VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Při otevření létala rajčata. Kontroverzní Velký Špalíček budí emoce už 15 let

Brno - Do Velkého Špalíčku chodí lidé do kina a na nákupy už patnáct let. Kontroverzní stavbu ale dodnes odsuzují někteří architekti.

31.8.2016 4
SDÍLEJ:

Nákupní a zábavní centrum Velký Špalíček v Brně. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

Při jeho slavnostním otevření létala vzduchem rajčata a mezi přihlížejícími se objevili protestující s transparenty. Nákupní a zábavní centrum Velký Špalíček mohou lidé v Brně navštěvovat přesně patnáct let.

Moderní stavba, jejíž součástí je i multikino se sedmi promítacími sály, vyrostla na místě, kde původně stály měšťanské domy ze třináctého a čtrnáctého století. Poškodilo je ovšem bombardování za druhé světové války. „Budovy zasáhly spojenecké nálety v závěru války. Poničené stavby dělníci zbourali po roce 1945," uvedl ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

O Velkém Špalíčku
∙ Na místě nákupního centra stály ve 13. a 14. století měšťanské domy. V jednom z nich byla až do 15. století mincovna.

∙ Část domů poškodilo bombardování za druhé světové války a město je muselo zbourat. V proluce po zbouraných domech byl městský park.

∙ Nákupní centrum se otevřelo 31. srpna 2001. Nyní jsou v něm kavárny, obchody a multikino se sedmi sály.

Při stavbě Velkého Špalíčku v devadesátých letech minulého století pak padly ještě další domy. To je podle Váchy problematické. „Ve vnitřním městě bylo původně asi pět stovek historických domů, z nichž zůstala stát asi pětina. Vzhledem k této skutečnosti jde o významnou ztrátu," upozornil Vácha.

Nákupní centrum má mezi architekty a urbanisty dodnes negativní pověst. „Budova nepřinesla do centra žádnou architektonickou hodnotu, což by se v historickém jádru města dít nemělo. Problematický byl podle mě také výběr stavitele, velikost stavby nebo nesourodé použitý materiál," poznamenal architekt Karel Doležel.

Roli při výběru developera podle něj hrály politické kontakty. „Fungovala tam politicko-developerská skupina, která si projekt protlačila," tvrdí.

Při výběru stavitele totiž nebylo vypsané otevřené výběrové řízení. Při slavnostním otevření centra v srpnu 2001 proto přišly svůj nesouhlas vyjádřit asi dvě stovky protestujících z řad architektů, hudebníků nebo divadelníků.

Při otevření centra stál v čele města primátor Petr Duchoň. Tehdejší protesty architektů považuje za přehnané a podobu budovy schvaluje. „Špalíček našel zastání i mezi odborníky. Patří mezi ně například architektka Eva Jiřičná. Stavba podle mě přispěla k oživení centra. Brňané ji přijali jako součást města," zdůraznil Duchoň.

Jeho slova potvrzuje Věra Katolická z marketingového oddělení Velkého Špalíčku. „V posledních letech máme stále stejnou návštěvnost. Pozitivní dopad má rekonstrukce okolí, ať už Husovy ulice nebo Zelného trhu. Lidé si postupem času zvykli do našeho centra chodit a přijali jej," poznamenala Katolická.

Architekt Klement: Špalíček je pro městskou památkovou rezervaci moc velký

Brno - Před patnácti lety architekt Miloš Klement demonstroval společně s necelými dvěma stovkami lidí při otevření Velkého Špalíčku v Brně. „Představitelé města byli překvapení. Zřejmě čekali, že lidé dům přijmou s otevřenou náručí," vzpomíná Klement.

Co vás motivovalo protest uspořádat?

Vždycky jsme bojovali, aby se v případě Velkého Špalíčku udělala otevřená architektonická soutěž. To se ale nakonec nestalo. Vadil nám také vzhled výsledné budovy. Neodpovídá totiž měřítkům městské památkové rezervace.

Nezměnil jsme na podobu Velkého Špalíčku po 15 letech názor?

Pořád si myslím, že taková budova na místo nepatří. Je prostě moc velká. Historicky totiž byly na místě malé parcely. Podle našich představ to tak mělo zůstat.

Vzpomněl byste si na jinou podobně problematickou budovu?

Napadají mě jedině Anenské terasy poblíž Pekařské ulice, které jsou svým měřítkem nepatřičné a kryjí výhled na Petrov. S Velkým Špalíčkem bych to ale nesrovnával.

HANA FLORIANOVÁ
MARKÉTA WEINLICHOVÁ

Autor: Redakce

31.8.2016 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies