V případě, že komise řekne, že je posudek opravdu nevhodný, popřípadě, že nebyl jediný takový, hrozí fakultě v nejhorším případě odebrání akreditace. „Závěry budeme mít v půlce září. Případný trest zatím nechci předjímat," sdělil ve čtvrtek Deníku Rovnost tajemník Akreditační komise Jiří Smrčka.

Hlavní je obhajoba

Dodal ale, že každá fakulta má právo přizpůsobit posudky oborům, které se tam vyučují. „U uměleckých oborů není hlavním předmětem vědecký přínos práce, ale umělecký čin. Posudek Zeta ale není v žádném případě hodný závěrečné práci," uvedl Smrčka.

Na rozdíly mezi umělecky zaměřenou fakultou a ostatními upozornil také děkan fakulty výtvarného umění Milan Houser. „Na jiných fakultách studium končí textovou diplomovou prací, u nás mají tyto práce formu uměleckého díla. To často vzniká až přímo před zkoušející komisí. Vzhledem k tomuto specifiku hrají na fakultě posudky poněkud jinou roli. Z formálních důvodů je posudek nutné napsat v dané lhůtě před dnem obhajoby. Členové komise ale dělají kvalifikovaný posudek až na místě. Kromě toho má naše komise víc členů než na jiných fakultách," vysvětlil děkan.

Připustil však, že se posudek Zeta standardnímu akademickému textu vymyká. „Většina našich vyučujících standardně analyzuje a hodnotí posuzovanou práci," řekl.

Brněnský deník Rovnost ale na několik netypických posudků v archivu fakulty narazil. „Petra se zabývá sama sebou a maluje obrazy. Petra ráda čte a vybírá si knihy, které se zabývají introspekcí… Petra je malířka," zhodnotil například závěrečnou práci jiné studentky profesor Petr Kvíčala. Co chtěli oba umělci svými posudky autorům prací sdělit, se Deníku Rovnost nepodařilo zjistit. Oba muži totiž nebyli ve čtvrtek k zastižení.

Podle děkana může být důvodem vzniku netradičních posudků také to, že vyučující mají se studenty jiný vztah než na jiných fakultách. „V ateliérové výuce se formuje odlišně než při běžné výuce, v níž vztah pedagog student zůstává velmi formální po celou dobu studia," zdůraznil.

Trochu blázni

Odlišné vztahy mezi studenty a vyučujícími popsala také žena, která na fakultě studovala. Nepřála si však uvést jméno. „Jsou to všichni trochu blázni, zapálení umělci, ale v dobrém slova smyslu. Na rozdíl například od fakulty sociálních studií, kde jsem také studovala, se ke studentům chovali přátelsky. Na všem se dalo domluvit. Můj posudek závěrečné práce byl ale klasický," řekla dívka.

Pro zvětšení klikněte.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE.

MICHAELA ŘÍMANOVÁ
TEREZA KOLÁŘÍKOVÁ