotil týdenní menu devíti náhodně vybraných školních jídelen z různých koutů jižní Moravy. Dvě odbornice, které se do anonymního hodnocení pustily, se shodly skoro na všem. Obě chválily mléko a červené maso. A kroutily hlavou nad uzeninami a sterilovanou zeleninou.

Jednu pochvalu měly všechny testované jídelny jistou předem: za jídelníčky vyvěšené na internetu. „Přehledné informace, které si rodiče i děti kdykoliv vyhledají, jsou dobrá vizitka. Pro většinu jídelen už je to naštěstí samozřejmé,“ vysvětlila odborná referentka školního stravování Anna Packová.

Párky na indexu

Složení devíti školních menu nezávisle na ní zhodnotila i hygienička Eva Lysá. Většinu z nich zařadily ke zlatému středu, i když kvůli některým položkám se jim otvírala kudla v kapse. Například uzeninám. „Párek nebo dokonce smažený salám dětem na talíř opravdu nepatří. Jídelny naopak chválím za zařazování ryb a také hovězího masa, které obsahují řadu potřebných látek. Přesto se na ně zapomíná,“ upozornila Lysá.
Kritiky se dočkala jídla doplněná kyselými okurkami a čalamádou. „Na skutečně odborný rozbor bychom museli zhodnotit jídla za celý měsíc a zohlednit například i velikost jídelny. Z čalamád v jídelníčku jsem ale pokaždé doslova čertová. Čerstvou zeleninu nenahradí,“ řekla Packová.

Tento nedostatek mělo i menu Základní školy v Lubnici na Znojemsku, která si vysloužila připomínek nejvíc. „Nabízí klasiku socialistického střihu. Spousta omáčky, málo ovoce a jiných zdravých dezertů. Chtělo by to aspoň jednou týdně i zeleninovou polévku,“ navrhla Packová.

Vedoucí tamní jídelny měl k hodnocení výhrady. „Vaříme jen sedmdesát obědů denně, takže máme samozřejmě menší možnosti než velké jídelny,“ upozornil muž, který odmítl uvést jméno. Podivil se i nad tím, že odbornice školu pochválily za zařazení mléka. „Kolegyně si to prosadily, já s tím ale příliš nesouhlasím,“ poznamenal vedoucí.

Pokárání za čalamádové vycpávky dostal i jídelníček při Základní škole v Adamově na Blanensku. Podle vedoucí Radky Janíčkové se jídelna potýká s nedostatkem času, vaří tam jen tři ženy. „Zeleninu máme méně často, než bych chtěla. Bohužel to někdy nejde stihnout,“ povzdechla si Janíčková. Podle jídelníčku to také vypadá, že děti dostávají málo ovoce. V Adamově ale ovocné nebo i mléčné dezerty dětem servírují pravidelně podle aktuálních možností.

Zdání klame

Stejný systém mají v brněnské Střední škole potravinářské a služeb. I ve Střední škole zdravotnické a zemědělsko-ekonomické Vyškov. „Také nevpisuji ovoce do jídelníčku. Nakupujeme podle aktuálních cen a jídelníček by se musel pořád měnit,“ potvrdila Jitka Glöcklová z jídelny hodonínské základní školy Očovská.

Kuchařka ivančické jídelny Marie Moučková říká: Ovoce se válí kolem školy

Ivančice /ROZHOVOR/ – Jídelníček ivančické jídelny si v testu Rovnosti vysloužil samé pochvaly. Vytvořit čtrnáctidenní menu, na kterém si denně pochutná sedm set hladových krků, přitom Marii Moučkové zabere jen asi hodinu. Také v tom má pětatřicetiletou praxi. „Děti jsou pořád stejné. Nejvíc by braly sladkosti,“ směje se vedoucí kuchařka Školní jídelny Ivančice Marie Moučková.

Obě odbornice ohodnotily váš jídelníček jako jeden z nejlepších. Ke svačinám prý ale máte přidat trochu zeleniny.
Svačinky jsme právě ten týden dělali poprvé. Nikdy předtím jsme to nezkoušeli, takže zkušenosti teprve sbíráme. Musím ale poznamenat, že děti u nás dostávají díky akci Ovoce do škol dvakrát týdně i ovocnou svačinu ve škole. A už jsou tak přesycené, že se ovoce pokaždé válí na chodnících v celých Ivančicích.

Hodně velkou pochvalu jste naopak dostali za jídla s hovězím masem. Dáváte ho do jídelníčku více než dřív?
Jeho popularita trošku opadla, když se objevila nemoc šílených krav. Tehdy ho některé děti odmítaly jíst. Vždycky jsme se ale snažili ho zařadit jednou až dvakrát týdně.

Čím se vlastně při sestavování jídelníčku řídíte?
Musíme dodržet například takzvaný spotřební koš.

Co to je?
Určuje, kolik musí být každý měsíc v jídlech masa, kolik zeleniny, ovoce nebo luštěniny. Počítá se podle něj podíl tuků a cukrů. Myslím, že je docela dobře nastavený.

Jak dlouho se tato pomůcka používá?
Asi třináct let.

Pamatujete i dobu, kdy se jídelníčky sestavovaly jinak?
Ano, v jídelně pracuju pětatřicet let. Ale dělat jídelníčky jsme se učili už ve škole.

Jak se od té doby plánování jídelníčků změnilo?
Podle mě jsou chutě dětí pořád stejné. Braly by určitě daleko víc sladkého. Teď se ale klade hodně důraz na zeleninu a luštěniny. I když záleží i na skupině strávníků. Například děvčata z gymnázia zase mají ráda těstovinové a zeleninové saláty.

Myslíte, že k dobrému hodnocení přispělo i to, že patříte mezi velké jídelny? Ty menší říkají, že to mají těžší.
Něco na tom bude, ale na druhou stranu normování je pro všechny stejné. Musí se vejít do stejné ceny za porci jako my.