S nápadem oživit zelené prostory ve městě přišla loni nezisková organizace Hnutí Brontosaurus. V těchto dnech její pracovníci spolu s dobrovolníky kontrolují šedesát budek, které od loňského jara postupně umístili pod Špilberkem, na Kraví hoře, v Lužánkách a Björnsonově sadu. „Zatím jsme prohlédli ty na Kraví hoře. Zabydlených je přibližně čtyřicet procent, což považujeme za velký úspěch. Ptáci sice ročně zahnízdí až o dvacet procent víc, ale to je opravdu maximum. Nikdy je neobsadí všechny," vysvětlil koordinátor z hnutí Dominik Grohmann.

Za výborný způsob, jak oslovit lidi a zároveň pomoci přírodě, považuje projekt brněnských budek jednatel České společnosti ornitologické pro jižní Moravu Jan Sychra. „Je to dobré výchovné opatření, které zaujme děti i dospělé a přiblíží je k přírodě. Navíc pomáhá zvýšit počet ptáků a udržet jejich komunitu do budoucna," uvedl odborník.

Starat se o ptačí populaci v Brně chtějí brontosauři i nadále. Stromů s dutinami a dalších přirozených útočišť je totiž podle nich ve městě zoufale málo. „Začala jsem jako dobrovolnice a ptačí budky jsem zmínila jen jako nápad pro odpolední program. Ale ostatní se toho chytili a teď lidé mají o projekt čím dál větší zájem. Do zimy proto chceme vyrobit a pověsit po městě dalších třicet nových a všechny evidovat na webu," upřesnila projektová pracovnice Tereza Žemlíková.

Do konce roku plánuje nezisková organizace zkontrolovat a vyčistit všechny stávající budky. „Scházíme se vždy v úterý v šest hodin večer. Vítáme také nové pomocníky," pozvala Žemlíková zájemce do kanceláře hnutí v Hvězdové ulici. Dobrovolníci se tak zapojí do čištění již pověšených dřevěných budek, ale také pomůžou stloukat nové a rozmístí je po parcích.

Brno tak nejspíš v příštích letech čeká přírůstek běžných drobných ptáků, pro které je město atraktivní. „V budkách hnízdí všechny naše sýkory, ale mohou je využít také špačci, vrabci, pěnice, stehlíci nebo rehkové. Zajímavé ale mohou být i pro lejsky, kteří ve městech příliš často nežijí," vyjmenoval Jan Sychra.

Zároveň však upozornil, že spíše než větší pestrost druhů mají pracovníci z hnutí očekávat pouze nárůst počtu jednotlivců, kteří v Brně už žijí. „Nemyslím si, že budky zvýší atraktivitu Brna pro druhy, které tu přirozeně nežijí," doplnil ornitolog.

Pro navrácení ptáků, kteří byli dříve na Moravě běžně rozšíření, je však podle odborníků nutné víc faktorů než jen nové budky. Chocholouši, rorýsové, krutihlavové či strakapoudi potřebují k životu jiné formy ochrany, především udržování specifického biotopu a vhodnou potravní nabídku.

Ptáci jsou přesto pro jakékoliv město nepostradatelní a snaha o jejich rozšíření je nezbytná. „V přírodě jednoduše udržují rovnováhu. Snižují množství nepříjemného hmyzu, který se jinak přemnoží, likvidují mršiny a také rozšiřují vegetaci. Navíc jsou to velmi krásní živočichové a jejich zpěv je pro obyvatele sídlišť často jediný přímý kontakt a hlas přírody," zdůvodnil na závěr Sychra.

MONIKA ROZSYPALOVÁ