VYBERTE SI REGION

Před pěti lety hořel hrad Pernštejn

Nedvědice /TÉMA, ARCHIVNÍ SNÍMKY/ – Přesně před pěti lety zachvátily ničivé plameny čtvrtou bránu a barokní sýpku hradu Pernštejn na Brněnsku. Hrad tehdy podle hasičů pravděpodobně zapálily nátěrové hmoty, které používali dělníci při opravách podlahy sýpky a které se samy vznítily.

15.4.2010
SDÍLEJ:

Požár sýpky hradu Pernštejn - 15. 4. 2005.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Opravy poškozené sýpky skončily teprve před necelým půl rokem a vyžádaly si bezmála šedesát milionů korun. Stovky vzácných exponátů uskladněných v hradním depozitáři však oheň nenávratně zničil. „Požár, při kterém jsme přišli například o obrazy někdejších majitelů objektu a stovky dalších exponátů, samotné sýpce paradoxně pomohl. Sýpka po rekonstrukci totiž láká nové návštěvníky, a do hradu tak vdechla život. “ uvedl kastelán Pernštejna Zdeněk J. Škrabal. Hrad Pernštejn ročně navštíví 80 000 turistů.

K oblibě sýpky přispívá i velký společenský sál, který vznikl při rekonstrukci podkroví a pořádají se v něm svatby a kulturní akce. „Zajímavostí sálu je strop z desítek masivních trámů, z nichž na každý spadl jeden strom. Bylo velmi složité tolik obrovských klád sehnat, ale výsledek stojí za to,“ podotkl kastelán.

Z požáru Pernštejna se navíc poučili památkáři, kteří z obavy z podobných živelných pohrom nechali pojistit hrady a zámky, o které pečují. Nová pojistka se přitom Pernštejnu hodila už letos, kdy střechu sýpky poškodil sníh. Škodu za tři sta tisíc korun se však podařilo opravit ještě před začátkem turistické sezóny, kterou na Pernštejně zahájili o velikonočním víkendu.

ZUZANA TAUŠOVÁ, ČTK

Pernštejn: Plameny spolykaly sto milionů /Brněnský deník Rovnost, 16.4.2005/

Nedvědice - Na sto milionů korun se předběžně odhadují škody, které způsobil včerejší rozsáhlý požár hradu Pernštejn na Brněnsku. Požár zdevastoval hradní budovu, v níž byl depozitář, a zhruba tisícovku historických předmětů, které v něm byly umístěny.

Pernštejn hoří. Dvě slova včera stačila k tomu, aby se v očích tisíců obyvatel Moravy objevily slzy. Gotickou perlu země, která přestála i ty nejhorší války, zachvátily ráno plameny.

Oheň řádil v bývalé sýpce, kterou téměř srovnal se zemí. Z historických střech nezůstalo téměř nic a v popelu zmizely i stovky obrazů a součástí historického nábytku z celé Moravy, které tam byly uloženy. Škodu se památkáři ani neodvažují odhadovat - zjevně přesáhne sto milionů korun.

Na asi 50 milionů se odhadují škody vzniklé vyhořením hradní budovy, v níž byl depozitář, a na 50 milionů ztráty vzniklé zničením a poškozením 1000 historických předmětů, které byly v objektu umístěny. Jen díky odvaze a obětavosti pracovníků správy hradu se podařilo zachránit stovky předmětů.

Letecký snímek hořícího hradu Pernštejn.


Na místě zasahovaly desítky hasičů. Nedobytnost hradu se historické budově tentokrát nevyplatila, záchranáři měli velké problémy s dopravou vody k objektu. Aby uhasili oheň a ochránili další budovy včetně hlavního paláce, museli vytvořit půlkilometrové hadice. Po příčině požáru nyní pátrá policie. V úvahu připadá závada elektroinstalace i nedbalost firmy, která v podkroví pracovala.

V depozitáři, bývalé sýpce, byla čidla, která měla upozornit na požár. „Zda skutečně fungovala, to zatím nejsme schopni říci,“ řekl pracovník brněnského památkového ústavu Jiří Ilias. Mluvčí jihomoravských hasičů ale uvedl, že čidla nebyla napojena na hasičské pulty centralizované ochrany. Je možné, že čidla měla sloužit jako výstraha pouze pro správu hradu.

Pernštejn je ukryt v lesích Českomoravské vrchoviny, vznikl ve 13. století. Objekt patřil pánům z Pernštejna, kteří po dlouhá staletí ovlivňovali politický vývoj v zemi. Rozsáhlý objekt byl mnohokrát přestavován. V tomto honosném šlechtickém sídle lze najít četné reprezentační prostory s cenným mobiliářem. Plameny téměř zničily třípodlažní objekt o rozměrech sto krát deset metrů.

REDAKCE
Hrad možná zapálili zloději /Brněnský deník Rovnost, 16. 8. 2005/

Brno, Nedvědice - Čtyři měsíce po požáru hradu Pernštejn pátrají policisté po uměleckých předmětech, které byly uloženy ve vyhořelé sýpce. Podle jedné z vyšetřovacích verzí totiž Pernštejn mohl někdo zapálit úmyslně jen proto, aby zakryl stopy po loupeži vzácných starožitností.

„Pachatel mohl vzít cenné předměty a potom objekt zapálit,“ řekl Karel Mědílek z Policejního prezidia. „Nelze vyloučit výskyt věcí na burzách a místech nelegálního prodeje uměleckých děl a předmětů,“ uvedl jeden z vyšetřovatelů případu.

V plamenech skončila z dosud nejasných příčin v polovině dubna čtvrtá brána hradu s přilehlou sýpkou. Tam měli památkáři depozitář, v němž shořely desítky historických předmětů. Škody se odhadují na asi padesát milionů korun.

Postrádané umělecké předměty vysoké historické hodnoty jsou vystaveny na internetových stránkách ministerstva vnitra. „Policii jsme předali veškerou dokumentaci předmětů, které byly v sýpce uloženy,“ řekl kastelán Zdeněk J. Škrabal, který se dále nechtěl k záležitosti vyjadřovat. „Pokud někdo cennosti viděl, může se obrátit na kteroukoliv policejní služebnu nebo přímo na linku 158,“ vyzval Mědílek.

Přesnou příčinu požáru hradu se již patrně nepodaří zjistit. Tým dvaceti expertů našel další možné důvody: závadu na elektroinstalaci, samovznícení od výparů z chemických látek, jimiž byla natírána podlaha v depozitáři, a jiskru, která odletěla při broušení podlahy.

REDAKCE
Pernštejn: Požár vznikl samovznícením /Brněnský deník Rovnost, 23. 12. 2005/

Brno - Rozsáhlý požár, který letos v dubnu zničil část hradu Pernštejn, nebyl podle policie založen úmyslně. Jak vyplynulo z vyšetřování, jeho příčinou bylo samovznícení nátěrových hmot. Policejní inspektor proto podle Jaromíra Míčka z Národního památkového ústavu začátkem týdne případ odložil.

Plameny na Pernštejně zachvátily sýpku a s ní propojenou bránu v noci na 15. dubna. Více než deset hodin s nimi bojovalo 20 hasičských jednotek. Objekty přišly o střechu, oheň zničil také 700 historických předmětů v sýpce, kterou využívali památkáři jako depozitář. Celkové škody se odhadují na 50 milionů korun.

REDAKCE
Sbírka na Pernštejn vynesla milion /Brněnský deník Rovnost, 3. 1. 2006/

Bbrno, Nedvědice - Milion a devadesát tisíc korun vynesla sbírka brněnského studia České televize na pomoc dubnovým požárem poničeného hradu Pernštejn v Nedvědici na Brněnsku.

Lidé mohli přispívat jak přímo na účet, tak prostřednictvím dárcovských textových zpráv z mobilních telefonů. „Smyslem sbírky bylo umožnit každému, kdo chtěl pomoci, na Pernštejn přispět - byť jen třeba symbolickou částkou,“ řekla mluvčí studia Hana Orošová. Podle ní přispívali zejména jednotlivci.

Veřejnou sbírku podpořil v srpnu benefiční koncert, který na státní svátek 28. září zhlédli i televizní diváci. Peníze zaslané na účet veřejné sbírky televize od května 2005 postupně převádí na účet Národního památkového ústavu v Brně, který hrad Pernštejn spravuje. „Památkáři také rozhodnou o tom, na co vybrané peníze využijí,“ řekla Orošová. Sídelní hrad pánů z Pernštejna vznikl ve 13. století v lesích Českomoravské vrchoviny.

Plameny zachvátily sýpku ve spodní části památky v noci na 15. dubna. Přes úsilí desítek hasičů objekty přišly o střechu. Škoda dosáhla padesáti milionů korun. Část uskladněných fondů se podařilo památkářům z hořící budovy vynést, zdaleka však ne všechny.

Nyní je postižená část hradu provizorně zastřešena. Památkový ústav dokončuje projekt a vypsal výběrové řízení, aby mohla být nová střecha hotova do jara. „Nejpozději do května, jak nám dal za úkol ministr kultury,“ slíbil ředitel památkářů Jaromír Míčka.

REDAKCE
Pernštejn a Zahrádky čeká obnova /Brněnský deník Rovnost, 24. 1. 2006/

Brno, Česká Lípa, Kladruby - Kulturní památky mizející v plamenech nelítostného ohně vždy vzbudí zájem veřejnosti. Jak se jim ale daří později, když už na sebe nestrhávají tak velkou pozornost? Jihomoravský hrad Pernštejn vzplanul v dubnu loňského roku. Plameny zachvátily čtvrtou bránu hradu a přilehlou sýpku. V ní shořelo 700 historicky cenných předmětů.

„Příčinou požárů bylo samovznícení nátěrových hmot,“ oznámil Jaromír Míčka z památkového ústavu. Sýpka je od dubna provizorně zastřešená a prohlídky hradu probíhají bez přerušení. „Teď je vypracovaný nový projekt. Vybírá se dodavatel práce a na jaře začnou důkladné opravy,“ informuje kastelán Pernštejnu Zdeněk Jakub Škrabal.

Klasicistní zámek v Zahrádkách u České Lípy vyhořel v lednu 2003. Ze zámku zbyly jen obvodové zdi a více než rok do něj pršelo. Karlova univerzita, která zámek vlastní, pořídila zatím provizorní střechu. Na pořádnou rekonstrukci zámek stále čeká. „O prodeji objektu neuvažujeme, hledáme partnera pro společné využití, který by se podílel i na jeho provozu,“ říká mluvčí univerzity Václav Hájek. Osud zámku trápí hlavně obyvatele Zahrádek. „Byli bychom moc rádi, aby se zámku někdo ujal a on nechátral. Nejsme vůči jeho osudu lhostejní,“ říká starostka Zahrádek Milena Brožová.

Barokní oltář benediktinského kláštera v Kladrubech na Tachovsku částečně shořel v srpnu roku 2003. Při restaurování oltáře se tehdy vznítilo dřevo plné dřevomorky. Dnes ještě oprava oltáře není hotová. „Z technologických důvodů bylo nutné udělat roční přestávku. Letos se k opravám zase vrátíme,“ říká Lenka Pšeničková, mluvčí plzeňského památkového ústavu.

REDAKCE
Pernštejn otevřel opravenou sýpku /Brněnský deník Rovnost, 20. 9. 2008/

Brno - Požár hradu Pernštejn na Brněnsku v dubnu před třemi lety nejvíc poničil depozitář v budově sýpky. Ta se včera po skončení oprav znovu otevřela návštěvníkům hradu. Prohlédnout si jej mohou až do konce sezony, tedy nejpozději posledního října.

Opravy se dočkala již před dvěma lety věž nad čtvrtou bránou a některé části na rekonstrukci stále čekají. Jihomoravský kraj přispěl na opravy šesti miliony, peníze na opravy získal hrad i z veřejné sbírky. Návštěvníci by měli kompletně opravený hrad obdivovat už v příštím roce.

REDAKCE
15.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Dokončují nové kluziště v Řícmanicích. Dostane ho obec

Brno – Na nové ledové ploše se projedou řícmaničtí zájemci o bruslení už po Novém roce. Plánované kluziště dělníci v současnosti dokončují. Mimo zimní sezonu poslouží prostor jako víceúčelové hřiště pro volejbal, fotbal, badminton, tenis a další sporty.

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies