VYBERTE SI REGION

Přišli do kraje za prací. Odbornou i nechtěnou

Jižní Morava /ANKETA/ – Kdyby všichni cizinci žijící na jižní Moravě vytvořili jedno město, bylo by stejně velké jako sedmatřicetitisícové Znojmo. Zhruba tolik cizinců si v kraji našlo podle nejnovějších statistik cizinecké policie svůj domov nebo práci. Sedmdesát procent z nich jsou přistěhovalci z mimoevropských zemí.

18.11.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve středu ve 20:00, najdete ve čtvrtečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Lidé ze států třetího světa přijíždějí na jižní Moravu za takovými pracemi, které místní dělat nechtějí. I té je však kvůli ekonomické krizi nedostatek. „Cizinci často nemají smlouvu přímo se zaměstnavatelem, ale s pracovní agenturou. Když firma propouští, agenturní zaměstnanci jsou první na řadě,“ uvedl Robert Trbola z výzkumného týmu, který zprávu o cizincích žijících na jižní Moravě zpracoval.

Nezaměstnanost imigrantů na jižní Moravě od začátku roku stoupla o čtrnáct procent. Bez zaměstnání přitom v Česku nesmějí zůstat. „Když cizinec ztratí práci, má dva měsíce na to, aby si našel novou, jinak mu propadne pracovní povolení a musí jet domů,“ vysvětlil vedoucí Oddělení migrace Diecézní charity Brno Pavel Filo.

Charita s hledáním práce pomáhá. Často zajišťuje první kontakt se zaměstnavatelem. „Firmy často nejsou ochotné přijmout cizince. Když s nimi jednáme nejprve my, snadněji pozvou uchazeče k pohovoru,“ uvedla Veronika Kollárová z Diecézní charity. Nejčastěji si pro radu chodí Ukrajinci, Mongolci, Rusové nebo Arménci. „Měli jsme ale i klienty ze Srí Lanky, Nigérie nebo Angoly,“ dodal Filo.

Česky zadarmo

Na podporu integrace cizinců zřídil Jihomoravský kraj v Brně integrační centrum. „Neziskovky, se kterými spolupracujeme, zajišťují například bezplatné kurzy češtiny,“ uvedla vedoucí Centra na podporu integrace cizinců Marta Vodičková.

Přestože je momentálně práce pro cizince nedostatek, některé firmy se bez nich neobejdou. „Jeden místní podnikatel již řadu let spoléhá na pracovníky z Ukrajiny pro těžkou práci v lese. Čechy na tuto práci totiž nesežene,“ uvedla poradkyně z hodonínské pobočky Diecézní charity Jana Hosajová.

Rozmístění cizinců v kraji je nerovnoměrné. Nejvíce se soustředí v Brně a v jeho okolí, ale například pro Blanensko je charakteristické velké množství Mongolů. „Žije tam asi čtyři sta Mongolů. Přijeli za prací ve firmě Apos, kde obšívají volanty. Občas bývají dost hluční, což některým lidem vadí. Myslím si, že se většina z nich s okolím příliš nesžila,“ řekla starostka Blanska Jaroslava Králová.

Například Mongolka Enchtuja Batsuchová už si ale za pět let na život v Blansku zvykla. „Zpočátku se na nás místní dívali skrz prsty, ale teď už je to lepší,“ řekla Batsuchová, která ve své rodné zemi pracovala na ministerstvu životního prostředí.

Evropské mozky

Daleko méně pracovníků ze třetího světa naopak míří na Hodonínsko, protože by tam zaměstnání nenašli. „Za prací tam totiž tradičně dojíždí hodně Slováků. Většina místních cizinců již na Hodonínsku žije dlouho a má zázemí,“ uvedla Jana Hosajová.

Brno se oproti menším jihomoravským městům liší v tom, že v něm žije mnoho cizinců i ze zemí Evropské unie. Přijeli pracovat do nově otevřených poboček nadnárodních firem. „V Brně pro nás pracuje tři tisíce lidí. Polovina z nich jsou cizinci z třiaosmdesáti různých států,“ vypočetla mluvčí společnosti IBM Vladimíra Pavelková. Ze zahraničí přicházejí především odborníci nebo telefonní operátoři s dokonalou znalostí cizích jazyků.

Se zvykáním si na život v Brně pomáhá cizincům server brnopolis.eu, který spravuje Petr Marčišák. „Zahraniční pracovníci přinášejí zkušenosti i nové nápady. V Brně jim ale chybí letecká spojení či služby v angličtině,“ připomněl Marčišák.

KATERINA NENKOVÁ A JAN CHARVÁT

ANKETA

Jsou cizinci pro jižní Moravu prospěšní?

Ano

63 %

Ne

38 %

Hlasovalo: 32     Anketa byla ukončena

18.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Kamery ve městech? Pozor na ztrátu soukromí, varuje expert

Jižní Morava - Pomáhají policistům v chytání zločinců, strážníkům v ochraně lidí před kapsáři a třeba i brněnskému dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím při rychlém řešení kolapsů. Zároveň ale vyvolávají otázky ohledně možnosti jejich zneužití. Řeč je o kamerových systémech, které čeká modernizace ve většině velkých jihomoravských měst.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies