VYBERTE SI REGION

Prezident k migraci: Mladí muži nemají utíkat před válkou, ale bojovat za vlast

Brno – Třetí návštěvu Jihomoravského kraje ve funkci zahájil prezident Miloš Zeman debatou s jihomoravskými zastupiteli. Ve své řeči připomněl, že znovu na jižní Moravu znovu zavítá až po krajských volbách. „Chci proto poděkovat za vaši práci v posledních čtyřech letech. V nadcházejících volbách přeji úspěch těm nejlepším, nikoho tím neurazím," poznamenal prezident. V zápětí ale dodal, že jihomoravský hejtman Michal Hašek se pravidelně umísťuje na předních příčkách žebříčků popularity politiků. Široce se Zeman vyjádřil i v odpovědi na dotaz náměstkyně brněnského primátora a krajské zastupitelky Kláry Liptákové, jaký má názor na současnou situaci ohledně migrace.

25.1.2016 AKTUALIZOVÁNO 25.1.2016
SDÍLEJ:

Prezidenta Miloše Zemana uvedl do budovy krajského úřadu jihomoravský hejtman Michal Hašek.Foto: DENÍK/Attila Racek

Zeman mimo jiné vyjádřil obavu, že v příštím roce se z České republice stane jedna z hlavních tranzitních zemí pro uprchlíky. „Ti, kteří mě obviňují ze zbytečného rozsívání strachu, mi připomínají pokojně se koupající turisty na thajských plážích, když je na obzoru malá a nenápadná vlnka jménem tsunami," podotkl.

Podle něj by měly evropské země deportovat všechny ekonomické migranty a radikály, v praxi to tak ale nefunguje. „Všichni máme soucit, ale fakta ukazují, že osmdesát procent z nich jsou mladí zdraví muži, kteří by měli za svoji zemi bojovat pokud je ve válce. A pokud se tam nebojuje, tak pro ni pracovat," poznamenal.

Zároveň upozornil, že přijímání uprchlíků v současném měřítku není v souladu s ženevskými konvencemi.

ONLINE z návštěvy prezidenta Miloše Zemana na jižní Moravě ZDE.

Podle šéfa Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka se ale konvence týká vedle politického pronásledování ještě čtyř důvodů a další ochranu zajišťuje také evropské právo. Podle advokáta Pavla Čižinského by prezidentovo tvrzení zjednodušeně mohlo platit pro úmluvu z července 1951, od té doby se ale mezinárodní humanitární právo vyvinulo a rozšířilo.

Zeman před jihomoravskými zastupiteli a starosty obcí s rozšířenou působností prohlásil, že danou informaci o Ženevských úmluvách ještě nikdy nikde neřekl, k závěru dospěl po prostudování příslušné ženevské konvence. Úmluvy stanovují podle mezinárodního práva podmínky a pravidla na ochranu civilistů nebo válečných zajatců a raněných při ozbrojeném konfliktu.

Podle Rozumka se konvence netýká jen ochrany při pronásledování za politický názor, ale i kvůli náboženství, rase, národnosti a příslušnosti k sociální skupině. Evropská úmluva na ochranu lidských práv, k níž se Česko připojilo a promítlo ji i do svých zákonů, má pak chránit oběti ozbrojeného konfliktu, nelidského zacházení a mučení.

„Evropská úmluva o ochraně lidských práv má chránit právo na život bez výjimky. I kdyby Ženevská úmluva nebyla, zajistí, že není možné lidi vrátit do zemí, kde jim hrozí mučení a nelidské zacházení. Podle evropského práva stačí, že člověk utíká z ozbrojeného konfliktu, nemusí mít s politikou nic společného," řekl Rozumek. Podle něj tak „pan prezident jako obvykle nemá pravdu".

Čižinský uvedl, že Zeman by „v zásadě, byť dosti zjednodušeně" sice pravdu mohl mít, ale podle úmluvy z července 1951. Dokument se vztahoval jen na lidi, kteří se stali uprchlíkem před rokem 1951. O 16 let později se úmluva rozšířila na všechny, humanitární právo se pak dál vyvíjelo. Podle evropské směrnice i českého azylového zákona tak mají na ochranu nárok i civilisté, kterým kvůli násilí v ozbrojených konfliktech hrozí smrt, uvedl i Čižinský. Podle něj prezidentův „objev" může svádět k tomu, že oběti násilí nemají na pomoc nárok. „Tento závěr by však byl z právního hlediska vysloveně chybný," uvedl Čižinský.

Zeman také prohlásil , že jediným řešením uprchlické krize je deportace ekonomických migrantů a těch, kdo šíří nenávist. „Jsem přesvědčen o tom, že příští rok se migrační vlna přelije přes naše území. Spouštěčem budou restriktivní opatření Bavorska a Rakouska," uvedl Zeman s tím, že pokud budou uprchlíci uvnitř České republiky, ochrana hranic už zemi nepomůže a mohou v detenčních zařízeních strávit až 580 dnů. „To rozhodně není nic sympatického. Proto zastávám názor, že než je pouštět dovnitř, je daleko lepší důsledná ochrana našich hranic kombinovanými hlídkami armády a policie s využitím myšlenky aktivních záloh," uvedl Zeman.

Otázkou migrace se bude hlava státu zabývat i v dalších dnech třídenní návštěvy Jihomoravského kraje. Ve středu pojede do Mikulova a na hranice s Rakouskem, setká se s příslušníky policie a dalších záchranných složek.

Autor: Alžběta Nečasová, ČTK

25.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Chytali papouška v hale, museli jej pokropit vodou

Jižní Morava - Nečekanou sprchu dostal papoušek, který minulý týden vletěl do haly ve Vídeňské ulici v Brně. „Měl přibližně třicet centimetrů a museli jsme ho pokropit vodou. Chytili jsme ho pak asi za dvacet minut," uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Špatné ovzduší loni zahubilo 5540 Čechů

Celkem 5540 předčasných úmrtí si v loňském roce vyžádalo nadměrné znečištění ovzduší v České republice. Jde o odhad, který bere v úvahu objem emisí zdraví škodlivých látek – jemných prachových částic (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a dalších. Problém se týká hlavně severovýchodní Moravy a středního Polabí, nejmenší znečištění naopak má Jihomoravský a Karlovarský kraj.

Brno zavedlo strážníky kvůli útěku úředníků. Dnes už je to 150 let

Brno - Jeden zlatý denně a služební uniforma k tomu. Výdělek, za který bylo možné koupit například půl kila masa, nabízelo v roce 1866 vedení města zájemcům o práci strážníka. Městská policie v Brně si letos připomíná 150 let od svého založení. Historii svého zaměstnání přiblíží i na speciální retroakci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies