VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studie: Průměrná domácnost v ghettu dluží 80 tisíc

Brno - Jednoduchý recept na to, aby brněnští Romové posílali své děti do školy a našli si práci, neexistuje. Alespoň takový je závěr dosud nejpodrobnější studie ze života v brněnské romské komunitě. Tu vypracovali odborníci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování.

16.12.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

Na výzkumu za více než milion a pět set tisíc korun pracovalo několik lidí. Ti se pohybovali přímo v romských ghettech, ve vyloučených školách nebo úřadech, kam Romové chodí. Jednou z terénních pracovnic byla i brněnská studentka Adéla Souralová. „Od dubna až do října jsem pozorovala život v romských ghettech v Brně. Zjišťovala jsem například, proč rodiny neposílají své děti do školy, jestli mladí berou drogy nebo proč dospělí Romové nemohou získat práci,“ přiblížila výzkum Souralová, která s Romy několik měsíců žila.

Z jejích průzkumů mimo jiné vyplývá, že lidé z takzvaného brněnského Bronxu, tedy žijící v ulicích Cejl, Bratislavská nebo Francouzská, dluží na nájemném desítky milionů korun. V městské části Brno-střed vychází na jednu zadluženou domácnost dluh více než osmdesát tisíc korun.

Dlužníků je víc

Velkým problémem vyloučených lokalit je vznik ghett a chudinských čtvrtí. Jednotný recept na zvelebování zatím prý neexistuje. V Brně ale dokázali terénní pracovníci přimět Romy k opravám vlastního bydlení v jednom z domů v Bratislavské ulici. Pod heslem „Nechceme dělat pro ně, ale s nimi“ se zde domluvila městská část s obyvateli domu číslo 51 na jeho rekonstrukci. Nájemníci si tak odpracovali své dluhy a opravili si své bydlení.

Studie odhalila také to, že Romové si většinou na dluhy nemají kde vydělat. Nemají legální práci. A zůstávají načerno na stavbách.
„Úřady práce se sice snaží s Romy pracovat a posílají je na rekvalifikační kurzy. Zjistili jsme ale, že ty Romům vůbec nepomáhají,“ tvrdí Souralová. Podle ní totiž ani po skončení kurzu nemají Romové jistotu, že práci najdou. „Například jeden klient chodil dva roky na různé rekvalifikační kurzy, než se mu s jejich pomocí podařilo najít zaměstnání,“ uvedla Souralová.

Podle ministryně pro lidská práva a menšiny Džamily Stehlíkové je v Brně velký problém i se školní docházkou Romů. „Rodiče nemají problém děti omluvit i několik dní zpět. Díky studii jsme zjistili, že je díra v zákoně. Budeme se snažit prosadit, aby absence delší než deset dní musel omluvit lékař žáka,“ uvedla Stehlíková.

Podle místního Roma Vladimíra Dirdy by si mělo ministerstvo všímat hlavně mladých lidí. „Stačilo by více zájmových kroužků a vedlejší studium, aby se děti nenudily, nefetovaly a nepoflakovaly po ulicích,“ myslí si Dirda. Zároveň tvrdí, že důležité je i prostředí, kde Romové vyrůstají. „Když budou mít dobré vzory, nebudou pracovat na stavbě, ale budou chtít lepší práci,“ dodal Dirda.

Právě do Bronxu chce město investovat téměř tři sta milionů korun. „V projektu je několik dílčích úkolů, které směřují k jedinému cíli, a to zlepšit podmínky v této oblasti,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora Martin Ander. Město například chce umístit do opravených domů domovníky, kteří budou vybírat nájemné nebo vybudovat dětská hřiště a centra pro volný čas.

#nahled|http://g.denik.cz/50/e0/romove_infografika_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/e0/romove_infografika.jpg|Jaká jsou základní zjištění studie romských ghett v Brně a na Moravě?#

Autor: Nela Maťašeje

16.12.2008
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Byt. Ilustrační foto.
1

Prodeje nových bytů v Brně se propadly skoro o půlku

Ilustrační foto
2

Mrtvice patří mezi významné zabijáky v kraji. Může za ni i znečištěný vzduch

Festival Mendel knows ukázal lidem umělé pěstování rostlin i párovou gymnastiku

Brno /REPORTÁŽ/ – Ve stínu sedí na gymnastických balónech, sedacích pytlech nebo prostě v trávě děti a společně s rodiči sledují dění na blízkém pódiu. O kousek dál, taktéž ve stínu, jsou postavené stánky, které lemují cestu vedoucí po obvodu zahrady Augustiniánského opatství v Brně. Právě v ní se v sobotu odpoledne koná část festivalu Mendel knows.

Bašta lezení na jižní Moravě je hlavně Moravský kras

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Prozkoumat nová místa a vychutnat si adrenalinový prožitek. Jižní Morava je výjimečná i jedinečnou přírodou, kterou lze po mnohdy nenáročném lezeckém výstupu obdivovat z vrcholků skal. Lezení je věnovaný třetí díl seriálu Deníku Rovnost Léto v pohybu.

Volno jihomoravských motocyklistů: surfování a jízda po Balkáně

Kazaň, Brno /FOTOGALERIE/ – Motory v mistrovství světa silničních motocyklů na měsíc utichly, ale lenošení není styl jihomoravských jezdců. Závodní víkend Grand Prix v Brně startuje 4. srpna a Karel Abraham nyní plní kondiční přípravu, Jakub Kornfeil se zase prohání na svém oblíbeném jetsurfu. „Hlavně neřeším závody a oddechuju,“ usmíval se závodník z Rohatce na Hodonínsku.

Nehody v kraji? Nejvíc za devět let

Brno /INFOGRAFIKA/ – Cinknutí mobilu ve stojanu na palubní desce přiláká řidičovu pozornost. Ikona hlásí novou zprávu, kterou hned čte. Podvědomě přitom mačká plynový pedál. Když pak vjíždí do zatáčky, nezvládne řízení a auto ve vysoké rychlosti vylétne ze silnice. „Nejčastější příčinou letošních nehod řidičů bylo nevěnování se řízení,“ upozornila mluvčí policejního prezidia Eva Kropáčová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení