Přestože většina škol už zápisy uzavřela, přesný počet letošních prvňáčků ještě jasný není. „Výsledky získáme koncem března. Oproti loňsku, kdy k zápisu přišlo přes dvanáct tisíc dětí, jich ale letos určitě přibylo,“ uvedla Eva Kočvárková ze školského odboru jihomoravského krajského úřadu.

Do první třídy v září loňského roku nastoupilo 10 208 novopečených školáků. Tedy o téměř dvě stovky víc než předloni a o pět stovek více než v roce 2007. „Do prvních tříd už totiž nastupují populačně silnější ročníky,“ vysvětlila přírůst školáků Bohumila Beranová z Ústavu pro informace ve vzdělávání.

Silné ročníky

Ve Vyškově k zápisům do prvních tříd rodiče přivedli o sedmadvacet dětí více než loni. O vstup do tamních škol se tak letos ucházely téměř tři stovky předškoláků.
Ne všechny školy v kraji ale nástup silných ročníků pociťují stejně. „Vloni jsme dali dohromady třídu s hezkým počtem deseti dětí a doufali, že se po předchozích letech blýská na lepší časy. Letos ale k zápisu přišlo dětí devět. Některé z nich dostaly odklad, takže na podzim do první třídy nastoupí pouhopouhých šest žáků,“ podotkla ředitelka malotřídky v Blažovicích na Brněnsku Hana Vojtová.

Už před nástupem takzvaného babyboomu se přitom učebny většiny základních škol rychle vyprazdňovaly. „Spojujeme třídy už od školního roku 2003/2004. V současnosti máme na celém prvním stupni jen tři třídy. Vůbec nejpočetnějším ročníkem je devítka s dvaceti dětmi,“ potvrdila ředitelka základní školy ve Vranově nad Dyjí na Znojemsku Zdeňka Černošková.

Vranovská základka je jedinou školou v okolí. Dojíždí do ní děti z deseti obcí. „V minulosti jsme přitom měli velké školy hned dvě. Úbytek dětí je citelný a může za něj trend, který je všude stejný: mladí odchází za prací do měst,“ podotkl vranovský starosta Lubomír Vedra.

Jestli je škol pro rostoucí počet dětí v kraji dostatek či zda je síť prázdných obecních základek naopak zbytečně hustá, je přitom takřka nemožné posoudit. Drtivou většinu z nich zřizují jednotlivé obce. „Liší se v tom například od škol středních. Ty obvykle spadají pod kraj a máme díky tomu o nich dobrý přehled,“ potvrdila vedoucí školského odboru jihomoravského krajského úřadu Hana Poláková.

Menší obce prázdné

Podle Miroslava Marka z jihomoravského krajského úřadu jsou školy v mnoha menších obcích skutečně poloprázdné. „Udržovat je v provozu je možná neefektivní. Když se jich ale radnice vzdá, může tím obec doslova pohřbít. Riskuje totiž odchod mladých rodin,“ upozornil Marek.

A starostové malých obcí mu dávají za pravdu. Hlohovec na Břeclavsku má asi třináct stovek obyvatel. Tamní školu navštěvuje okolo sedmdesáti dětí. „Už jsme se z kategorie malotřídních škol zařadili zpět mezi takzvané pětitřídky. Máme za sebou kritická léta, ale nikdy nás nenapadlo školu zavřít. I při malém počtu dětí jsme žádali ministerstvo o výjimky a platili jednoho pedagoga navíc,“ uvedla hlohovecká starostka Jana Vlková.

Škola podle ní neplní jen roli vzdělávacího centra. „Ztratit ji by znamenalo obrovský propad v našem společenském a kulturním životě. Plánujeme navíc stavbu domů, které přilákají mladé rodiny. A těm hodně záleží na tom, jestli je v obci dobře vybavená škola,“ podotkla Vlková.

#nahled|https://g.denik.cz/50/9f/skola_infografika_jm_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/50/9f/skola_infografika_jm.jpg|Základní školy v jihomoravském kraji.#

Blansko má třídy plné i prázdné

Blansko – Nerovnoměrnost. To je problém, který po letošních zápisech prvňáků trápí blanenské základní školy. Zatímco někde musejí hledat místo pro nové školáky, jinde mají problémy lavice zaplnit.

Největší zájem projevili rodiče budoucích prvňáků o Základní školu Tomáše Garrigua Masaryka. Tam v září usedne do lavic šestaosmdesát nových dětí. „Chtěli jsme otevřít tři třídy, ale musíme přidat ještě jednu. Když to neuděláme, tak v jedné učebně bude osmadvacet prvňáků, což je nezvladatelné,“ uvedl ředitel školy Pavel Nezval .

Naopak nejméně dětí se přihlásilo do školy v Erbenově ulici. K zápisu jich přišlo třicet, což je o osm méně než loni. „Musím přiznat, že jsme očekávali trochu větší zájem,“ podotkla zástupkyně ředitelky Věra Skoupá s tím, že školáky rozdělí do dvou tříd. Jestli kvůli malému zájmu propustí nějaké učitele, zatím není jasné. Škola totiž čeká, kolik žáků se dostane na víceletá gymnázia.

Podle Františka Alexy ze školského odboru blanenské radnice se žádná ze čtyř základních škol propouštění nebo snižování počtu tříd letos bát nemusí. „V ostatních třech školách zůstanou stejně jako loni dvě první třídy, takže ke změnám nemáme důvod,“ ujistil ředitele i rodiče Alexa.

Rovnoměrné rozdělení prvňáků je nesplnitelný úkol. „Nemůžeme zasahovat do toho, kam bude chodit kolik dětí. To je zcela v pravomoci ředitelů,“ vysvětlil Alexa. Podle něj je Masarykova škola dlouhodobě oblíbená mimo jiné proto, že leží v centru města.

Ředitelka boleradické malotřídky Milena Plocková o sloučených třídách říká: Na žáky máme víc času než jinde

Boleradice /ROZHOVOR/ – Ředitelkou malotřídky v Boleradicích na Břeclavsku se stala Milena Plocková před třemi lety. „Ve škole je rodinná atmosféra a děti sloučením tříd rozhodně nestrádají,“ říká ředitelka.

Jak výuka v malotřídce vypadá?
Prvňáci samostatně, druháci a třeťáci spolu, a spojená je i čtvrtá a pátá třída. Hlavní předměty, tedy matematiku a češtinu, se ale děti učí z větší části samostatně.

Kolik se jich letos do školy zapsalo?
Sedm, z loňska máme prvňáčků šest. Chodí k nám dohromady kolem čtyř desítek dětí, které se učí ve třech třídách. Vždycky si z obecní matriky zjišťuji, kolik dětí se v Boleradicích narodilo. Posledních šest let je to tak sedm, osm dětí ročně.

Bude teď díky babyboomu žáků ve škole přibývat?
Bohužel náš úbytek souvisí i s tím, že někteří rodiče malotřídkám nefandí. Děti dávají raději do větších škol v okolí. Kvůli tomu je každoročně o dvě či tři děti ve škole méně.

Není kvůli společné výuce její úroveň nižší než jinde?
To rozhodně ne. Naopak ve spojené třídě máme díky menšímu počtu dětí na každé z nich více času. Díky rodinné atmosféře v naší škole jsou děti kamarádské a společenské. Navíc je v malotřídce téměř vyloučené, aby nám unikly například náznaky šikany nebo první pokusy s cigaretou.

Jakou odezvu máte ze škol, na kterých děti po páté třídě pokračují?
Například loni polovina z nich odešla na víceleté gymnázium. Pokud vím, jsou s nimi v dalších školách spokojení zejména pro jejich chování.

Romové se brání: Neodsuzujte naše děti hned u zápisu

Na jeho pololetním vysvědčení ze čtvrté třídy se skví vyznamenání. U zápisu do první třídy na jedné z brněnských škol přitom málem neobstál. Podle prvního verdiktu učitelů byl romský chlapec sociálně zanedbaný. Pletly se mu totiž barvy. „Nenechala jsem se odbýt, takže nakonec nastoupil. Je fakt, že s rozeznáváním barev měl problémy i dál, tak jsem ho vzala k doktorce a ta potvrdila, co jsem si myslela. Že je barvoslepý,“ líčí chlapcova matka.

Své jméno odmítá prozradit, redakce jej ale zná. Nechce si to prý pokazit u synovy třídní učitelky. „Teď už s ní žádné problémy nemáme. Na začátku nám ale dávala najevo, že syn na školu nemá. Viděla romskou matku a odepsala mě. Podobné to bylo, když jsem loni vedla dceru k zápisu do školky. Jenom jsem otevřela dveře, obrátili se k nám všichni zády. Letos je jí pět, takže to půjdu zkusit znovu. Nesmíte se nechat odbýt,“ tvrdí žena.

Věří, že kdyby byla méně průbojná, její syn by kvůli romskému původu skončil v takzvané zvláštní škole. Neboli základní škole praktické. Podle odborníků byl takový scénář pravděpodobný spíš před pěti lety. „Nový školský zákon, který tehdy vstoupil v platnost, ale určil, že do tohoto typu škol patří jen děti v pásmu lehké mentální retardace. Ředitelé jsou velmi opatrní a nepřijímají děti bez jednoznačného doporučení odborníky ze školského poradenského zařízení,“ podotkl ředitel základní školy speciální a praktické v Ibsenově ulici v Brně Petr Hanák.

Jako větší problém vidí děti, které do předepsané kategorie nespadají, ale jejich inteligence je pod průměrem. „Jako by tyto děti nikomu nepatřily. Do školy pro žáky s poruchou intelektu nepatří, v běžné škole vrstevníkům nestačí. Zvlášť tehdy, když se k tomu přidá ještě špatné sociální zázemí. A mezi romskými dětmi právě takové příklady nepochybně najdeme,“ podotkl Hanák.

Ludmila Altmanová, ředitelka základní školy v brněnské ulici 28. října, mu dává za pravdu. „Rozhodnutí musí předcházet důkladné vyšetření. Vždycky rodičům doporučuji nejprve vyzkoušet běžnou základní školu. Základní školy praktické pomohou dětem s poruchami intelektu. Zařadit tam šmahem všechny sociálně slabé romské děti je ale nesmysl,“ řekla Altmanová.

Školu, v jejímž čele stojí, navštěvují téměř výhradně děti ze sociálně slabých rodin brněnského Cejlu. Místním předškolákům, kteří ještě na nástup do první třídy nejsou zralí, škola pomáhá od roku 1994 takzvanou přípravkou.

Na začátku dubna ve Staré ulici plánuje v nově rekonstruovaných prostorách otevřít druhou třídu přípravky pro dalších sedm až osmnáct předškoláků. „Rádi přijmeme kterékoliv dítě, které o naše služby projeví zájem, i když tu žijí převážně Romové. Neříkám to ráda, protože bych byla raději, kdyby se tu mohly romské a neromské děti vzdělávat vedle sebe. Realita je ale jiná,“ tvrdí Altmanová.

LUCIE HRABCOVÁ
KAROLÍNA OPATŘILOVÁ