Podle vedoucího projektu Michala Pinka průzkum rozbil všeobecné přesvědčení, že lidem v obecních volbách příliš nezáleží na tom, kterou stranu kandidát zastupuje. „Volební trendy v brněnském komunálním prostředí jsou hodně podobné těm z posledních voleb do poslanecké sněmovny. Rozhodně neplatí, že komunální volby nejsou o stranách, ale o tom, jestli jsou chodníky dobré nebo špatné. Výsledky našeho průzkumu jasně říkají, že chodníky jsou buďto modré nebo oranžové," komentoval Pink.

Politologové zjišťovali například i věk respondentů. „Nejnižší průměrný věk mají voliči Žít Brno, je to asi sedmatřicet let. Nejstarší jsou voliči KSČM, kterým je v průměru čtyřiašedesát," doplnil Pink.

Pro zvětšení klikněte.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE.

Podle předsedkyně Žít Brno Barbory Antonové je průměrný věk jejich voličů vlastně vyšší, než čekali. „Pokud bych před volbami nechodila po ulici a nedělala kontaktní kampaň, tak by mě to možná překvapilo. Bavila jsem se s lidmi a zjistila jsem, že máme mezi voliči spoustu starších lidí. Znali nás z jiného prostředí než z internetu. Především z novin, které jsme rozdávali. Ukázali jsme jim, co chceme, ale nepodbízeli jsme se a nevykřikovali populistická hesla," komentovala Antonová.

Druhý nejvyšší věk voličů mají sociální demokraté. „Umíme oslovit střední a starší generaci. Mladší lidé se těžko oslovují většině stran, protože se mnohdy řídí módními trendy v politice. V Brně se to například ukázalo na výsledcích hnutí Žít Brno. My jsme pracovali jak s Facebookem, tak s Twitterem, ale stejně nám to ve výsledku bylo k ničemu," řekl Oliver Pospíšil, který byl druhý na kandidátce ČSSD.

Výzkumníci se lidí ptali i koho volili před rokem do poslanecké sněmovny a srovnávali to s jejich výběrem v komunálních volbách. „Zajímalo nás hnutí Žít Brno. Podle průzkumu je většina lidí vnímá jako pravostředovou stranu. Jejich hlasy pochází většinou od Strany zelených, TOP 09 a ODS, v součtu více než šedesát procent," dodal politolog.

Antonová to považuje za logické. „Programově máme ke Straně zelených blízko, takže nás volili ti lidé, kteří vyznávají stejné hodnoty, ale z nějakého důvodu zelené volit nechtěli. To samé platí podle mě i o TOP 09," poznamenala.

Před volbami se objevily úvahy o spojení Žít Brna a zelených na společné kandidátce. Podle jedničky kandidátky zelených Jany Drápalové by to však nebylo výhodné. „Nemyslím si, že kdybychom měli s Žít Brno společnou kandidátku, získali bychom tolik hlasů, kolik máme v součtu teď. Navíc z průzkumu před volbami nebyl ten průnik voličů tak zřejmý," upozornila.

Hnutí ANO si podrželo polovinu voličů z minulých voleb a získalo i část dřívějších podporovatelů ČSSD a TOP 09. „Těžko říct, co si z výsledků průzkumu odnést. Lídr ani program podle něj není pro voliče důležitý. Asi se můžeme jen snažit zvýšit stranické preference," podotkl lídr TOP 09 Jaroslav Kacer.

Mezi voliči této strany bylo nejvyšší procento vysokoškoláků. Téměř sedmdesát procent lidí s vysokoškolským vzděláním bylo také mezi voliči Strany zelených. „Sledujeme to už delší dobu. Myslím si, že je to proto, že naše programové body nejsou populistické," dodala Drápalová.

Průzkum zjišťoval i koho voliči jednotlivých stran považují za ideálního primátora. „Romana Onderku za něj považuje asi polovina voličů sociální demokracie a navíc i skoro deset procent voličů ANO," zmínil politolog Pink.

Do průzkumu se zapojilo přes 650 respondentů. Politologové sbírali odpovědi v různých časech, na různých místech a v rovnoměrně zastoupených městských částech.