VYBERTE SI REGION

Prusové do města vnesli choleru. Před 150 lety

Brno - Téměř patnáct set mrtvých po sobě zanechala v Brně poslední velká epidemie cholery. První případy se objevily v Komárově před sto padesáti lety. Nemoc, při níž umírá až každý druhý nakažený, do města zavlekli pruští a saští vojáci při tažení po vítězné bitvě u Hradce Králové. V polovině července 1866 se potom cholera rozšířila do celého města.

24.7.2016
SDÍLEJ:

Jedním z památníků cholerové epidemie v Brně je hřbitovní kaple na hřbitově v brněnských Tuřanech. „Nad vstupem do kaple je nápis připomínající epidemii,“ uvedl tuřanský farář Luboš Pavlů.Foto: DENÍK/Ludmila Korešová

Část vojáků ubytovalo velení v Holáskách. Když se u nich příznaky nebezpečného onemocnění projevily, ošetřovali je lékaři v Tuřanech. „Tuřany čelily epidemii cholery už předtím, v letech 1831 a 1854. Pro oběti tam museli založit nový hřbitov," upozornila historička Milena Flodrová.

KAPLE JAKO VDĚK

Na hřbitově epidemii dodnes připomíná kaple. Jako výraz vděku ji nechal postavit tamní farář, který přežil všechny tři epidemie cholery.

Podobné epidemie zasáhly v devatenáctém století celou Evropu. „Za choleru můžou špatné hygienické podmínky. V té době byly zlé, v obci existovala třeba jen jedna studna, splašky se vyvážely na pole," uvedla ředitelka protiepidemického odboru brněnské hygieny Renata Ciupek.

Cholerová epidemie v Brně v roce 1866• 18. července 1866 se cholera rozšířila do celého města, trvala do listopadu a zemřelo při ní 1436 lidí
• nákazu do Brna zavlekli pruští vojáci, kteří do města vtáhli po vítězné bitvě u Hradce Králové
• nešlo o jedinou cholerovou epidemii v 19. století, další rozsáhlé nákazy Brno zasáhly v letech 1831 a 1854

Lidé nakažení cholerou trpí křečemi, bolestmi břicha a silnými průjmy. „Při průjmech dochází k dehydrataci, proto je nutné doplňovat tekutiny. Nyní se mohou podávat i nitrožilně, což se v té době nedalo. Nemocní také dostávali k pití vodu, z níž se nakazili," dodala Ciupek.

Oběti si vybrala cholera nejen mezi vojáky, ale také mezi civilním obyvatelstvem. V Brně onemocnělo přes dva tisíce sedm set lidí. Cholerový hřbitov vznikl také nedaleko kapličky svatého Antonína v nynější Lesné. Několik masových hrobů nakažených vojáků odkryli brněnští archeologové před několika lety. „Pruští vojáci se usadili v bývalém kartuziánském klášteře v Králově Poli a nouzový hřbitov vznikl na místě tehdejší střelnice," informoval archeolog David Merta, který toto místo zkoumal.

HROZÍ POŘÁD

O hroby se starala rakousko-uherská armáda až do založení Československa. V brněnské Lesné je ještě v době první republiky připomínal pomník. „V roce 1919 tam pohřebiště zrušili a ostatky převezli do vojenského oddělení na ústředním hřbitově," dodala historička Flodrová. K vidění jsou na tomto místě dodnes.

Pandemie cholery se objevují dodnes, v rozvojových zemích. Naposledy udeřila v roce 2015 v Iráku, o pět let dřív ohrožovala lidi na Haiti. Ve vyspělých zemích a při včasném rozpoznání choroby na ni umírá méně než procento nakažených.

Autor: Eliška Gáfriková, Jan Žlebek

24.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies