VYBERTE SI REGION

Přihláškám vládne informatika. Kvůli mzdám

Brno /INFOGRAFIKA/ – Filosofie nebo informatika? Vybrat vysokou školu podle uplatnění v oboru nebo podle snů? Podobné otázky teď kolují v hlavě velké části maturantů. Rozhodují se, kde stráví příští roky svého studia. Mnoho z nich musí mít jasno do konce února. Právě v sobotu totiž končí termín přihlášek na většině brněnských vysokých škol. Loni se na ně hlásilo přes sto tisíc zájemců.

25.2.2015 6 AKTUALIZOVÁNO 26.2.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: ARCHIV

Podle ekonoma Jiřího Šimary ze společnosti Cyrrus i letos nejvíc potáhnou technické obory, hlavně informatika. „Bude to tak i v dalších letech. Je o ně velký zájem, protože mzdy, které jsou v těchto odvětvích standardem, si silně stojí nad celorepublikovým průměrem. Navíc odborníci chybí," uvedl Šimara.

Například Vysoké učení technické se pyšní pouze třemi procenty nezaměstnaných absolventů. „Na některých fakultách firmy spolupracují se studenty už od třetího ročníku a po promoci je zaměstnají," podotkla mluvčí školy Jitka Vanýsková.

Podle Šimary je o absolventy brněnských škol velký zájem a konkurenční firmy si je dokonce přetahují. Souhlasí s ním i mluvčí Masarykovy univerzity David Povolný. „Podle našeho průzkumu nejsnadněji nacházejí práci absolventi fakulty informatiky, dále pak právníci a lékaři," shrnul Povolný.

Šance na práci

Podle něj vysokoškolský titul z většiny oborů výrazně ovlivňuje šanci na práci. „Několik let po studiu působí ve svém oboru až osmdesát procent absolventů," uvedl.

Odborníci se shodují, že při výběru mají studenti klást důraz právě na uplatnění. „Například odvodí, že ve filosofických oborech místo nejspíš nenajdou," řekl Šimara.

Humanitní vědy přesto řadu studentů lákají. „Velký zájem je tradičně o společenské vědy, zejména o filozofickou a pedagogickou fakultu a fakultu sociálních studií," připomněl Povolný.

Na první z nich míří i Filip Jelínek z Brna. „Rodiče moc nadšení nejsou. Bojí se, že nenajdu práci. Já z toho strach nemám, za pět let může být všechno jinak. Chci studovat religionistiku, protože mě tato oblast začala zajímat už při studiu věd na gymnáziu. Masarykovu univerzitu jsem vybral, protože mi přijde nejkvalitnější," řekl Jelínek.

Přihlášku ale ještě neodeslal. Podle mluvčího Veterinární a farmaceutické univerzity Petra Chmelaře je to velké riziko. „Doporučujeme nenechávat odeslání přihlášky na poslední chvíli. Je lepší mít rezervu a případné komplikace pak neřešit v časové tísni," vysvětlil.

Ani s přijímacími zkouškami si Jelínek zatím starosti nedělá. „Ideální ale je, když si studenti vybírají podle testovaných okruhů a preferují ty, u kterých na střední škole dosahovali lepších výsledků," podotkl prorektor pro pedagogiku Mendelovy univerzity Martin Klimánek.

Podle Šimary je zásadní zaujetí. „Nemá smysl studovat něco, co člověka nebaví," řekl.

Právě kvůli špatnému výběru totiž někteří studium končí předčasně. „Navíc je zcela běžné, že někteří studenti v prvním ročníku zjistí, že jim vybraný obor nesedí," potvrdil mluvčí Univerzity obrany Vladimír Šidla.

Na vysoké školy v Brně se loni hlásilo přes sto tisíc zájemců.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE

Článek o oboru s názvem Informační bezpečnost na brněnské technice a rozhovor s mluvčím Masarykovy univerzity čtěte ve středečním vydání Brněnského deníku Rovnost.

Autor: Veronika Gecová

25.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Připomínka trhové tradice: Lidé se ptali po rybí polévce, říká prodejkyně

Brno – Současný název Dominikánského náměstí se poprvé objevil až ve druhé polovině devatenáctého století. V minulosti byli lidé zvyklí o něm mluvit spíše jako o Rybím trhu. Na dávnou tradici v letošním roce navázali organizátoři vánočních trhů. Ty se v letošním roce rozrostly i před budovu Nové radnice a lidé na nich podle dávné tradice opět dostanou ryby. Jen ne syrové, ale připravované na různé způsoby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies