Jeho krevní skupina je A1 pozitivní, která je v České republice nejrozšířenější. „Možná i v Evropě, ale v každém národu je to jinak," vysvětluje.

Kromě krve daruje i krevní plazmu. „Krev lze dávat čtyřikrát ročně, plazmu desetkrát. Střídám to. Loni jsem byl dohromady asi osmkrát," vypráví.

Odběr krve trvá asi pět až sedm minut, u plazmy jde o hodinový proces. „To je docela nuda," přiznává Mikuš.

Poprvé daroval krev v říjnu 1993. „Na vojně to byla hromadná akce a od té doby chodím pravidelně. Vzorem mi byl můj otec, který jako mladý také chodil na odběry," svěřuje se projektový manažer.

Jednotlivé nutné kroky před odebráním krve už důvěrně zná. „Zaregistruji se, vypíši dotazník o nemocech, které jsem od minule prodělal, a udělají mi komplexní testy," popisuje muž.

Pokud jsou výsledky v pořádku, následuje ještě vyšetření u lékaře. Ten rozhodne, zda je člověk způsobilý krev darovat. Týden po odběrech je člověk náchylnější na nemoci.

Odměnou je Mikušovi dobrý pocit. „Určitě to nedělám pro peníze, jak si někteří myslí," říká.

Možné je pouze získat odpočty na daních, což za jeden odběr činí asi třista korun. „Dříve bylo dárcovství ve společnosti více oceňované," myslí si.

KATEŘINA BERANOVÁ