CTP je nejvýznamnějším developerem v průmyslových zónách na Brněnsku a prostory pronajímá domácím i zahraničním firmám. Do výsadby 1700 stromů v několika svých areálech investuje v nejbližších týdnech asi 6,5 milionu korun. „Snažíme se posílit dlouhodobou udržitelnost a kvalitu života v blízkosti kancelářských a logistických budov. Vysadíme padesát druhů stromů včetně amerického stříbrného javoru, jilmu, červeného dubu, topolu, divoké třešně a vrby," popsal vedoucí správy nemovitostí CTP Stefan de Goeij. Kromě stromů přibudou i chodníky, menší rostliny nebo lavičky.

Podobný projekt je u brněnských průmyslových zón spíš výjimkou. „Při výstavbě těchto zón je pro developery důležitější, jestli mají v okolí dostatečné služby a infrastrukturu. Zeleň je druhořadá. Její výsadbu si může dovolit jen developer, který je v místě už pevně ukotvený a má stabilní nájemce. Například na Černovické terase v Brně se firmy často střídají a dokud se zóna nezaplní, nedá se čekat nějaké větší zušlechťování," komentoval vedoucí oddělení investic a inovací Regionální rozvojové agentury jižní Moravy Jan Hladík.

Na Černovické terase pracuje Karel Ševčík, kterému se prostředí v okolí příliš nelíbí. „Není tam o co stát, jen planina. Ale prostředí vnímám většinou jen cestou do a z práce, nenapadlo mě si třeba v obědové pauze jít někam sednout na trávu. Ale kdybychom měli u práce nějaký park, třeba by mě to lákalo," sdělil muž.

Jiří Koželouh z občanského sdružení Nesehnutí, které se zabývá také průmyslovou výstavbou v okolí Brna, považuje výsadbu stromů za pozitivní zprávu. „Investoři by také měli hledat cesty, jak zachovat na stavebních pozemcích půdoní staré stromy, aby nemusely vysazovat nové, které stejně rostou desítky let. Zároveň je na městech a státu, aby investory směřovaly spíše do starších a opuštěných průmyslových areálů, kterých je v Brně hodně, aby nové stavby nezabíraly ornou půdu," poznamenal aktivista.

Úpravu průmyslových zón CTP na na Brněnsku připravuje nizozemský krajinářský architekt Lodewijkem Baljonem, který měl na starosti například i okolí Spielberk office centra v Brně, ve kterém je třeba rybník obklopený lavičkami. „Dnešním trendem je umožnit lidem být součástí přírody i v městském prostředí, posedět si třeba na lavičce, projet se na kole nebo si jenom tak sednout do trávy," řekl architekt.

Podle něj je třeba vybírat tu nejvhodnější zeleň pro každou oblast, což zrovna v případě Brna není jednoduché. Je tu velmi teplo a v létě i velké sucho, zároveň tu jsou od řeky spodní vody. „Některé povrchy prošly speciální úpravou, aby zde zeleň vůbec přežila. Výsledkem je nejenom rozmanitá zeleň od stromů po různé křoviny a traviny, ale také třeba jezírko s rybami, na kterém sídlí divoké kachny. Létají sem ale i dravci, pro které je připravena speciální budka, ve které mohou zahnízdit," doplnil Baljon.

Podle ekonomického analytika Jiřího Šimary je začleňování průmyslových staveb do okolní krajiny pro developery populárním tématem. „V případě CTP jde vlastně o zhodnocování jejich portfolia tím, že zvelebuje okolí svých nemovitostí. Zejména u kancelářských a administrativních budov, kde dochází k častým schůzkám s klienty, není tato snaha v současné době ojedinělá. Právě CTP například nedávno zainvestovala do rychlonabíječky k dobíjení baterií elektromobilů, což je jen další ukázkou orientace developerů na ekologii," podotkl Šimara.

Podoba Černovické terasy se podle něj jen tak nezlepší. „Jde o náhorní plošinu, což znamená, že povětrnostní podmínky jsou zde pro pěstování zeleně poměrně nepříznivé. Nedostatek zeleně se dá přičítat také přítomnosti spíše výrobních provozů než kancelářských komplexů. Další možnou příčinou je možné rozšiřování kapacit v budoucnu, které by se mohlo dotknout nově vysazené zeleně na zkultivovaných plochách," dodal.