VYBERTE SI REGION

První dítě ze zkumavky slaví třicítku. Český úspěch pomohl řešit neplodnost

Brno - Na počátku byla myšlenka. Museli jsme ji naplnit. Zkoušeli jsme složité metody a dočkali jsme se úspěchu. Na svět v Brně přišlo před třiceti lety první dítě ze zkumavky z celého tehdejšího východního bloku. Autor jedné z metod umělého oplodnění Ladislav Pilka vzpomíná na úspěch, který překročil hranice země.

4.11.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Pavel Sonnek

Pracoval v brněnské porodnici na Obilním trhu. „Léčbu neplodných manželství jsme teprve začínali. Hledali jsme způsoby, jak pomoci k dítěti co nejvíc párům. Takže jsme zkoušeli nejrůznější metody. Když přišel nápad, chtěli jsme se do něj pustit. Narazili jsme ale na komplikace," vzpomíná Pilka.

Práci brzdil nedostatek informací a zastaralá technika. „Například jsme zjistili, že potřebujeme katetr na zavedení spermie do dělohy nebo jehlu na odsávání vajíčka. V Československu ale tehdy nebyl takový materiál dostupný. Speciální stříkačky jsem sehnal na Slovensku a naše sestřičky je musely dopilovat,. Hadičky jsem dostal od vojáků a zvláštní komůrku, kde se spojuje vajíčko se spermií, vyrobil kolega v týmu," popisuje těžkosti expert.

Zákrok byl úspěšný, ale tým mohl slavit až po narození dítěte. „Nikdy dopředu nevíte, že konec bude dobrý. Pokaždé je to experiment," tvrdí Pilka.

Jeho metodu GIFT, kdy nastává spojení vajíčka a spermie téměř přirozeně přenesením zralé pohlavní buňky do vejcovodu ženy, využívají zdravotnická zařízení dodnes. „Žádná metoda ale není univerzální. Někdy stačí ženě jen podat léky na povzbuzení ovulace, jindy jednoduchá léčba. A někdy jen jednoduchá rada. Spousta párů totiž úplně neví, co dělat a jak," upozorňuje Pilka.

Pomohl už tisícům neplodných párů. Jejich osudy ale nezná. „Rodiče dětí si většinou vůbec nepřáli, aby se o tom mluvilo. Nikdy se přímo nezmínili proč. Nejspíš se báli reakce okolí. Ale pokud se žena nesvěří, nikdo nepozná, jakým způsobem otěhotněla," vysvětluje.

S dětmi ani s páry, kterým pomohl, se nesetkává. „S některými jsem se poznal víc, s jinými méně. Léčba pro mě ale není důvod k navázání přátelství. Jsem lékař a neplodnost je nemoc. Tím to končí," říká muž. Nyní se při umělém oplodnění využívá řada dalších metod, ale GIFT pomohla v této problematice po celé Evropě.

Začátkem roku spolu s dalšími významnými osobnostmi získal Cenu města Brna 2011. „Kolega z oboru Robert Edward za přínos v umělém oplodňování získal Nobelovu cenu. Náš tým byl v Brně průkopník, ale tak nějak se to přecházelo mlčky. Ale samozřejmě jsem rád, když mou práci někdo ocení," uzavírá.

Autor: Anna Fajkusová

4.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Libor Zábranský, majitel a trenér Komety Brno v jedné osobě.
5

Nová hala za Lužánkami? O aréně rozhodneme podle studie, povídá Zábranský

Architekti Michal a Lea Mačudovi vsadili na hravost barev, forem a materiálů. Svůj styl pojmenovali „nová bohatost“ a staví jej do protikladu k brněnskému funkcionalismu.
18

Čtyři pokoje, devět jídelníčků. Brno má nový proměnlivý bar

Zbrojovka smetla v Tipsport lize Znojmo pěti góly, dvakrát se trefil Litsingi

Brno /FOTOGALERIE/ – Pohlednou ofenzivní podívanou nabídli fotbalisté Zbrojovky divákům v jihomoravském derby zimní Tipsport ligy. Ve svém druhém duelu skupiny C zvítězili Brňané nad Znojmem 5:1.

Město podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy v Brně

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Propadli se pod led. Záchrana? Hasiči házejí pytle nebo se plazí po žebřících

Brno /VIDEO/ – Topící se lidi vytahovali hasiči ve středu z ledové vody Brněnské přehrady. Nešlo však o bruslaře, kteří vjeli na příliš tenký led, ale o figuranty ve speciálních úborech, kteří do díry vysekané v ledu vlezli dobrovolně. Věděli totiž, že záchrana od kolegů, kteří se učili, jak tonoucího z vody zachránit, přijde téměř okamžitě. „První možnost je většinou házení speciálních pytlů, kterých se tonoucí chytí. Funguje to ale jen zhruba do patnácti metrů, málokdo dohodí dál," vysvětlil instruktor hasičů Alexandr Ficek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies