VYBERTE SI REGION

Venclík napadl vápnění přehrady

Brno - Náměstek jihomoravského hejtmana Milan Venclík včera kritizoval vápnění přehrady. Podle něj v boji proti sinicím nepomůže. Odborník jeho slova popírá.

26.2.2008 6
SDÍLEJ:

Letadla rozprašují vápenec nad brněnskou přehradou.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Letadla létající nad Brněnskou přehradou a sypající bílý prášek na obnažené břehy. To byl obrázek právě uplynulého víkendu. Podle prvního náměstka jihomoravského hejtmana Milana Venclíka z ODS je to ale zbytečnost.

„Pochybuji o vlivu vápnění přehrady na sinice. Netvrdím, že to přehradě uškodí. Ale na stav sinic to bude mít zanedbatelný vliv,“ prohlásil Venclík a varoval před tím, aby se Brněnská přehrada stala místem pro neověřené experimenty.

Jeho obavy a slova odmítá šéf Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny při Akademii věd a Masarykově univerzitě Blahoslav Maršálek. „Jakožto vědec jsem zvyklý pracovat s konkrétními fakty a ne dojmy. V tuhle chvíli nemáme údaje, co všechno se změnilo, takže to nemůžu komentovat. Jakákoliv vyjádření jsou předčasná,“ řekl Maršálek. Výsledky budou známy až na konci letošního roku.

Podle něj rybníky vápnili rybníkáři už před dávnými časy. „Jejich poznatky ukazují, že to funguje. Není to proto žádná novinka ani krok do neznáma,“ dodal Maršálek.

Venclík se také pustil do toho, že se začíná viditelnými líbivými kroky, které by měly přijít na řadu až později. „Pokud se znečišťovalo desítky let, tak ani čištění nebude nic jednoduchého a nepůjde rychle. Jestli někdo používá vápnění přehrady jako prioritní metodu v boji se sinicemi, tak to není správná metoda. Ptám se, jak se snížil přísun fosforu a dusíku do brněnské nádrže. Jestliže se nesnížil, tak jsme vápnem nic nevyřešili,“ tvrdí Venclík.

Podpořil ho také jeho stranický kolega, místopředseda Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Pavel Suchánek. „Přehradu ani nevypustili celou a v tom zbytku stejně sinice přežívají. Vápnění jako boj proti sinicím považuji za vyhozené peníze,“ řekl Suchánek.

Náměstek brněnského primátora Martin Ander ze Strany zelených jim oponuje. „To, že teď děláme jedno opatření, neznamená, že nepostupujeme systematicky. Pokud budeme čekat dalších patnáct let jako doposud, tak ničeho nedocílíme. Kritizovat snahu města a kraje něco dělat mi přijde postavené na hlavu,“ uvedl Ander. Ohradil se i proti slovům o zbytečně vyhozených penězích. „Obě vápnění vyšla dohromady na necelé dva miliony korun. To je velmi levné ve srovnání s náklady na pořízení čističek odpadních vod. Ty budou v řádu miliard korun,“ dodal Ander.

 

Náměstek krajského hejtmana Milan Venclík v polovině roku 2003 předložil svým kolegům z rady ke schválení projekt Čisté povodí Svratky. Jako hlavní cíl vytyčila studie snížení znečištění v povodí řeky Svratky nad Brněnskou přehradou. Současné vápnění břehů přehrady je podle Venclíka nesystémové.

Kritizujete současné vápnění břehů přehrady. Co se vám na něm nelíbí?
Pochybuji o jeho vlivu na sinice. Netvrdím, že to uškodí, ale vůči sinicím to má zanedbatelný vliv.

Řekl jste a nelíbí se vám ani to, že metoda ještě není vyzkoušená.
Chtěl bych velmi varovat před tím, aby se Brněnská přehrada stala místem pro neověřené populistické experimenty. Ty se totiž nemusí podařit. Navíc stojí nás všechny desítky milionů korun. Jejich vynaložení je velmi problematické.

Před necelými pěti lety jste předkládal kolegům v radě projekt Čisté povodí Svratky. Co bylo jeho hlavním cílem?
Velmi rychle vyčistit Brněnskou přehradu. Účelem pak zvýšení kvality vody a tím omezení masového rozvoje sinic na vodních nádržích Brno a Vír.

Co je podle vás hlavní příčinou, že se sinicím v přehradě tak daří?
V oblasti ochrany vod jsem laik. Odborníci nám ale příčiny vysvětlili. Podle nich má neustálý přísun znečištění za následek nadbytek živin v nádrži. To způsobuje rozvoj sinic. U Brněnské přehrady vstupuje do hry také vnitřní zatížení. Živiny totiž obíhají i uvnitř nádrže. Navíc přísun dusíku a fosforu je obrovský. Každý rok se jen do Brněnské přehrady dostane pětatřicet tun fosforu a sedm set padesát tun dusíku.

Jaké jsou zdroje znečištění?
Jde hlavně o komunální, průmyslové a zemědělské zdroje z celého povodí. Umocňuje to fakt, že ještě nejsou vybudované čističky odpadních vod.

Studie, kterou jste předložil, předkládala určitá řešení. Jaká jsou?
Neexistuje jednoduchý a rychle uskutečnitelný recept na omezení rozvoje sinic, natož na jejich likvidaci. Systematické řešení je jasné: omezit přísun živin z povodí a odstranit poškozené a infikované sedimenty z nádrží.

Někteří politici a lidé z vedení kraje kritizují, že se dlouho nic nedělalo.
To není pravda. Dělali jsme drobnou nepopulistickou práci založenou na vědeckém podkladě se skutečnými odborníky, ne zlatokopy. Samozřejmě chceme čistou nádrž, ale ne za každou cenu.

Dá se boj se sinicemi vůbec vyhrát?
Úplně ne. I odborníci už v minulosti přiznali, že na světě neexistuje nádrž, kde by zničili sinice bez toho, aby se z vody nestala mrtvá tekutina.

 

Autor: Filip Sušanka

26.2.2008 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies