VYBERTE SI REGION

Průzkum Rovnosti: většina Brňanů chce vlakové nádraží v centru

Brno /INFOGRAFIKA/ – Přesun vlakového nádraží? Ani náhodou. Takový názor mezi Brňany převažuje i osm let po referendu. Zjistili to redaktoři Brněnského deníku Rovnost při unikátním projektu. Z tisíce oslovených lidí jich víc než dvě třetiny chtějí hlavní nádraží v centru města.

22.8.2012 115
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

Chceme nádraží v centru. Takový je výsledek anonymního dotazování redaktorů Brněnského deníku Rovnost mezi obyvateli města. Projekt 1000 Brňanů ukázal, že přes dvě třetiny z nich nesouhlasí s novou polohou nádraží v odsunuté poloze. „Nevidím důvod, proč nádraží přesunovat. Byla by škoda ho vzdalovat od centra," myslí si například student Daniel Zach, který do Brna dojíždí za studiem.

Dopravní spojení si pochvaluje také urbanista Jan Blinka. „Důležité je napojení vlaků na hromadnou dopravu. V odsunuté poloze není dostatečně zajištěné," tvrdí Blinka. Zároveň si však uvědomuje, že nádraží je zastaralé a jeho kapacita nestačí. Přesun ale podle něj není vhodné řešení.

Výhodné centrum

Současné umístění nádraží chválí i expert na železniční dopravu Michal Skala. „Mnohá města chtějí mít nádraží v centru, ale kvůli zástavbě nemohou. Brno má oproti nim velkou výhodu," upozornil. Podle něj je lepší modernizace stávajícího nádraží.

S tím nesouhlasí například ředitel Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil. „Úprava stávajícího nádraží je možná, ale přestavba by paralyzovala železniční uzel. Stavba nádraží v odsunuté poloze nebude provozu bránit," podotkl Pospíšil. Přesun nádraží, který má stát 18,5 miliardy, je podle jeho zastánců nutný i z dalších důvodů. Hlavním z nich je nedostatečná kapacita současného nádraží. Navíc neumožňuje další rozvoj, který železniční doprava vyžaduje. Přesun podpoří i rozvoj Jižního centra.

Nádraží Brno. Infografika.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!


Výsledek průzkumu Brněnského deníku Rovnost Miroslava Patrika z Koalice nádraží v centru nepřekvapil. „Procenta zůstávají od referenda pořád stejná a radnice by na to už měla konečně reagovat," uvedl.

Podle brněnského primátora Romana Onderky není problémem poloha nádraží, ale spíše získání peněz na projekt. Podobné obavy má i bývalý primátor Petr Duchoň, za jehož vlády se konalo referendum. „Jsem stále přesvědčený o vhodnosti odsunuté polohy. Nyní se ale bojím,  že se nepostaví a nezrekonstruuje nic, protože doba, kdy se z Evropské unie dostávaly velké dotace, je pryč," sdělil.

Že se projekt probírá bezvýsledně už dlouhou dobu, si myslí i zastupitelka města Jana Drápalová ze Strany zelených, která se při komunálních volbách ostře postavila proti přesunu nádraží. „Jsem ráda, že průzkum ukázal to, na co už dlouhé roky upozorňujeme. Magistrát by se místo nesmyslných snah o zdůvodňování přesunu nádraží měl postarat o úpravu toho současného," uvedla.

Zatím je jasné to, že projekt stavby nádraží v odsunuté poloze nemá územní rozhodnutí. Vedení města doufá, že jej získá příští rok. Pak bude záležet na dotacích z Evropské unie.

Nádraží v centru je výhodné, tvrdí jedni. Je zastaralé, oponují druzí

Brno - Staré vlakové nádraží v centru Brna je škaredé a potřebuje opravit, ale nepřesouvat. Naopak, právě proto, že je zastaralé, potřebuje moderní tvář a novou polohu. I takto odpovídali lidé na otázku Brněnského deníku Rovnost, zda má nádraží zůstat ve středu města. Navíc ne každý má v této otázce jasno nebo se vůbec o tento problém nezajímá.

„Hlavně ať se s tím nádražím začne něco dělat. Je to ostuda."

„Nádraží se nemusí odsouvat, stačí, aby se opravilo. Líbí se mi tam, kde je teď."

„Administrativní budovy bych nechal na místě stávajícího nádraží. Koridor bych ale přesunul mimo centrum Brna."

,,Na starém nádraží se mi nelíbí, že se v něm pořád motají bezdomovci."

„Nádraží v centru je dobré pro turisty, nemusí nikam daleko chodit."

,,Řešení otázky, zda Brno potřebuje odsunuté nádraží, bych nechal na odbornících."

„V referendu jsem hlasoval pro nádraží v odsunuté poloze, protože jsem si myslel, že to bude mnohem lepší, když ho postaví úplně nové a moderní. Postupem času jsem ale změnil názor. Myslím si, že bude lepší investovat peníze do toho starého, pořádně ho opravit, protože přece jen představuje určitou tradici a historii Brna, jeho charakteristický znak."

„Vzhledem k tomu, že vlakem nejezdím, tak je mi to jedno, klidně ať jej odsunou. Aspoň bude pěknější a modernější."

„Je to blbost, vlakové nádraží musí zůstat v centru jako v ostatních městech. Nedokážu si představit cestu z vlaku domů přes půlku Brna. Stavba odsunutého nádraží by byly jen vyhozené peníze. A pro koho? Pro normální lidi určitě ne."

„Hlavně aby se s tím nádražím začalo něco dělat."

KATEŘINA GARDOŇOVÁ
ELIŠKA MEZULÁNÍKOVÁ

DALŠÍ DÍLY VELKÉ ANKETY ČTĚTE KAŽDOU NÁSLEDUJÍCÍ STŘEDU POUZE V TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST. DOZVÍTE SE V NICH, CO SI BRŇANÉ MYSLÍ O:

- orloji na náměstí Svobody

- opraveném brněnském podzemí pod Zelným trhem

- fotbalovém a hokejovém stadionu za Lužánkami

- rekonstrukci Joštovy ulice

Autor: Redakce

22.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 115
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies