VYBERTE SI REGION

Před 600 lety zemřel v Brně Jošt Lucemburský

Brno /AKTUALIZOVÁNO, INFOGRAFIKA, ANKETA/ – Přesně šest set let dnes uplynulo od chvíle, kdy v Brně na Špilberku zemřel moravský markrabě Jošt Lucemburský. Nejvýznamnější panovník, který kdy ve městě sídlil, byl současně také králem Svaté říše římské.

18.1.2011 5
SDÍLEJ:

Joštova náhrobní deska uvnitř kostela sv. Tomáše.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v úterý ve 20:00, najdete ve středečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Na vrchol své kariéry se synovec Karla IV. dostal jen tři měsíce před svojí smrtí. Zvolen byl totiž 1. října 1410. Téměř okamžitě po jeho smrti se proto objevily dohady, zda jej někdo nezavraždil. „Po osmi měsících od jeho smrti se tím muselo zabývat společné jednání moravských měst, některých pánů a bývalých Joštových dvořanů,“ popisuje ve sborníku Moravští Lucemburkové historik Václav Štěpán.

Záhadná smrt

Důvody Joštovy smrti se však nikdy nepodařilo objasnit. A to i přesto, že jeho ostatky zkoumali v roce 1999 historikové, antropologové i biologové. Kosti se podařilo vyzvednout z hrobu v brněnském kostele svatého Tomáše, kam je později opět slavnostně uložili. „Výzkum nám kromě jiného umožnil zrekonstruovat podobu Joštovy tváře,“ řekla Dana Olivová z Muzea města Brna. Zjistilo se, že Jošt měl na svoji dobu úctyhodné proporce. Měřil přes sto osmdesát centimetrů.

Respekt však nebudil jen postavou, ale i svými vladařskými schopnostmi. Právě ty ho nakonec dovedly až k titulu krále Svaté říše římské.
Brzy poté, co se ujal vlády nad Moravou, se mu například podařilo získat Kladsko. Umožnila mu to půjčka čtyřiašedesáti tisíc zlatých, kterou poskytl Joštův otec svému bratrovi Karlu IV. a na jejímž splácení netrval. Jošt naopak nastavil podmínky tvrdě a stanovil, že pokud Karel IV. nedodrží termín další splátky, dostane jako zástavu Kladsko. „Uvedenou sumu však Karel k dispozici neměl, a tak musel Kladsko odevzdat,“ popsal Joštovy praktiky historik Jaroslav Mezník.

Podobným způsobem se panovník dostal i k vládě nad Braniborskem, byl i zástavním pánem Lucemburska.
Tyto úspěchy ho však stály hodně peněz a neváhal kvůli nim rozprodat část majetku. Přijímal navíc i vládu a funkce v zemích, kde nakonec nebyl schopen výrazněji zasáhnout do dění. „Dvakrát se stal generálním vikářem v Itálii, nikdy se tam však nevypravil. Nenavštívil ani Lucembursko,“ přiblížil Mezník.

Vzdělaný panovník

Kromě této ctižádostivosti, kvůli které se mnohokrát dostal do sporů se svými sourozenci a bratranci, byl Jošt také mimořádně vzdělaný. Už v mládí jej vychovávali jako budoucího vladaře. Jeho strýc Karel totiž neměl prvních sedm let Joštova života mužského dědice a počítalo se s tím, že se může stát českým králem.

Vzdělání a záliba v knihách ho provázela celý život. Měl vlastní knihovnu, četl antické klasiky a mistr Jan Hus mu například poslal přepis jednoho z traktátů Johna Wicklefa. Nebýt jeho náhlé smrti, mohly díky němu dějiny Moravy a části Evropy vypadat třeba úplně jinak.

Historik Jiří Mitáček z Moravského zemského muzea v Brně o Joštovi říká:

Na Jošta jsme hleděli černobíle

Brno /ROZHOVOR/ - Jošt Moravský je pro historiky z určitého hlediska záhadou. Zatímco o jeho státnických krocích mají důkazů díky různým listinám dost, o jeho osobním životě toho moc neví. „O Moravě té doby ani o životě Jošta nevypráví žádná kronika,“ vysvětil historik Jiří Mitáček z Moravského zemského muzea.


Historikové dlouhou dobu hodnotili Jošta jako zápornou postavu. Proč?
Historiografie byla opravdu k jeho osobě kritická. Zdůrazňovala především jeho ambice, kterým neváhal obětovat značné prostředky a majetky. Ty mu odkázal jeho otec Jan Jindřich, který žil ve stínu Karla IV., a tak velké osobní ani politické ambice neměl. Jošt je naopak vedle Zikmunda považován za nejvýraznější osobnost své generace Lucemburků.

Změnil se nějak pohled na Jošta v současné době?
Hodnocení jeho vlády není tak černobílé jako dříve. Zdůrazňuje se například jeho vzdělanost, rozhled a úspěšnost. Respekt budí také náročnost jeho plánů, a to nejen v ekonomické rovině.

Jaký význam měl Jošt pro rozvoj Brna?
Pobyt panovnické dynastie byl pro Brno značnou peněžní zátěží. Především proto, že se v blízkosti Jošta shromažďoval velký počet církevních hodnostářů a představitelů šlechty. Ti neplatili městskou berni, a zvyšovali tak zátěž měšťanů. Město také často neslo náklady za zahraniční návštěvy a řadu dalších výdajů panovníka. Brno však zároveň vděčí Lucemburkům i za svůj rozvoj. Díky vyšším vrstvám společnosti totiž získalo odbytiště pro svou řemeslnou a jinou výrobu. Navíc přítomnost dvora a zahraničních poselstev podněcoval další rozvoj města.

Brno: ideální místo k ovládání země

Brno – Sídlo moravských markrabat z rodu Lucemburků. Tímto titulem se Brno pyšnilo od konce roku 1349, kdy se moravským markrabětem stal Joštův otec Jan Jindřich, až do Joštovy smrti v roce 1411. Brno v té době stálo na vrcholu svého rozkvětu a patřilo k předním královským městům zemí Koruny české.

Získalo například jako jediné mezi ostatními městy v království právo volně obsazovat funkci královského rychtáře. „Moc jmenovat a odvolávat rychtáře dal v roce 1376 Jošt Lucemburský městské radě. Brno se v tu chvíli stalo jediným královským městem, ve kterém k této změně došlo ještě před husitskou revolucí,“ popsala Hana Jordánková z Archivu města Brna.

Důvodů, proč si moravští Lucemburkové vybrali za své sídlo Brno, je podle historiků několik. „Město mělo výhodnou polohu, díky které se z něj dala snadno ovládat rovinatá část jižní Moravy sousedící s neklidnými rakouskými vévodstvími,“ uvedla brněnská historička Milena Flodrová.

Kromě toho tam byl také zeměpanský hrad Špilberk dominující širokému okolí, který například Olomouci chyběl. V Brně se navíc markrabata nemusela o moc dělit s církví, která měla v Olomouci rozhodující slovo.

V době, kdy Lucemburkové v Brně sídlili, mělo město obklopené mohutnými hradbami rozlohu téměř sedmatřicet hektarů. „Rozdělené bylo na čtyři přibližně stejně velké kvartály, kterým se podle přilehlých městských bran říkalo Brněnský, Veselý, Běhounský a Měnínský. Pátá městská hradba uzavírala samostatnou židovskou čtvrt, kde žila poměrně velká a bohatá židovská obec,“ popsala Flodrová.

Velkou roli měla v tehdejším městě tržiště, kolem kterých stály honosné domy nejbohatších měšťanů.

Rodokmen moravských Lucemburků.

Socha? Čeká se na nový návrh

Brno – Prvního října loňského roku měl být pro Brno i pro Jošta Moravského významný den. Při příležitosti šestistého výročí Joštova zvolení králem říše římské chtělo město slavnostně odhalit jeho jezdeckou sochu na Moravském náměstí. Brněnským radním se však nelíbila její podoba (na obrázku) navržená Mariusem Kotrbou, která vzešla z výtvarné soutěže. Celou akci proto odložili na neurčito.

„S primátorem Onderkou jsme se však nedávno dohodli, že budeme usilovat o vypsání nové soutěže v dohledné době,“ slíbil bývalý brněnský primátor a současný senátor Richard Svoboda. Ten byl propagátorem myšlenky na náměstí sochu umístit.

Sporná socha, která se má stát poslední dominantou nově zrekonstruovaného náměstí, přitom původně vůbec neměla mít podobu tohoto vladaře. „Náměstí mělo být podle mých představ doplněno ztvárněním čtyř Platonových ctností. Spravedlnosti, prozřetelnosti, mírnosti a odvahy,“ vyjmenoval autor nové podoby prostranství Petr Hrůša z Ateliéru Brno.

Až později se objevila myšlenka, že by odvahu mohla symbolizovat právě jezdecká socha Jošta, která by stála nedaleko panovníkova hrobu v kostele svatého Tomáše.

Zatím to však vypadá, že slavného panovníka bude i nadále v Brně připomínat jen Joštova ulice.

Autor: Zuzana Taušová

ANKETA

Měla by v Brně stát socha Jošta?

Ano

84 %

Ne

16 %

Hlasovalo: 87     Anketa byla ukončena

18.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Chovatelé představili netradiční mazlíčky. Lužánky zaplnilo 120 potkanů

Brno – Asi 120 potkanů zaplnilo v sobotu lužánecké centrum volného času. Nikdo z přítomných z nich ale nepanikařil. V čistých klecích a většinou odpočívající v jejich pelíšcích je tam na osmý ročník vánoční výstavy potkanů donesli jejich chovatelé.

Z aktivisty politik. Jestli jsem nezcvokl, musí posoudit ostatní, říká Hollan

Brno /ROZHOVOR NA KONCI TÝDNE/ - Už dva roky je bývalý občanský aktivista Matěj Hollan člen brněnské vládnoucí koalice. Zviditelnil se především kritikou bývalého primátora Romana Onderky. Teď ale sám musí řešit výtky a dokonce výzvy k rezignaci od bývalých představitelů města.

Přes 300 tisíc lidí. Na druhé nejvyšší návštěvnosti se výrazně podílí medvědice

Brno - Druhý nejúspěšnější. Takový je, co se týče počtu návštěvníků, pro brněnskou zoo letošní rok. Do konce listopadu totiž do zahrady zavítalo více než tři sta tisíc lidí, a to se v historii zoo zatím povedlo jen v roce 2008. Tehdy lidé chodili na čerstvě narozená mláďata ledního medvěda, samce Toma a Billa. Letos má lví podíl na rekordním počtu návštěvníků další potomek lední medvědice Cory, samice Noria.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies