VYBERTE SI REGION

Studie: Průměrná domácnost v ghettu dluží 80 tisíc

Brno - Jednoduchý recept na to, aby brněnští Romové posílali své děti do školy a našli si práci, neexistuje. Alespoň takový je závěr dosud nejpodrobnější studie ze života v brněnské romské komunitě. Tu vypracovali odborníci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování.

16.12.2008 19
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

Na výzkumu za více než milion a pět set tisíc korun pracovalo několik lidí. Ti se pohybovali přímo v romských ghettech, ve vyloučených školách nebo úřadech, kam Romové chodí. Jednou z terénních pracovnic byla i brněnská studentka Adéla Souralová. „Od dubna až do října jsem pozorovala život v romských ghettech v Brně. Zjišťovala jsem například, proč rodiny neposílají své děti do školy, jestli mladí berou drogy nebo proč dospělí Romové nemohou získat práci,“ přiblížila výzkum Souralová, která s Romy několik měsíců žila.

Z jejích průzkumů mimo jiné vyplývá, že lidé z takzvaného brněnského Bronxu, tedy žijící v ulicích Cejl, Bratislavská nebo Francouzská, dluží na nájemném desítky milionů korun. V městské části Brno-střed vychází na jednu zadluženou domácnost dluh více než osmdesát tisíc korun.

Dlužníků je víc

Velkým problémem vyloučených lokalit je vznik ghett a chudinských čtvrtí. Jednotný recept na zvelebování zatím prý neexistuje. V Brně ale dokázali terénní pracovníci přimět Romy k opravám vlastního bydlení v jednom z domů v Bratislavské ulici. Pod heslem „Nechceme dělat pro ně, ale s nimi“ se zde domluvila městská část s obyvateli domu číslo 51 na jeho rekonstrukci. Nájemníci si tak odpracovali své dluhy a opravili si své bydlení.

Studie odhalila také to, že Romové si většinou na dluhy nemají kde vydělat. Nemají legální práci. A zůstávají načerno na stavbách.
„Úřady práce se sice snaží s Romy pracovat a posílají je na rekvalifikační kurzy. Zjistili jsme ale, že ty Romům vůbec nepomáhají,“ tvrdí Souralová. Podle ní totiž ani po skončení kurzu nemají Romové jistotu, že práci najdou. „Například jeden klient chodil dva roky na různé rekvalifikační kurzy, než se mu s jejich pomocí podařilo najít zaměstnání,“ uvedla Souralová.

Podle ministryně pro lidská práva a menšiny Džamily Stehlíkové je v Brně velký problém i se školní docházkou Romů. „Rodiče nemají problém děti omluvit i několik dní zpět. Díky studii jsme zjistili, že je díra v zákoně. Budeme se snažit prosadit, aby absence delší než deset dní musel omluvit lékař žáka,“ uvedla Stehlíková.

Podle místního Roma Vladimíra Dirdy by si mělo ministerstvo všímat hlavně mladých lidí. „Stačilo by více zájmových kroužků a vedlejší studium, aby se děti nenudily, nefetovaly a nepoflakovaly po ulicích,“ myslí si Dirda. Zároveň tvrdí, že důležité je i prostředí, kde Romové vyrůstají. „Když budou mít dobré vzory, nebudou pracovat na stavbě, ale budou chtít lepší práci,“ dodal Dirda.

Právě do Bronxu chce město investovat téměř tři sta milionů korun. „V projektu je několik dílčích úkolů, které směřují k jedinému cíli, a to zlepšit podmínky v této oblasti,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora Martin Ander. Město například chce umístit do opravených domů domovníky, kteří budou vybírat nájemné nebo vybudovat dětská hřiště a centra pro volný čas.

#nahled|http://g.denik.cz/50/e0/romove_infografika_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/e0/romove_infografika.jpg|Jaká jsou základní zjištění studie romských ghett v Brně a na Moravě?#

Autor: Nela Maťašeje

16.12.2008 VSTUP DO DISKUSE 19
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies