VYBERTE SI REGION

Problémová místa Brna: žloutenku má každý dvacátý

Brno – Víc než čtyři stovky obyvatel problémových míst na hranici městských částí Brno-sever a Brno-střed podstoupily letos krevní testy na hepatitidu typu C. Čtyřměsíční kampaň, ve které spojili síly terénní pracovníci sdružení Podané ruce i organizace DROM, ke spolupráci lidi přesvědčovala mimo jiné i stokorunovými poukázkami na nákup v supemarketu.

13.12.2010 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník

Díky velkému počtu těch, které se podařilo do projektu zapojit, teď odborníci mají další dílek do skládačky svých představ o šíření nakažlivých nemocí v Brně. Takzvanou žloutenku testy prokázaly u minimálně každého dvacátého člověka, který na ně kývl.

Orientační test podstoupilo 430 lidí z okolí ulic Bratislavská či Cejl. „Šlo o lidi z takzvaných vyloučených lokalit, rozhodně však nešlo o nějaké určité etnikum. Byl to průřez lidí, kteří v daném místě žijí. Prováděli jsme testy asi čtyři měsíce, především v létě. Nákaza se přitom potvrdila u zhruba šesti až sedmi procent testovaných,“ nastínil ředitel sdružení Podané ruce Jiří Libra.

Výsledné počty se podle expertů příliš neliší od obvykle udávaných počtů nakažených lidí v České republice. Na oblast mezi Brnem-sever a Brnem-střed se terénní pracovníci zaměřili především proto, že v ní je nadprůměrné procento lidí závislých na heroinu a pervitinu. Obě drogy se do těla často vpravují injekčně. Pokud si narkomani použitou jehlu mezi sebou půjčují, riziko nákazy krví přenášenými nemocemi raketově vzrůstá.

Znatelně horší bilanci než testování čtyřech stovek obyvatel problémové oblasti měla akce, při které se pracovníci Podaných rukou vysloveně zaměřili na drogově závislé na celé jižní Moravě. Nabízeli jim přitom nejen testování na hepatitidu, ale také na přítomnost viru HIV v krvi. „Od dubna, kdy jsme s projektem začali, jsme na území Jihomoravského kraje na HIV otestovali asi sto padesát lidí, kteří spadají do kolonky problémových uživatelů drog. Tedy zejména injekční uživatelé pervitinu. Orientační testy na žloutenku jsme provedli u více než tří set lidí z kraje,“ vysvětlil vedoucí nízkoprahových služeb Podaných rukou Jiří Valnoha.

Počet testovaných lidí se v případě obou typů infekcí lišil podle toho, kolik z oslovených lidí bylo ochotných na projekt přistoupit. Přesvědčit člověka závislého na tvrdých drogách o tom, že test pro něj má význam, a odběry krve a následné rozbory zorganizovat, totiž i profesionálům může zabrat několik měsíců. Rozhodnutí, zda a který z testů podstoupí, přitom zůstává na jejich klientech.

Podle Valnohy je mezi narkomany strašákem většinou spíš hepatitida a na tento odběr také kývnou častěji. Letošní výsledky testování ukázaly, že počet skutečně nakažených se pohybuje v širokém rozpětí mezi osmi až šedesáti procenty. Celkem jich bylo bezmála čtyřicet z 311.

„Počty se liší místo od místa, program od programu. Nejvyšší čísla vykazovaly programy metadonové substituce, ve kterých závislým lidem dodáváme chemickou náhražku heroinu. Menší počet nakažených lidí byl naopak v menších městech, kde jsme testování prováděli. Tedy třeba ve Znojmě a Vyškově,“ dodal Valnoha.

Mnohem vzdálenější problém je pro drogově závislé nákaza virem HIV, který způsobuje nevyléčitelné onemocnění AIDS a nezvratný kolaps obranyschopnosti těla. Podle odborníků si stejně jako většina ostatních lidí představují, že nebezpečí nákazy bylo aktuální především v osmdesátých letech, kdy se o čerstvém problému nejvíc mluvilo.

Počet HIV pozitivních přitom stoupá. A především se velmi liší v různých oblastech. Například mezi narkomany v postsovětských zemích se počet nakažených narkomanů pohybuje kolem jednoho procenta, v některých městech však smrtelnou infekci v těle nosí skoro tři čtvrtiny z nich. V České republice se počet nakažených odhaduje na pouhou desetinu procenta drogově závislých. Pracovníci Podaných rukou ale letos v kraji otestovali celkem 146 lidí. A HIV našli u tří lidí, tedy asi u dvou procent testovaných. „Potvrzuje to předpoklad, že do budoucna je třeba vytvářet místně zaměřené studie. A hledat řešení pro ohniska nákazy v dané oblasti nebo skupině lidí,“ dodal Valnoha.

Autor: Lucie Hrabcová

13.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies