Před pár týdny se vrátil z cesty na Zakarpatskou Ukrajinu, kterou podnikl se čtyřmi přáteli právě na babetách.

Po cestě skupina, která si říká Babetta maniaci, zažila i nebezpečné situace. „Na Slovensku jsme vystoupali ke Štrbskému plesu, ale při klesání jeden z nás skončil v hluboké strži, protože mu praskla pneumatika. Na hranici s Ukrajinou nás zase nechtěli vpustit dovnitř, protože babety nemají státní poznávací značky," popisuje zážitky Vávra. Celníci je nakonec přes hranice nechali přejít, museli ale celou skupinu vykázat jako spolujezdce v autě, za kterým se na hranici pohybovali.

Skupina bojovala i se zkorumpovanými policisty. „Jsou známí tím, že si vymýšlí přestupky, aby od turistů získali peníze. Vymámili tak z nás tři tisíce korun," vzpomíná.

Naopak výbornou zkušenost měli s Rusíny, kteří je i ve tři hodiny ráno ubytovali. Trasu, při které najeli takřka devatenáct set kilometrů, zakončili jezdci na babetách v polské Osvětimi. „Cestoval s námi i vnuk Eriky Bezdíčkové, která přežila holocaust," vyzdvihuje Vávra.