Překážky pro tunely Dobrovského mizí

Střídání černých deštivých nocí a slunných bílých dní plných naděje připomíná situace kolem dostavby brněnských tunelů Dobrovského. Zatímco ještě před třemi týdny vážně hrozilo kvůli nedostatku peněz odložení otevření tunelů za dvanáct miliard korun až do roku 2014 a kvůli žalobě na stavební povolení dokonce úplné zastavení stavby, Tento týden vše nasvědčuje tomu, že první auta pojedou mezi Královým Polem a Žabovřeskami pod zemí už příští rok v září.

Ministerstvo dopravy totiž i v okleštěném rozpočtu našlo potřebnou více než miliardu korun. „Mohu potvrdit, že pro tunely nakonec ve státním fondu dopravní infrastruktury vyčleníme na příští rok 1,1 miliardy. To umožní jejich bezproblémovou dostavbu a otevření na podzim příštího roku,“ sdělil mluvčí ministerstva Martin Novák.

Ještě na začátku září přitom ministerstvo dopravy vyhlásilo, že na dostavbu tunelů bude mít mnohem méně peněz, než předpokládalo. A odsune dostavbu do roku 2014. Ministerstvo financí totiž mínilo do fondu dopravní infrastruktury poslat jen sedmatřicet miliard korun namísto požadovaných devětačtyřiceti. „O penězích navíc nakonec rozhodla vláda,“ podotkl mluvčí Novák.

Spokojený s výsledkem vládních jednání je ředitel brněnského závod Ředitelství silnic a dálnic Zdeněk Pánek. „Rozhodnutím ministerstva konečně skončily týdny spekulací o tunelech,“ řekl Pánek. Dodal, že zprávy o zpomalení stavby silničáři nikdy nedostali oficiálně. Díky tomu na tunelech pokračovali s prací podle plánu.

Druhé z nebezpečí pro tunely podle Pánka padne zřejmě už příští týden. Ředitel se totiž opět sejde s předsedou sdružení Velký městský okruh Brno Karlem Štěpaníkem. A na programu jednání není nic menšího, než dohoda o stažení žaloby proti stavebnímu povolení pro tunely. „Jsme domluvení, že ze schůzky odejdeme s už připraveným tiskopisem dohody. Tunely tedy otevřeme příští rok na podzim,“ řekl Pánek.

Dohoda je blízká i podle Štěpaníka. „Ještě není jisté, jak budou jednání rychlá. Ale předběžně je chceme definitivně uzavřít do poloviny října,“ řekl Štěpaník.

Jeho sdružení dosáhlo loni v prosinci soudního zrušení platného stavebního povolení pro tunely. Zrušil jej Městský soud v Praze kvůli nedostatečnému vypořádání námitek o nadměrném hlukovém zatížení domů v okolí. Zakonzervování stavby a smluvní pokuty stály daňové poplatníky desítky milionů korun.

Práce znovu začaly po čtvrt roce na základě nového stavebního povolení. V červnu letošního roku ale sdružení podalo kvůli hlukovým limitům opět stejnou žalobu. „Zdá se ale, že dohoda s ředitelstvím nám pomůže více, než další soud. Silničáři nám nabídli nejen účast na měření hlukové zátěže po otevření tunelů, ale také spolupráci už při jejich dokončování,“ byl spokojený Štěpaník.

Podle něj má občanské sdružení například spoluvybírat odborníka, který hluk změří. „Určitě tam nebude nikdo z nás běhat s vlastními hlukoměry. Musíme věřit expertům,“ usmál se Štěpaník.

Podzimní otevření tunelů už vyhlíží ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek. „Kvůli nedostavěným tunelům musíme teď na linku číslo 30 nasazovat místo trolejbusů autobusy, které potřebujeme spíše na jiných linkách. Na dokončení stavby se tak velmi těšíme. I proto, že umožní zahájení opravy Minské ulice, kde jsme již museli kvůli špatnému stavu kolejí omezit rychlost tramvají,“ upozornil Havránek.

Spokojený se zdárným vývojem je i starosta brněnských Žabovřesk Marek Šlapal. Právě ulice jeho městské části v současnosti plné aut, které mají tunely pojmout. „Zdravý rozum musel vyhrát. Pře o peníze byly podle mne především politická hra. V realitě by ale krátkodobá úspora skončila mnohem vyššími ztrátami,“ řekl Šlapal.