VYBERTE SI REGION

Přehrada ukrývala vzácné nádoby z pravěku

Brno /FOTOGALERIE/ - Starobylé kultury osidlovaly Bystrc před osmi tisíci lety. Řeka jim dávala vodu, potravu a kvalitní kamení, ze kterého stavěly své příbytky.

4.8.2009 1
SDÍLEJ:

Brněnští archeologové objevili na dně Brněnské přehrady pozůstatky starobylé kultury.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Keramické úlomky, část kamenné sekerky a kousek bronzového náramku. To vše staré tisíce let. Takové poklady našel nedaleko přístaviště Brněnské přehrady amatérský archeolog, který spolupracuje s Muzeem města Brna.

„Nejcennější ze všeho jsou úlomky keramiky s typickým zdobením. Jsou na nich krásně vidět linie tvořené jednotlivými vpichy,“ uvedl archeolog z Muzea města Brna Petr Vachůt. Podle této výzdoby dostala název jedna archeologická kultura z mladší doby kamenné. „Říká se jí lidé s vypíchanou keramikou,“ řekl Vachůt. Podle něj tito lidé žili přibližně okolo roku pět tisíc před naším letopočtem. Na území Bystrce se však podařilo doložit jejich pobyt až nyní.

Tato kultura se usidlovala pouze v nejúrodnějších oblastech černozemí v blízkosti řek. „Většinou neobývali místa položená výše než tři sta metrů nad mořem,“ popsal kulturu Vachůt. Na jižní Moravě se proto nejvíce zabydlovali na Hodonínsku či Uherskohradišťsku.

I když je nyní jedinečná příležitost prozkoumat část přehradního dna, žádné oficiální archeologické zkoumání město neplánuje. „Výzkumy organizujeme pouze v oblastech, kde se má něco stavět a nové budovy by mohly případné nálezy poničit,“ vysvětlil vedoucí odboru památkové péče z brněnského magistrátu Martin Zedníček.

Dalším vzácným nálezem ze dna polovypuštěné přehrady je podle archeologů i přelomená kamenná sekerka z pozdní či mladší doby kamenné. „Zajímavé je, že u sekerek neumíme určit přesnou příslušnost k archeologické kultuře. Jejich vzhled se totiž stovky let neměnil,“ upozornil Vachůt. Přesné stáří lze těžko určit i u bronzového náramku, protože nemá žádnou výzdobu. Na dně přehrady se našla i část keramické nádoby, patrně ze středověku.

V dobách pravěku žilo podle odborníku v okolí Svratky mnoho kmenů. Podobně jako u všech ostatních větších řek na Moravě. „Nejstarší obyvatelé se v Bystrci objevili asi před osmi tisíci lety. Jejich příchod souvisel s nástupem zemědělských civilizací,“ přiblížil prvopočátky osídlení Vachůt. Řeky tehdy lidé využívali jako zdroj vody, lovili v nich ryby, vodní ptáky. A také se po nich plavili na jiná místa podél břehů.

„Svratka tehdy lákala i kvalitními kamennými surovinami, které ležely podél břehů,“ zdůraznil Vachůt. Pozůstatky osad nejstarších zemědělců v Bystrci archeologové poprvé našli ve třicátých letech minulého století u sídliště v ulici Kamechy.

Podle Vachůta se může amatérským archeologem stát úplně každý bez jakéhokoliv povolení. „Tito lidé však mohou sbírat pouze povrchové nálezy. Kopat a hloubat už je zakázané,“ uvedl Vachůt.

Vedle archeologických pokladů odhalila upuštěná hladina také spoustu odpadu, ale i mincí a staré válečné munice. Strážníci a policisté museli zneškodnit například pistole, granáty, náboje do raketometu či leteckou pumu. „Zbraně pochází hlavně z druhé světové války. Objevili jsme dokonce jeden trezor,“ řekl mluvčí brněnských strážníků Zdeněk Novák. Podle něj však lidé našli mnoho zbraní i v okolních lesích ještě před upouštěním nádrže.

Podle náměstka ředitele Povodí Moravy Jana Morongy plánuje Povodí před napuštěním úklid veškerého nepořádku.

KLÁRA ŽIDKOVÁ

4.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Kempného přerod. V kádru Jestřábů vévodí statistice hitů

Chicago, Brno – Kariéru v NHL si staví trpělivě od základů. Hokejový obránce Michal Kempný při angažmá v brněnské Kometě či ruském Avangardu Omsk platil za ofenzivního beka. V dresu Chicaga Blackhawks za 22 zápasů získal dvě asistence a snaží se především odvést bezchybně práci směrem dozadu. „Kdyby se hnal za body, nebude to úplně ono. Má jinou úlohu než v Evropě. Soustředí se na obrannou černou práci. V současné chvíli je to správná cesta," pozoruje Štěpán Sokol, komentátor NHL na televizní stanici Nova Sport.

Souboj dopravců začíná. V neděli poprvé vyrazí z Brna do Prahy vlaky RegioJetu

Jižní Morava – Až bude Brňanka Alena Nepilová příště plánovat cestu do Prahy, bude se muset rozhodovat, s kým vůbec pojede. „Jezdím obvykle dvakrát měsíčně. Protože nemám ráda autobusy, byly pro mě vlaky Českých drah jasná volba. Teď ještě nevím, s kým budu jezdit. Určitě vyzkouším i nováčka," zauvažovala Nepilová. Už v neděli na trať mezi Prahou a Brnem totiž kromě Českých drah vyjede také soukromý dopravce RegioJet. Provozovat bude tři páry vlaků. Dva na trase mezi Prahou, Brnem a Bratislavou, jeden místo hlavního města Slovenska obslouží Hodonín a Staré Město na Uherskohradišťsku. Jeden pár přidají i České dráhy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies