Pomocí stupnice od jedničky po pětku totiž popisují jejich aktivitu. Jenomže obráceně. Čím jsou klíšťata čilejší, tím horší klasifikaci si vyslouží. A tím víc se jich lidé musí obávat. Když dostanou za pět, znamená to pro člověka nejvyšší možné riziko.

Obyvatele jižní Moravy tak čeká letos zatím nejhorší víkend v letošním roce. „Zjednodušeně můžeme aktivitu klíšťat popsat jako podíl těch, která jsou připravena k napadení hostitele, na celkové populaci klíšťat. Čím víc aktivních klíšťat je, tím vyšší je i stupeň rizika. Květen a červen patří v tomto ohledu k nejrizikovějším měsícům,“ uvedl vedoucí oddělení biometeorologických aplikací Českého hydrometeorolo­gického ústavu Tomáš Vráblík.

Škodí i počasí

Zhoršení situace navíc napovídá i momentální vývoj počasí. „V nejbližších dnech přestane pršet a předpokládáme, že aktivita klíšťat dosáhne naprostého maxima,“ potvrdil Vráblík.

Při pohybu v přírodě by proto lidé měli být velmi opatrní. Samozřejmostí má být i večerní a ranní prohlídka těla a odstranění přisátých klíšťat. Odborníci doporučují před každou procházkou použít repelent.

Zvýšené riziko nákazy představuje pobyt v listnatých a smíšených lesech, zejména při procházení vysokou travou nebo křovím. „Typickými lokalitami jsou zalesněné oblasti kolem vodních toků. Na Jižní Moravě se jedná především o povodí řeky Svratky, Svitavy, Jihlavy, Dyje. Ale také rekreační oblasti v okolí města Brna, příměstské i městské parky. Oblastí, kde se klíšťata nevyskytují, naopak ubývá,“ uvedla epidemioložka Renata Vaverková z Krajské hygienické stanice Jihomoravského kra­je.

Kde jsou na jižní Moravě nakažená klíšťata.

Klíště přisáté na kůži přitom neznamená jen nepříjemnost. Především je nebezpečné lidskému zdraví. Může totiž přenášet původce vážných onemocnění. Jedním z nejběžnějších je bakterie, která způsobuje lymeskou boreliózu. Loni jí v kraji onemocnělo víc než pět set lidí. Jižní Morava navíc patří k nejvýznamnějším ohniskům nákazy virem takzvané klíšťovky neboli klíšťové encefalitidy. „Letos zatím žádný případ neevidujeme, v minulém roce jich bylo celkem osmašedesát. Nezaznamenali jsme naštěstí žádné úmrtí,“ potvrdila Vaverková.

Obě onemocnění smrtelná být mohou. Nebezpečná jsou především pro staré nebo oslabené lidi. Lékaři zatím znají pouze očkování proti klíšťovce. Tu může na člověka přenést v jen asi třech procentech případů, zatímco nákaza boreliózou hrozí u desetina až poloviny klíšťat.

Jestli člověk skutečně onemocní, ale závisí i na tom, jak dlouho je klíště na jeho kůži přisáté. „Časným odstraněním se riziko infekce prudce snižuje. A ani v případě delšího sání nakaženého klíštěte nemusí dojít k vážnějším problémům. Většina infekcí se totiž obejde bez příznaků nebo má mírný průběh. Kloubní, svalové a neurologické obtíže se však mohou objevit s odstupem týdnů, ale i mnoha měsíců,“ upozornil Radek Svoboda z Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno.

Mléko? Převařit

Onemocnět klíšťovkou může i člověk, kterému se klíšťata vyhnula. Pokud pije syrové mléko. Za určitých okolností se virem klíšťové encefalitidy totiž mohou nakazit i ovce, kozy nebo krávy. „Přítomnost viru v krvi zvířat trvá přibližně týden. A odtud se dostává i do mléka,“ potvrdila Vaverková.

Původce onemocnění proto může být i v čerstvém mléce ze stále rozšířenějších mlékomatů. Panika je ale podle hygieniků zbytečná. „Přenosu nákazy zabrání velmi jednoduché opatření, a to tepelná úprava. Nebezpečné je mléko jen tehdy, když jej lidé pijí nepřevařené,“ podotkla Vaverková.

Lékař Radek Svoboda z brněnské fakultní nemocnice svým pacientům radí: Jak na klíšťata? Jen v rukavicích

ROZHOVOR – Radek Svoboda z kliniky infekčních chorob brněnské fakultní nemocnice je expert na nakažlivá onemocnění. A ví si rady i s těmi, kdo infekční choroby přenášejí. Včetně klíšťat.

Co dělat, pokud na sobě člověk objeví přisáté klíště?

Místo s klíštětem je třeba vydezinfikovat, například jodovými či alkoholovými preparáty. Poté klíště odstranit a opět místo po klíštěti dezinfikovat.

Jak se vlastně přisáté klíště správně vytahuje?

Nejlépe pinzetou, speciálně upravenou lopatičkou se zářezem nebo štětičkou do uší vikláním, případně točením.

Má se točit po, nebo proti směru hodinových ručiček?

Směr je libovolný, klíště nemá žádný závit na sacím ústrojí. Má jen zpětné zoubky a navíc produkuje i takzvané cementující látky, které zabraňují vytažení. A pozor, klíště se nemá vytahovat rukou bez rukavic. Pokud totiž člověk klíště omylem rozmáčkne, může se nakazit.

Co dělat s takzvaným zatrženým klíštětem? Tedy v případě, že hlavička zůstala v ráně?

Úplně stačí místo řádně dezinfikovat a počkat až kůže odroste. V případě komplikací, tedy když se ranka zanítí, je možné i chirurgické odstranění.

Jak správně zničit vytažené klíště?

Vytažené klíště je nejlepší spláchnout. Určitě nepálit nad ohněm. Pokud klíště praskne a zasáhne oko, může dojít k rozvoji infekce spojivek.

I když člověk klíště úspěšně odstraní, má si ranky všímat kvůli nákaze některým z infekčních onemocnění. Na co tedy dávat pozor?

Běžná je nevelká místní zánětlivá reakce, která většinou do tří dnů odezní. Pokud však v místě přisátí pozoruje zarudnutí o velikosti více než pět centimetrů v průměru, které se navíc objevilo se zpožděním několika dnů až týdnů, jedná se téměř jistě o kožní stadium boreliózy. A vyžaduje návštěvu lékaře a léčbu antibiotiky.

Klíšťata odpudí obojek nebo sprej

Jižní Morava – Bolesti kloubů a svalů, horečka. V těžších případech ale také mnohem nepříjemnější příznaky. A trvalé následky, nebo dokonce smrt. Infekční nemoci, které přenášejí klíšťata, jsou mezi lidmi neblaze proslulé. Stejně jako člověka ale dokáží potrápit i zvířata.

Výjimkou nejsou ani domácí mazlíčci nebo hospodářská zvířata. „Onemocnět mohou psi, kočky, ale také třeba koně nebo morčata. Infekce jako je klíšťová encefalitida nebo lymeská borelióza trápí prakticky všechny teplokrevné druhy. A mohou mít u zvířat stejně osudné následky jako u lidí,“ potvrdila zvěrolékařka Magda Jašková z veterinární kliniky Břeclav, která se specializuje na léčení malých zvířat.

Teplejší klima jižní Moravy podle ní zvýšenému výskytu klíšťat, a tedy i jimi přenášených nemocí, nahrává. „S boreliózou se v ordinaci setkávám nejméně jednou za měsíc. U encefalitidy se četnost určuje obtížněji, může mít totiž jinou příčinu než virus přenášený klíšťaty. Stále častěji se ale setkáváme s nemocí zvanou babezióza, která se léčí poměrně obtížně,“ podotkla Jašková.

Podle odborníků je nejlepší nákazám předcházet. Náklady na léčbu se totiž podle velikosti zvířete a vážnosti onemocnění mohou vyšplhat i do tisíců korun. „Proti borelióze u psů existuje vakcína. Častěji se ale používají antiparazitní obojky nebo spreje,“ uvedla hodonínská veterinářka Kateřina Zorálková.

Laciné výrobky ze supermarketu nebo zverimexu jsou však podle odborníků většinou neúčinné. „Velmi oblíbené jsou například ampulky pro psy, jejichž obsah se zvířeti nakape za krk a chrání je po dobu čtyř až šesti týdnů. Jedná se ale o léčiva a pro kočku jsou psí ampule silně toxické. Každoročně se setkáváme s několika případy otrav tímto přípravkem. Nejlepší je proto kupovat je pouze v ordinaci veterináře a pečlivě dodržovat jeho doporučení,“ upozornila Zorálková.