VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Venclík napadl vápnění přehrady

Brno - Náměstek jihomoravského hejtmana Milan Venclík včera kritizoval vápnění přehrady. Podle něj v boji proti sinicím nepomůže. Odborník jeho slova popírá.

26.2.2008 6
SDÍLEJ:

Letadla rozprašují vápenec nad brněnskou přehradou.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Letadla létající nad Brněnskou přehradou a sypající bílý prášek na obnažené břehy. To byl obrázek právě uplynulého víkendu. Podle prvního náměstka jihomoravského hejtmana Milana Venclíka z ODS je to ale zbytečnost.

„Pochybuji o vlivu vápnění přehrady na sinice. Netvrdím, že to přehradě uškodí. Ale na stav sinic to bude mít zanedbatelný vliv,“ prohlásil Venclík a varoval před tím, aby se Brněnská přehrada stala místem pro neověřené experimenty.

Jeho obavy a slova odmítá šéf Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny při Akademii věd a Masarykově univerzitě Blahoslav Maršálek. „Jakožto vědec jsem zvyklý pracovat s konkrétními fakty a ne dojmy. V tuhle chvíli nemáme údaje, co všechno se změnilo, takže to nemůžu komentovat. Jakákoliv vyjádření jsou předčasná,“ řekl Maršálek. Výsledky budou známy až na konci letošního roku.

Podle něj rybníky vápnili rybníkáři už před dávnými časy. „Jejich poznatky ukazují, že to funguje. Není to proto žádná novinka ani krok do neznáma,“ dodal Maršálek.

Venclík se také pustil do toho, že se začíná viditelnými líbivými kroky, které by měly přijít na řadu až později. „Pokud se znečišťovalo desítky let, tak ani čištění nebude nic jednoduchého a nepůjde rychle. Jestli někdo používá vápnění přehrady jako prioritní metodu v boji se sinicemi, tak to není správná metoda. Ptám se, jak se snížil přísun fosforu a dusíku do brněnské nádrže. Jestliže se nesnížil, tak jsme vápnem nic nevyřešili,“ tvrdí Venclík.

Podpořil ho také jeho stranický kolega, místopředseda Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Pavel Suchánek. „Přehradu ani nevypustili celou a v tom zbytku stejně sinice přežívají. Vápnění jako boj proti sinicím považuji za vyhozené peníze,“ řekl Suchánek.

Náměstek brněnského primátora Martin Ander ze Strany zelených jim oponuje. „To, že teď děláme jedno opatření, neznamená, že nepostupujeme systematicky. Pokud budeme čekat dalších patnáct let jako doposud, tak ničeho nedocílíme. Kritizovat snahu města a kraje něco dělat mi přijde postavené na hlavu,“ uvedl Ander. Ohradil se i proti slovům o zbytečně vyhozených penězích. „Obě vápnění vyšla dohromady na necelé dva miliony korun. To je velmi levné ve srovnání s náklady na pořízení čističek odpadních vod. Ty budou v řádu miliard korun,“ dodal Ander.

 

Náměstek krajského hejtmana Milan Venclík v polovině roku 2003 předložil svým kolegům z rady ke schválení projekt Čisté povodí Svratky. Jako hlavní cíl vytyčila studie snížení znečištění v povodí řeky Svratky nad Brněnskou přehradou. Současné vápnění břehů přehrady je podle Venclíka nesystémové.

Kritizujete současné vápnění břehů přehrady. Co se vám na něm nelíbí?
Pochybuji o jeho vlivu na sinice. Netvrdím, že to uškodí, ale vůči sinicím to má zanedbatelný vliv.

Řekl jste a nelíbí se vám ani to, že metoda ještě není vyzkoušená.
Chtěl bych velmi varovat před tím, aby se Brněnská přehrada stala místem pro neověřené populistické experimenty. Ty se totiž nemusí podařit. Navíc stojí nás všechny desítky milionů korun. Jejich vynaložení je velmi problematické.

Před necelými pěti lety jste předkládal kolegům v radě projekt Čisté povodí Svratky. Co bylo jeho hlavním cílem?
Velmi rychle vyčistit Brněnskou přehradu. Účelem pak zvýšení kvality vody a tím omezení masového rozvoje sinic na vodních nádržích Brno a Vír.

Co je podle vás hlavní příčinou, že se sinicím v přehradě tak daří?
V oblasti ochrany vod jsem laik. Odborníci nám ale příčiny vysvětlili. Podle nich má neustálý přísun znečištění za následek nadbytek živin v nádrži. To způsobuje rozvoj sinic. U Brněnské přehrady vstupuje do hry také vnitřní zatížení. Živiny totiž obíhají i uvnitř nádrže. Navíc přísun dusíku a fosforu je obrovský. Každý rok se jen do Brněnské přehrady dostane pětatřicet tun fosforu a sedm set padesát tun dusíku.

Jaké jsou zdroje znečištění?
Jde hlavně o komunální, průmyslové a zemědělské zdroje z celého povodí. Umocňuje to fakt, že ještě nejsou vybudované čističky odpadních vod.

Studie, kterou jste předložil, předkládala určitá řešení. Jaká jsou?
Neexistuje jednoduchý a rychle uskutečnitelný recept na omezení rozvoje sinic, natož na jejich likvidaci. Systematické řešení je jasné: omezit přísun živin z povodí a odstranit poškozené a infikované sedimenty z nádrží.

Někteří politici a lidé z vedení kraje kritizují, že se dlouho nic nedělalo.
To není pravda. Dělali jsme drobnou nepopulistickou práci založenou na vědeckém podkladě se skutečnými odborníky, ne zlatokopy. Samozřejmě chceme čistou nádrž, ale ne za každou cenu.

Dá se boj se sinicemi vůbec vyhrát?
Úplně ne. I odborníci už v minulosti přiznali, že na světě neexistuje nádrž, kde by zničili sinice bez toho, aby se z vody nestala mrtvá tekutina.

 

Autor: Filip Sušanka

26.2.2008 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Ilustrační fotografie.

Posílí dohled na festivalu Brno - město uprostřed Evropy a na ohňostrojích

Trojice Karel Dubský (světlá košile), Josef Dubský starší a Josef Dubský mladší u brněnského krajského soudu.
AKTUALIZOVÁNO
16

Unesli a znásilňovali dívku v kempu. Tři muži dostali dohromady 30 let vězení

VIDEO: V tramvajích znělo jódlování, lidovky i zpěv v romštině

Brno – Od večera do rána, muzika nám vyhrává, zpívalo se ve středu v jedné z brněnských tramvají. Začal totiž umělecký projekt Brňanky Kateřiny Šedé Šalina Music Tour. Hudebníci tak zpříjemnili lidem cestu tramvají.

Léčba lidských očí: za některé pacienty vysazují lékaři strom

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Hned za dveřmi vedoucími na oční kliniku NeoVizi v brněnských Židenicích visí na stěně několik certifikátů, diplomů a ocenění z mezinárodních i domácích kongresů. Klinika i lékaři, kteří tam pracují, je získali za zákroky, díky nimž pacienti žijí bez brýlí nebo kontaktních čoček. Poprat se umí i s šedým zákalem. Zákrok, který vyléčí nejdůležitější smysl člověka, přitom trvá jen patnáct minut. Prostředí kliniky popisuje další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Brněnská mincovna vyrazí největší minci světa, zatím představili model

Brno – Dosud největší minci světa, australského zlatého Červeného klokana z roku 2012 o průměru osmdesáti centimetrů, čeká propad. Brněnská GSP mincovna připravuje ražbu české mince, která ho v prvenstvím předčí. „Bude nejen větší, plánujeme průměr devadesát a sto centimetrů, ale hlavně bude ražená, nikoliv litá, jako australská," vysvětlil Roman Diviš z mincovny.

Strážníci v Brně dopadli hledaného muže. Díky pivu

Brno – V poutech skončil muž, který si u brněnského hlavního nádraží dopřál pivo. Přitáhl totiž na sebe pozornost brněnských strážníků, kteří zjistili, že muže hledají republikoví policisté.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies